Fakta a mýty o zraku.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lom světla F f čočky, lidské oko Autor: Ing. Jiřina Ovčarová 2011.
Advertisements

Pionýrů 400, Frýdek – Místek
Zrak zvířat.
Elektronická učebnice - I
Hlavní rozdíl mezi hvězdou a planetou
Optické vlastnosti oka
Smysly - zrak (c) Mgr. Martin Šmíd.
Optické vlastnosti oka
Složení lidského oka Bloudíčková Gabriela, Radová Jana, Spáčal Josef, Březinová Dagmar, Marek Hrůza, Ludvík Josef.
Barva těles (Učebnice strana 178 – 181)
Světelné jevy Optika II..
Optické vlastnosti oka
Oko jako optická soustava, optické přístroje
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
OKO.
Rozptyl světla Rayleighův rozptyl Miroslav Blabla 9.A.
Vnímání světla Vičánková Barbora 3IT.
NÁZEV:. VY_32_INOVACE_02 ČÍSLO PROJEKTU:. CZ / /
ŽLUTÁ SKVRNA.
Světlo a barvy v přírodě
Zrakové klamy ŠKEBLOŇ 2009.
Světlo.
Oční vady Krátkozrakost, dalekozrakost, šedý zákal, zelený zákal, vetchozrakost, šilhání, astigmatismus, barvoslepost, šeroslepost.
Š I L H Á N Í (strabismus) zraková vada, při které je porušena vzájemná spolupráce obou očí každé oko míří jiným směrem v naprosté většině případů se jedno.
Oko spojná optická soustava obraz komorová tekutina oční čočka sklivec
Vypracoval: Karel Koudela
Nártoun filipínský.
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Tyflopedie Katka Hůlová
Rozklad světla optickým hranolem, barvy
úvodní prezentace k hodině s využitím aplikace EyeXam pro iPad
Vliv osvětlení a jasu na člověka
STAVBA OKA.
Oční vady Eliška Gálová, 3.G.
Lidské Oko Michal Davídek X33BMI.
BOZP – Práce s počítačem
ERGONOMICKÉ ZÁSADY PRO PODMÍNKY SPRÁVNÉHO VIDĚNÍ
Oko.
Smyslové vnímání OKO.
Oční implantáty Martin Kučera
Optické vlastnosti oka
Plži, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny, listy. Na listech rostlin.
Z očí do očí Lucie Olivíková Kateřina Palkovská Martin Palkovský Kateřina Škvárová.
Základní škola a Mateřská škola, Liberec, Barvířská 38/6, příspěvková organizace Název : VY_32_inovace_19 Fyzika - vady oka Autor: Jana Pěničková Období:
Biofyzika - optika Vady oka a jejich korekce Základní oční vady Vady čočkyVady sítniceVady rohovky KrátkozrakostBarvoslepostAstigmatismus DalekozrakostŠeroslepost.
Fyzika a chemie společně CZ/FMP/17B/0456 SOUBOR VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ FYZIKA + CHEMIE ZŠ A MŠ KAŠAVA ZŠ A MŠ CEROVÁ.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Mgr. Libor Zemánek NÁZEV: Optické vlastnosti oka TÉMATICKÝ CELEK:
Optika - část fyziky zabývající se světlem. Vlastnosti světla Světlo je elektromagnetické vlnění. Šíří se v každém prostředí. Od zdroje se šíří přímočaře.
Rozklad světla Investice do rozvoje vzdělávání.
Projekt „Z očí do očí,“  Komorové oko, dělí se na přední a zadní komoru  Rohovka – propouští světlo do oka  Zornice – ve středu duhovky, rozšiřuje.
Zrak ptáků Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný.
OKO Biologie Schmidtová, Fojtů, Pospíšilová Sexta a.
Projekt „Z očí do očí“, 2012 Dominik Nop, Matěj Tomešek, Filip Šefčík, Lubomír Pala.
Reportáž z akce Smysly živočichů Kateřina Bílková | 5. A 1.
Zuzana Gocníková, Filip Hutečka, Hana Koláčková, Václav Slivka Prezentace k projektu Z očí do očí (biologická část č. 1)
Vady oka Vypracoval: Jiří Čamek Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
Rozklad světla optickým hranolem
Z očí do očí.
Ivča Lukšová Petra Pichová © 2009
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Rastrová grafika Základní termíny – prezentace barev, barevné modely.
Souhrnné otázky, Světelné jevy
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Oko a vidění Mirek Kubera.
LCD monitor Nikola Kodetová\1.L.
Jakub Vrána, Zdeněk Dorazil, Štěpán Konečný
Lidské oko
Transkript prezentace:

Fakta a mýty o zraku

Obsah Vidí pes černobíle? Proč moucha ulétne dříve, než ji stačíte chytit? Proč je hmyz přitahován ke světlu? Proč kočkám v noci svítí oči? Které zvíře má nejlepší zrak? Jaký mají zvířata zorný úhel? Jaké barvy vnímají zvířata? Když budu pravidelně provádět oční cviky, nebudu muset nosit brýle. Čtení při slabém osvětlení zhoršuje zrak. Jezte hodně mrkve, zlepšuje zrak. Je lepší nenosit brýle pořád. Když budu chodit doma bez nich a bez kontaktních čoček, oči budou moct odpočívat. Celodenní práce s počítačem očím škodí.

Vidí pes černobíle? Pes má tyčinky i čípky, takže jeho barevné vidění je podobné jako u člověka a není tedy pouze černobílé. Pes ovšem vnímá jiné barevné spektrum – vidí pouze barvy v rozsahu modro-fialová a žluto-zelená. Zatímco člověk vnímá předmět například červené barvy, pes pravděpodobně vidí ten samý předmět zeleně. Modrozelenou vidí jako bílou. Žlutou, zelenou a oranžovou barvu pes vnímá jako neutrální šedou. Jeho vidění se podobá více barvosleposti, kdy není schopen rozlišit červenou a zelenou barvu.

Proč moucha ulétne dříve, než ji stačíte chytit? Přestože se oko hmyzu skládá z 6 000 až 25 000 jednoduchých oček, není až tak dokonalé jak by se mohlo zdát. Není například schopno zaostřovat, proto jsou pro hmyz malé předměty neostré. Důležitá výhoda je ovšem ve velkém zorném poli. Takže je téměř nemožné se přiblížit k mouše, aniž by vás zpozorovala. Moucha vnímá pohyb skutečně rychleji a to průměrně 60 – 120 impulzů za sekundu, zatímco člověk pouze 24. Hmyzu proto připadá pohyb pomalejší než člověku a dokážou rychleji zareagovat.

Proč je hmyz přitahován ke světlu? Hmyz používá zrak k navigaci. Při letu je intenzita světla téměř stejná v obou očích, a pokud tomu tak není, vyrovná svoji dráhu rychlejším pohybem křídel na jedné straně. Toto chování vede k tomu, že hmyz naráží na umělé osvětlení, protože takové osvětlení je na rozdíl od slunce příliš blízko a každé oko tak vnímá jinou intenzitu světla, neustálá korekce tohoto jevu skončí srážkou s tímto světelným zdrojem. Není tedy pravdou, že hmyz je světlem přitahován, jedná se pouze o chybu v jeho navigačním chování.

Proč kočkám v noci svítí oči? Zvířata aktivní v noci mají za sítnicí odrazovou vrstvičku, takže dopadající světlo působí na světlocitlivé buňky sítnice „ze dvou stran“. Můžeme si to snadno ověřit, když v noci pozorujeme oči kočky, na které dopadá světlo - nápadně světélkují právě odraženým světlem. Navíc sítnice těchto zvířat obsahuje v poměru k čípkům neobvykle mnoho tyčinek. To ale také znamená, že tato zvířata musí chránit oči před denním světlem. Proto se např. zorničky kočičích očí v denním světle zužují do úzkých štěrbin.

Které zvíře má nejlepší zrak? Draví ptáci jsou schopni zaznamenat v krajině pohyb až na 2 kilometry, sokol dokonce až na 6 kilometrů. Sova má oči asi stokrát citlivější na světlo než člověk a to jí umožňuje noční vidění. Většina ptáků a obojživelníků vidí všechny barvy spektra, zatímco barevné vidění většiny savců je omezené. Sítnice mnohých savců má jenom dva druhy čípků a zvířata, která jsou aktivní v noci, pravděpodobně barvy skoro nerozlišují. Například ježek vnímá především žluté světlo a ostatní barvy jsou pro něj téměř nerozeznatelné.

Jaký mají zvířata zorný úhel? Lovená zvěř, například králík, myš nebo jelen, má oči posazené po stranách hlavy, což umožňuje široký rozhled na všechny strany. Tím je sice přesné vidění omezeno, ale zvětšuje se tak celkový rozhled. Ve svém okolí tak očima zaznamenají každého možného nepřítele. Například králík má úhel rozhledu téměř 360 stupňů, což znamená, že ve svém okolí může zaznamenat možného nepřítele prakticky z každé strany. Člověk má rozhled asi 200 stupňů, aniž bychom přitom museli otočit hlavou. Úhel rozhledu kočky je však menší, obsáhne sotva 180 stupňů.

Jaké barvy vnímají zvířata? Barevné vidění většiny savců je omezené. Ptáci a obojživelníci vidí všechny barvy spektra, naopak savci většinou vidí jen některé bary. Noční zvířata, pravděpodobně barvy skoro nerozlišují. Například ježek vnímá nejvíce žluté světlo a ostatní barvy téměř nerozeznává. Pes nevnímá barvu zelenou a červenou, kočka červenou. Vnímané barvy: Pavouk: zelená, ultrafialové záření Včela: modrá, žlutá, ultrafialové záření Ryby: většinou jen dvě barvy Žába: většina barev Hadi: většina barev, infračervené záření Ptáci: pět až sedm barev, ultrafialové záření Kočka: dvě nevýrazné barvy Pes: dvě nevýrazné barvy Veverka: modrá, žlutá Šimpanz: všechny barvy

Když budu pravidelně provádět oční cviky, nebudu muset nosit brýle. Oční cvičení nezlepší ani nezachrání vidění, ani nedokáže oddálit dobu, kdy budete muset nasadit na nos brýle. Ostrost vidění závisí na řadě faktorů včetně tvaru očí a zdraví oční tkáně a bohužel ani jedno nemůžete výrazně změnit cvičením.

Čtení při slabém osvětlení zhoršuje zrak. Ačkoliv čtení pod peřinou nebo v pološeru nedokáže zhoršit vaše vidění, dokáže oči rychle unavit. Nejlepší způsob, jak nastavit světlo při čtení, je zamířit ho rovnou na stránky, nikoliv přes rameno. Stolní lampa s matným stínítkem směrujícím přímo na knihu nebo časopis je ideální způsob. Naopak světlo, které dopadá přes rameno, vás oslní a vy tak při čtení uvidíte hůř.

Jezte hodně mrkve, zlepšuje zrak. Pravda: Tohle částečně platí. Mrkev totiž obsahuje vitamín A a představuje jednu z několika druhů zeleniny, kterou vaše oči milují. Ale čerstvé ovoce a zelená listová zelenina, jež obsahují více vitaminů (například C a E), jsou ještě lepší. Antioxidanty pomáhají chránit oči před šedým zákalem a oční degenerací. Ale pojídání zeleniny vás rozhodně neochrání před základními očními vadami - krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.

Je lepší nenosit brýle pořád Je lepší nenosit brýle pořád. Když budu chodit doma bez nich a bez kontaktních čoček, oči budou moct odpočívat. Jestliže potřebujete brýle na dálku nebo na čtení, používejte je. Pokud se budete pokoušet číst bez nich, budete oči zbytečně namáhat a unavovat je. Používání brýlí vaše vidění skutečně nezhorší, ani nepovede k dalším očním chorobám.

Celodenní práce s počítačem očím škodí. Ačkoliv práce s počítačem váš zrak nepoškodí, pokud celý den sledujete monitor, začnete mít oči unavené. Upravte si osvětlení tak, aby vás neoslňovalo. Také pokud pracujete u počítače nebo čtete, je vhodné zhruba každou hodinu nechat oči chvíli odpočinout. Lidé, kteří zírají na obrazovku dlouhou dobu, rovněž mají tendenci méně mrkat, což může oči vysušovat a dráždit.