Problematika odchovu raných stádií ryb Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně mares@mendelu.cz rybarstvi.eu

Odchov raných stádií ryb Efektivnější využití získaných pohlavních produktů. Snížení ztrát v průběhu počátečního odchovu plůdku v přirozených podmínkách (krátkodobé přechování, rozkrmení plůdku). Odchov raných stádií v návaznosti na mimosezonní výtěr před vysazením do přirozených podmínek. Odchov raných stádií do fáze vyšší odolnosti pro snížení ztrát po vysazení do přirozených podmínek. Odchov raných stádií jako součást produkčního cyklu v podmínkách speciálních zařízení.

Odchov raných stádií ryb Získání „bezpečného“ násadového materiálu pro speciální zařízení (recirkulační systémy, dekorační ryby). Záchranné chovy. Optimalizace podmínek prostředí a výživy jednotlivých druhů ryb. Odchov je prováděn zpravidla v různých typech zařízení od jednoduchých průtočných systémů až po recirkulační systémy. Aplikace krmiv vychází ze specifik jednotlivých druhů ryb.

Odchov raných stádií ryb Podle stupně vývoje zažívacího traktu a sekrece enzymů po zahájení exogenní výživy lze rozdělit larvy ryb rozdělit do tří skupin: Larvy s vytvořeným funkčním žaludkem Larvy, u kterých se žaludek a trávicí systém diferencuje během metamorfózy Larvy ryb bez žaludku s nevyvinutým trávicím systémem na počátku exogenní výživy Larvy s funkčním trávicím systémem nemají problémy s příjmem a využitím startérových krmiv. Larvy s nevyvinutým trávicím systémem se obtížně rozkrmují a zpravidla vyžadují zpočátku živou potravu. Specifika výživy a krmení raných stádií: Vhodné krmivo (složení, velikost částic, konzistence, spec.hmotnost). Živá potrava, „co-feeding“, postupný přechod. Intenzita a frekvence krmení.

Fáze larvální výživy: Endogenní (žloutková) –nízká digestivní schopnost je kompenzována intracelulárním trávením a pinocitózou. Exogenní – aktivní ingesce potravy a živin z vodního prostředí.

Fáze larvální výživy: Exogenní – aktivní ingesce potravy a živin z vodního prostředí. Sekretonické fáze digestivní funkce u larválních stádií souvisejí s: Fylogenetickým vývojem. Složením potravy v rané ontogenezi. Změnou potřeby živin. Od začátku exogenní výživy se postupně zvyšuje: Sekrece… Koncentrace… Aktivita.. Diverzita trávicích enzymů.

Hladovění plůdku Raná vývojová stádia ryb jsou obecně poměrně málo odolná vůči hladovění. Přechod na exogenní výživu je první kritické období. Dostupnost potravy je nutno zajistit do několika dnů po zahájení exogenní výživy (velikost žloutkového váčku, parentální výživa). Kompenzační růst a vývoj, produkční ztráta. „bod bez návratu“ (point of no return) Kaprovité ryby bez dostupnosti potravy v závislosti na teplotě 6. – 11. den po rozplavání hynou. Význam jednorázového nakrmení.

Podmínky intenzivního odchovu Podmínky prostředí: Optimalizace hydrochemických parametrů (dle druhu ryb). Hygiena prostředí. Krmná strategie (výživa plůdku) Živá potrava (přirozená nabídka, produkce v řízených podmínkách). Starterové směsi. Prestarterové směsi. Suchá krmiva přirozeného původu. Mražená krmiva. „Co-feeding“.

Podmínky intenzivního odchovu Použitá dieta: podle druhu ryby (odhad dle složení přirozené potravy) věkové kategorie (změna nároků na kvalitu potravy) podmínek prostředí, systému chovu (teplota, kyslíkové poměry atd.) raná stádia – dle vývoje a funkčnosti trávicího traktu (schopnost přijímat a trávit použitou dietu) Technika krmení: Intenzita. Frekvence. Způsob aplikace.

Zdroje živin v prestarterových (semisyntetických) dietách: Zdroje proteinu: Kvasnice (SCP). Lyofilizovaná játra. Hydrolyzáty (rybí moučka, kasein). Zdroje esenciálních mastných kyselin: Fosfatidylcholin. Lecitin. Zdroje stravitelných sacharidů: Dextrin. Vitamíny a minerální látky ve formě premixů.

Příprava larválních diet Různé úpravy (extruze, vločkování, mikrokapsulace, lyofilizace apod.). Důležité i fyzikální vlastnosti krmiva. Lyofilizace (vymražení ve vakuu) spočívá v dehydrataci a vysušení diety při podtlaku za nízké teploty. Vliv techniky lyofilazace. Přednosti před konvenčním způsobem sušení: Vytvořením kašovité suspenze dojde k homogenizaci všech ingredientů Dieta není vystavena účinkům vyšších teplot Dieta neztrácí strukturální integritu Částice se vyznačují požadovanými fyzikálními vlastnostmi: jsou křehké a stlačitelné mají nízkou specifickou hmotnost udržují se na hladině a po rehydrataci zvolna klesají

Kriteria pro hodnocení kvality larvální diety: Úroveň přežití. Intenzita růstu. Dosažený stupeň vývoje. Výskyt morfologických malformací.

Charakteristika přirozené potravy raných stádií ryb: Živinové složení zooplanktonu (v sušině): Protein 55 – 60 % Tuk 12 – 16 % Popel 10 – 15 % Sacharidy 10 – 12 % Voda 85 – 95 % Energie 18 – 23 kJ.g-1 Velikost přirozené potravy: Vířníci 50 – 100 m Drobný plankton < 300 m Nauplia artémií 200 – 500 m

Doporučovaná velikost částic suché diety pro K0: Týden 100 – 200 m Týden 200 – 400 m Týden 400 – 630 m

Porovnání vlastností živé potravy a suché diety: Živá potrava Suchá dieta Obsah vody 85-95 %. Obsah vody 8-10 %. 100% stabilita ve vodě Omezená stabilita. Aktivní pohyb. Inertní částice bez pohybu. Možnost deformace při ingesci. Pevný tvar částice. Živiny rozpustné a ve snadno asimilovatelné formě. Omezená biodostupnost živin (zejména proteinů).

„Co-feeding“ alternativní strategie počátečního rozkrmení larev. Co-feeding - společné krmení živou potravou a suchou dietou. Přednosti: Stimulace vývoje trávicího traktu. Návyk na přijímání suché diety. Vyšší diverzita příjmu esenciálních živin. Možnost dřívějšího přechodu larev na suchou dietu (early weaning time). Lepší přežití a růst larev v důsledku aditivního účinku suché diety.

Počáteční odchov raných stádií kapra obecného. Reprodukce a inkubace jiker v kontrolovaných podmínkách. Vysazování raných stádií ve fázi smíšené výživy do rybničních podmínek (ztráty v prvním vegetačním období až 90 %). Vyřešení technologie odchovu larválních stádií kapra v kontrolovaných podmínkách s nahrazením živé potravy nebo minimalizací její potřeby je jeden z nejaktuálnějších a pro praxi nejpotřebnějších úkolů. Larvy kapra patří do skupiny ryb s nevyvinutým zažívacím traktem a nízkou úrovní aktivity trávicích enzymů.

Sledované ukazatele Délkohmotnostní parmetry – celková délka těla (TL), délka těla (SL), individuální hmotnost (W). Úroveň přežití – přežití prosté (PP) a přežití kumulativní (PK). Intenzita růstu – SWGR a SLGR. Délkohmotnostní poměr – Fultonův koeficient (KF). Teoretická biomasa – WS. Vývoj – vývojový index Di.

Počáteční odchov raných stádií kapra obecného. Vysoká hustota obsádky – 50-200 ks.l-1. Hydrochemické parametry – teplota 23 – 25 °C; obsah rozpuštěného kyslíku nad 80% nasycení. Světelný režim – 16 h světlo + 8 h bez osvětlení. Intenzita krmení – 200-250 % hmotnosti obsádky s postupným snižováním na 60 – 80 % (živá potrava), suché diety 40 – 10 %. Frekvence krmení – dvou až tříhodinové intervaly (tj. krmení 6-8x denně). Počáteční obsádky ryb – 50 - 200 ks.l-1. Odchov do věku 12 –21 dne.

Vývoj hodnot vybraných parametrů při aplikaci prestarterových diet (% kontrolní varianty odkrmované živou potravou).

Porovnání vlivu délky dostupnosti živé potravy

Porovnání vlivu délky dostupnosti živé potravy

Kompenzační růst V návaznosti na výhradní rozkmení startérovými směsmi byla ve dvou letech provedena simulace vysazení do přirozených podmínek aplikací živé potravy. V navazující etapě odchovu (D12-D21) tyto ryby dosáhly v obou letech nejvyšší intenzitu délkového (SLGR 5,6-7,5 %.d-1) i hmotnostního růstu (SWGR 21-33 %.d-1) a dosaženým stupněm vývoje (Di) se přiblížily nejlepším variantám. Uvedená skutečnost potvrzuje předpoklad zachování růstové potence a schopnost kompenzačního růstu.

Náhrada živých artémií dekapsulovanými cystami Porovnání efektu aplikace suchých dekapsulovaných cyst jako náhrady živých artémií při počátečním rozkrmení larválních stádií kapra. Použití dekapsulovaných cyst negativně ovlivnilo intenzitu růstu, ale neovlivnilo úroveň přežití (D0-D12). Procentický podíl hodnot dosažených při aplikaci artémií.

Etapa L1 L2 L3a L3b L4a L4b L5a L5b L6 J1a J1b J2a Číselný ekvivalent (Di) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Výživa raných stádií. V současnosti jsou experimentálně ověřeny prestarterové krmné směsi sestavené na bázi kvasnic a hovězích jater s různými přídavky dalších komponentů. Jedná se o přídavek hydrolyzátu rybí moučky, sojového lecitinu a sušené syrovátky, (+ premix) dosahující při počátečním rozkrmu ( D0-D12) požadované úrovně přežití (>95%), při dosažené W <10mg, TL 10 mm. Doporučené živinové složení prestarteru: 45-50 % proteinů, 10-12 % tuku, BE >20 MJ.kg-1. Tyto směsi jsou aplikovány v lyofilizovaném stavu. Při použití těchto směsí lze odchovávat raná stádia kapra bez přídavku živé potravy.

Výživa raných stádií. V souvislosti s omezením dostupnosti živé potravy byly testovány komerčně vyráběné krmné směsi. Vhodná strategie výživy – 3 dny živá potrava + 6 dnů co-feeding s vhodnou startérovou směsí a další odchov s výhradním použitím této směsi. Krmiva s vyšší úrovní živin a energie zvyšují intenzitu růstu, ale dosahují nižší úroveň přežití (Pk). S prodlužující se aplikací živé potravy se zvyšuje rozdíl v intenzitě růstu a snižuje se rozdíl v úrovni přežití mezi použitými směsmi.

Výživa raných stádií. Na základě opakované aplikace jednotlivých krmiv v různých strategiích krmení byly podle úrovně přežití a intenzity růstu a vývoje vyhodnoceny jako vhodné pro rozkrmení raných stádií kapra následující směsi: Pk SWGR Di ASTA 99-100 12-14 9-10 Karpico Crumble Excellent Ex 68-98 10-16 9 Dana Ex 1051 67-100 15-24 8-10 Použitelné Bio Optimal C 80 58-98 7-26 8-11 Troco Crumble Top Ex 66 9 9

Následný odchov plůdku kapra v rybnících Produkční výsledky po vysazení plůdku kapra rozkrmeného v podmínkách intenzivního chovu (do D12) do rybničních podmínek (Pohořelicko). Dosažené výsledky převyšují hodnoty dosahované v provozních podmínkách, a to jak v úrovni přežití, tak i dosažené hmotnosti. Počet ryb Přežití Hmotnost Nasazení 28.5. 5.000 ks 0,07 Kr 24. a 26.6. 3.984 79,7 % 8,41 g Nasazení 26.6. 400 6,37 K1 2.10. 314 78,4 % 215,2 g Přežití celkové 62 % Pro vliv zimování bylo nasazeno 75 ks ryb do spec. Komory a v červnu následujícího roku bylo vyloveno 68 ks ryb (90,7 %) při průměrné hmotnosti 614 g (291-931 g).

Následný odchov plůdku kapra v rybnících Porovnání velikosti plůdku kapra odchovaného různou technologií Produkční výsledky po vysazení plůdku kapra rozkrmeného v podmínkách intenzivního chovu (do D12) do rybničních podmínek (Pohořelicko). Dosažené výsledky převyšují hodnoty dosahované v provozních podmínkách, a to jak v úrovni přežití, tak i dosažené hmotnosti. Počet ryb Přežití Hmotnost Nasazení 28.5. 5.000 ks 0,07 Kr 24. a 26.6. 3.984 79,7 % 8,41 g Nasazení 26.6. 400 6,37 K1 2.10. 314 78,4 % 215,2 g Přežití celkové 62 % Pro vliv zimování bylo nasazeno 75 ks ryb do spec. Komory a v červnu následujícího roku bylo vyloveno 68 ks ryb (90,7 %) při průměrné hmotnosti 614 g (291-931 g).

Počáteční odchov raných stádií lína obecného. Obdoba technologie kapra obecného, dosažena nižší úroveň přežití, hmotnosti a SGR. Zatím není k dispozici prestarterová směs nahrazující živou potravu. Nutno aplikovat živou potravu alespoň po dobu 3 dnů. Optimální varianta: 3 dny živá potrava + 6 dnů co-feeding + vhodná starterová směs. Vhodné starterové směsi Karpico Crumble Excellent Ex; ASTA, Eco Weaner (přežití na úrovni 80-95% oproti živé potravě).

Počáteční odchov raných stádií lína obecného. Hodnoty dosažené během odchovu v D12 a D21. Dieta Přežití Hmotnost SGR Živá potrava 85-98 % 80-97 % 10 mg 40-45 mg 25-30 %.d-1 20-25 %.d-1 Kombinace se směsí 85- 94 % 75-85 % 5-7 mg 10-15 mg 13-15 %.d-1

Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. Technologie odchovu plůdku sumce velkého v různých podmínkách je možno považovat za zvládnutou. Při odchovu plůdku v podmínkách intenzivního chovu lze úspěšně použít startérové směsi pro plůdek lososovitých ryb. Nebezpečím pro úspěšnost odchovu je výskyt ektoparazitů a kanibalizmu.

Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. rozkrmení ve speciálním zařízení – žlab s nízkým sloupcem vody (10 – 13 cm) počáteční počet ryb až 100 ks.l-1 aplikace krmných směsí pro Pd, vysoká frekvence krmení 16 h denně počáteční KD 20 – 30 % hmotnosti ryb intenzita růstu 20 – 30 % denně délka 4 – 8 týdnů přežití 60 (až 90 %) teplota vody 23 – 25°C

Počáteční odchov raných stádií sumce velkého. Velikostní kategorie aplikovaného krmiva: první týden 0,3 – 0,4 mm (do 2 cm, 0,2 g) druhý týden 0,6 mm (do 3,5 cm, 0,5 g) 1 mm (do 7 – 7,5 cm, 4g) 1,5 mm (do 10-13 cm, 15 g) 2 mm (do 30 g, 16,5 cm)

Odchov raných stádií ve speciálních zařízeních. Pro další chov ve speciálním zařízení – zpravidla až do tržní velikosti. Jedná se o ryby se zvládnutou technologií chovu, jejichž chov je v podmínkách speciálních zařízení rentabilní (např. ryby lososovité, sumec velký apod.). Nebo druhy ryb vysazované do přirozených podmínek v jarním období následujícího roku (např. sumec velký, lipan podhorní, pstruh obecný)

Odchov raných stádií ve speciálních zařízeních. Pro vysazení do přirozených podmínek – je určen pro snížení ztrát v průběhu počátečních období odchovu v přirozených podmínkách. Délka odchovu je od několika dnů až po několik měsíců. Pro tekoucí vody – pstruh obecný vysazovaný do odchovných potoků, parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční, úhoř říční apod. Do rybničního chovu – sumec velký, kapr obecný, lín obecný, štika obecná, candát obecný, okoun říční.

Systémy chovu.

Předpoklady pro úspěšný odchov raných stádií v kontrolovaných podmínkách Typ odchovného systému a jeho provozní spolehlivost. 2. Udržení požadované kvality vody v odchovných nádržích. 3. Použití vhodné technologie odchovu. 4. Kvalita krmiv odpovídající nutričním požadavkům raných stádií. 5. Správně zvolená strategie a technika krmení. 6. Kvalifikovaný a zodpovědný přístup chovatele při realizaci odchovu.

Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně mares@mendelu.cz 545133270 Prezentované výsledky byly získány a zpracovány za podpory projektů NAZV QD 0211 a QF 4118 a VZ AF MZLU v Brně MSM 6215648905 Doc.Dr.Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie MZLU v Brně mares@mendelu.cz 545133270