akademie distančního vzdělávání Úvod do modulu: Distanční vzdělávání a E-learning (kapitola 2: E-learning) David Nocar Olomouc 2007

Obsah prezentace 1/2 Cíle modulu Úvod Úvod do problematiky e-learningu Definice e-learningu E-learningová podpora DiV Historie e-learningu Současné pojetí e-learningu Formy e-learningu Základní úrovně e-learningu CBT WBT

Obsah prezentace 2/2 LMS Příklady LMS užívaných v ČR Nevýhody e-learningu Výhody e-learningu Účastníci e-learningu Obsah e-learningu Standardy pro e-learning Model ADDIE Trendy v e-learningu Závěr Profil autora

Cíle modulu (kapitola 2: E-learning) Po prostudování modulu budete schopni: vysvětlit základní principy elektronického vzdělávání, definovat termín e-learning a jeho postavení ve vzdělávacím procesu, popsat historii a vývoj e-learningu, charakterizovat současný pohled na e-learning, identifikovat současné trendy v e-learningu, vést výuku s e-learningovou podporou :-) K nejčastějším chybám při formulování výukových cílů patří, že jsou ztotožňovány s tématem (např. Distanční výuka a učení), zaměňovány s popisem aktivit učitele (vysvětlit studujícím pojem výukový cíl, naučit je správně formulovat výukové cíle), nebo jsou příliš obecné (např. seznámit se s distančním vzděláváním, porozumět distanční výuce). Za nevhodná a významově nejednoznačná vyjádření jsou považována především tato slovesa: vědět, znát, porozumět, chápat, oblíbit si, věřit, být přesvědčen.[1] Takto formulované cíle nevypovídají o tom, co a jak se mají studující konkrétně naučit. Z tohoto důvodu není možné průběžně sledovat jejich plnění nebo zhodnotit jejich dosažení na konci vzdělávací aktivity. [1] ŠTURMA, J., 2001, s. 219. Kontrolovatelnost je jedním z hlavních požadavků na výukové cíle. Správně stanovený cíl obsahuje informaci o požadovaném výkonu (např. studující dokáže vyjmenovat základní úkoly tutora, vypočítat obtížnost učebního textu, definovat pojem tutor tj. činnost studenta ve spojení s předmětem činnosti), o podmínkách, za kterých má být výkon realizován (např. samostatně, za použití učebních pomůcek, v určeném časovém limitu) a informaci o normě výkonu (vyjadřuje kvalitu výkonu ve vztahu k určenému cíli např. počet chyb, který se může dopustit, aby byl cíl považován za splněný).[1] Výukové cíle by měly být konzistentní tj. vnitřně vzájemně svázané. Nižší cíle jsou podřízeny vyšším.Vyšší cíle závisí na dosažení cílů nižších. To znamená, že by měly být v souladu cíle modulů, cíle tématických celků, cíle dílčích témat a vyučovacích hodin nebo jejich částí. Vaším úkolem je precizně formulovat konkrétní výukové cíle (cíle modulu). Výukové cíle musí být přiměřené tzn. náročné a současně splnitelné pro většinu studujících. [1] KALHOUS, Z:, OBST, O., Školní didaktika, s. 277-278.

Úvod Tento modul (kapitola 2: E-learning) vás uvede do problematiky elektronického vzdělávání a to jak z hlediska historického vývoje, tak z hlediska současného pojetí. Seznámí vás: s vymezením pojmu e-learning, s postavením e-learningu ve vzdělávacím procesu, s formami a úrovněmi realizace e-learningu s hlavními výhodami a nevýhodami e-learningu a také s některými trendy, kterými se dnes e-learning ubírá.

Úvod do problematiky Samotný termín „e-learning“ se u nás užívá v této anglické podobě. V překladu hovoříme o „elektronickém učení/vzdělávání“. Původně (v USA) bylo elektronické vzdělávání spjato s využíváním jakýchkoliv elektronických technologií ve vzdělávání. Současné pojetí e-learningu je spjato především s využíváním celosvětové počítačové sítě internet pro podporu vzdělávání.

Definice e-learningu Stejně jako tomu bylo u definování distančního vzdělávání i pro e-learning existuje mnoho různých definic. Elliot Masie definuje e-learning jako nástroj využívající síťové technologie k vytváření, distribuci, výběru, administraci a neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů. Na portálu Evropské komise se pojmem e-learning označuje aplikace nových multimediálních technologií a internetu ke zlepšení kvality vzdělávání posílením přístupu ke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci. Stručněji tedy můžeme e-learning chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikačními technologiemi pro zkvalitnění vzdělávání. (Nocar, 2004) Elliot Masie zakladatel amerického e-learningového průmyslu

E-learningová podpora DiV systém distančního vzdělávání s podporou počítačové sítě Organizace studia Studijní materiály Tutor Osobní kontakty VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE STUDENT Světová pavučina Další vzdělávací instituce knihovna Informační zdroje Jsou zachovány všechny základní principy. Jejich umístění do prostoru celosvětové sítě usnadňuje zejména navázání kontaktu studenta s ostatními studenty nebo čerpání informací z alternativních zdrojů.

Historie e-learningu Vývoj e-learningu dle současného pojetí mohl začít až rokem 1991, kdy se začal vyvíjet World Wide Web - www. Celosvětová síť Internet vznikla z intranetu vědecké organizace CERN. Tím byly položeny počátky novodobého e-learningu. Termín e-learning se objevuje až od roku 1999, kdy začaly vznikat na internetu vzdělávací portály (Click2Learn, sCollege,...). Tim Berners-Lee zakladatel world wide webu - www

Současné pojetí e-learningu Za nezbytné je považováno nejen využití sítě, ale hlavně uvědomování si podstaty vzdělávacího procesu a tím také určité vystřízlivění z počátečního technologického pojetí e-learningu nad pedagogickým. Počáteční technologické pojetí se snažilo především o maximální multimedialitu, on-line distribuci a komunikaci a možnosti elektronického testování. Jak na univerzitách, tak v komerční sféře se řešilo především, na jaké e-learingové platformě (systému LMS) vybudovat své e-learningové vzdělávání. V posledních letech již převládá pojetí pedagogické, které se zaměřuje především na vlastní podstatu vzdělávacího procesu, vzdělávací cíle, individuální potřeby studenta, respektování vstupních předpokladů ke studiu, respektování různých učebních stylů, atd.

Elektronické vzdělávání možnosti on-line komunikace: Formy e-learningu Elektronické vzdělávání Off-line výuka On-line výuka asynchronní synchronní možnosti on-line komunikace: e-mail, diskusní fórum, chat, netmeeting

Základní úrovně e-learningu Vzhledem k dostupnosti počítačových technologií můžeme elektronické vzdělávání rozlišit na následujících tří úrovní: využití PC + webu + speciálního software CBT WBT LMS využití PC + webu využití PC

CBT (Computer-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory počítačů“ multimedialita vzdělávacího obsahu

WBT WBT (Web-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory webových technologií“ on-line distribuce on-line komunikace

LMS (Learning Management System) neboli „systém pro řízení výuky“. komplexní systém pro podporu výuky soubor nástrojů, které umožňují tvorbu, správu a užívání kurzů v elektronickém prostředí

Příklady LMS užívaných v ČR EDEN eDoceo iTutor Barborka Unifor WebCT ClassServer Moodle

Nevýhody e-learningu Náročná tvorba kurzů Závislost na funkčnosti ICT Praktické zkušenosti s ICT Nerovný přístup k ICT Možná nekompatibilita Nevhodnost pro určité typy kurzů Nevhodnost pro určité typy studentů

Výhody e-learningu Zapamatovatelnější forma informací Vyšší míra interaktivity Aktuálnost informací Přístup k materiálům „kdykoliv“ Přístup k materiálům „odkudkoliv“ Větší možnosti testování znalostí Překonání případných zdravotních bariér Nižší náklady na vzdělávání Vyšší efektivnost výuky

Účastníci e-learningu kompetentní REALIZAČNÍ TÝM manažer administrátor odborník na dané učivo metodik vývojář (programátor, technik, grafik,...) motivovaný a proškolený TUTOR motivovaný a poučený STUDENT

Obsah e-learningu Obsahem e-learningu jsou elektronické vzdělávací kurzy, popř. samostatné moduly, z nich se jednotlivé kurzy skládají. Obsah těchto kurzů bývá převážně multimediálního charakteru. Součástí kurzu jsou i testovací moduly sloužící k ověření nově získaných vědomostí. V neposlední řadě jsou zde obsaženy nástroje pro komunikaci, diskuzi, spolupráci, apod.

Standardy pro e-learning Pro zajištění kompatibility a přenositelnosti obsahu by již při tvorbě mělo být zajištěno dodržení určitých norem a standardů. Dodržované normy: AICC (The Aviation Industry CBT Commitee) IMS (Instructional Management System) ADL (Advanced Distributed Learning Initiative) SCORM (Sharable Content Object Reference Model) Dodržení tohoto standardu zajišťuje vzdělávacímu obsahu přístupnost, přizpůsobivost, dostupnost, trvalost, interoperabilitu a znovupoužitelnost.

Model ADDIE Vlastní tvorba e-learningového kurzu, má-li být kvalitní a funkční, se řídí určitými doporučenými postupy. Jedním z nich je model ADDIE. 5 etap: Analysis, Design, Development, Implemantation, Evaluation Analýza Implementace Evaluace Návrh Vývoj

Trendy v e-learningu Je zde snaha o zvyšování efektivity především z hlediska pedagogického a řídícího, zvýšení interaktivity, dostupnosti a individualizaci. Z toho vyplývají směry, jako je např.: blended learning m-learning e-mentoring rapid e-learning

Závěr Stejně jako samotné distanční vzdělávání i e-learning si stále hledá své pevné místo v našem systému vzdělávání. I během tohoto usazování se stále vyvíjí, neboť je stále ovlivňován novými a novými trendy jak vzdělávacími, tak technologickými. Tato podpora nabízí vzdělávacím institucím i studujícím stále nové příležitosti, ale také s sebou nese určitá úskalí, která mohou při nesprávné a nepromyšlené implementaci proces vzdělávání ohrozit. Nové technologie otevírají pestré možnosti distribuce, řízení, interakce, komunikace, evaluace, ale stále musíme mít na paměti, že se jedná o proces vzdělávací a nenadřazovat aspekty technologické nad pedagogické a didaktické.

Profil autora Pracuji jako odborný asistent na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se zaměřuji na využití ICT a edukačních médií v matematickém vzdělávání. V oblasti distančního vzdělávání spolupracuji od roku 2003 s Centrem distančního vzdělávání UP (od 1. 1. 2007: Oddělení pro podporu dalšího vzdělávání UP). Vykonávám činnosti metodika DiV pro oblast e-learningu, metodické recenze studijních materiálů pro DiV, administrátora LMS, lektora/tutora na seminářích/kurzech zaměřených na využívání multimédií, internetu a e-learningu ve vzdělávání, tvorba a správa on-line podpory kurzů realizovaných CDV UP (OPDV UP). Spolupracuji na projektech zaměřených na využití ICT ve vzdělávání a na zvyšování úrovně pedagogických kompetencí v oblasti DiV a využívání ICT (např. projekt Akademie distančního vzdělávání). Účastním se a přednáším na konferencích věnovaných problematice distančního vzdělávání a e-learningu. Můj podrobný profil naleznete na webu projektu: akademiediv.upol.cz

Elektronický studijní materiál k distančnímu vzdělávání Název materiálu: Distanční vzdělávání a E-learning (kapitola 2: E-learning) Autor materiálu: David Nocar Květen 2007 Počet snímků: 28 Verze: 2 Tento studijní materiál byl vytvořen pro projekt Akademie distančního vzdělávání. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM (ESF) A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.