1 Vliv evropské integrace na konkurenceschopnost ČR: očekávání a skutečnost PhDr. Jiří Malý, Ph.D. Institut evropské integrace NEWTON College, a. s. Konference „Odstraňování bariér konkurenceschopnosti EU a ČR“ 30. října 2008

2 Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti •Faktory ovlivňující pořadí zemí v žebříčcích konkurenceschopnosti 1.výběr dílčích kritérií konkurenceschopnosti 2.váhy přiřazené dílčím kritériím konkurenceschopnosti 3.agregace údajů za integrační seskupení, např. EU →žebříčky konkurenceschopnosti mohou svým uživatelům poskytovat zkreslené informace •Vliv výše uvedených faktorů byl otestován na hodnocení konkurenceschopnosti podle The Global Competitiveness Report •V těchto každoročních hodnoceních se USA vždy umísťovaly na 1. příčce s výjimkou žebříčku na období , kdy se ocitly na 6. místě

3 Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti •Test proveden na žebříčku konkurenceschopnosti pro období , byla vytvořena dvě alternativní hodnocení konkurenceschopnosti pro toto období •Původní žebříček konkurenceschopnosti: 90 dílčích tvrdých i měkkých kritérií pro 117 zemí •1. alternativní žebříček: 11 vybraných tvrdých dílčích kritérií pro 117 zemí •2. alternativní žebříček: 11 vybraných tvrdých dílčích kritérií pro tehdejší EU-25 a zbylých 92 zemí (tj. celkem 93 ekonomik)

4 Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti •11 vybraných tvrdých dílčích kritérií: celkový HDP počet obyvatel HDP na obyvatele v paritě kupní síly míra inflace saldo veřejných rozpočtů v % HDP veřejný dluh v % HDP Institutional Investor Country Credit Rating počet mobilních telefonů na 100 obyvatel kojenecká úmrtnost naděje dožití při narození počet případů tuberkulózy na obyvatel

5 Slabé stránky hodnocení konkurenceschopnosti •Výsledky (pořadí ekonomik v žebříčku): •Původní žebříček konkurenceschopnosti: 1. USA, 2. Finsko, 3. Dánsko, 4. Švýcarsko, 5. Singapur, 6. Německo, 7. Švédsko •1. alternativní žebříček: 1. Norsko, 2. Austrálie, 3. Švédsko, 4. Finsko … 9. Švýcarsko, 10. Dánsko, 11. Německo … 19. USA •2. alternativní žebříček: 1. Austrálie, 2. Norsko, 3. Kanada, 4. Hongkong (Čína), 5. EU-25, 6. Jižní Korea, 7. Švýcarsko, 8. Chile, 9. USA

6 Konkurenceschopnost ČR a členství v EU •Před vstupem ČR do EU existovala negativní očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR po začlenění do Unie, která jako důsledek integrace předpokládala: •zvýšení míry inflace v ČR •nárůst míry nezaměstnanosti v ČR •zhoršení bilance zahraničního obchodu ČR •zhoršení salda veřejných rozpočtů ČR •snížení tempa ekonomického růstu ČR •zpomalení až zastavení konvergence ekonomické úrovně ČR k průměru EU

7 Konkurenceschopnost ČR a členství v EU •Naplnění či nenaplnění negativních očekávání bylo otestováno na vývoji makroekonomických ukazatelů ČR před vstupem a po vstupu do EU •Relevantní sledované období prozatím (bohužel) končí rokem 2007, protože údaje za rok 2008 již ovlivňuje světová finanční krize, která nemá se začleněním ČR do EU souvislost •Vývoj makroekonomických indikátorů ČR před vstupem a po vstupu do EU nepotvrzuje pesimistická očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR po začlenění do Unie

8 Konkurenceschopnost ČR a členství v EU •Konkrétně se jednotlivé indikátory po vstupu ČR do EU (do roku 2007) v porovnání s obdobím před vstupem vyvíjely následovně: •nezvýšila se míra inflace •poklesla míra nezaměstnanosti •výrazně se zlepšila bilance zahraničního obchodu ČR •snížil se deficit veřejných rozpočtů ČR v poměru k HDP •výrazně se zrychlilo tempo ekonomického růstu ČR (viz graf č. 1) •výrazně se zrychlilo tempo konvergence ekonomické úrovně ČR k průměru EU (měřené jako HDP na obyvatele v paritě kupní síly)

9 Graf č. 1 – Růst reálného HDP České republiky od roku 1993 (meziroční změny v %)

10 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně •Podobná negativní očekávání ohledně vývoje konkurenceschopnosti ČR jako před vstupem do EU se objevují i v souvislosti s budoucím vstupem ČR do eurozóny. Zaznívají doporučení oddalovat přijetí eura, protože: 1.může nadále dlouhodobě probíhat konvergence cenové hladiny ČR k průměru eurozóny prostřednictvím zhodnocování kurzu české koruny k euru 2.může být zachována autonomie české monetární politiky, která tak svými nástroji může reagovat na nepříznivé výkyvy ve vývoji české ekonomiky a stabilizovat ji 3.není zaručena dlouhodobá udržitelnost a stabilita českých veřejných financí •Uvedenou argumentaci zastánců oddalování zavedení eura v ČR lze vyvrátit následujícím způsobem.

11 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně 1.Zhodnocování měnových kurzů není v nových členských zemích EU včetně ČR žádný přirozený nebo automatický trend. •Například kurz slovinského tolaru k euru se před vstupem do ERM II v červnu 2004 dlouhodobě znehodnocoval, kurzový kanál konvergence cenové hladiny ve Slovinsku tudíž nefungoval a ke stabilizaci kurzu slovinské měny došlo až po vstupu do ERM II. •Kurz české koruny je ovlivňován vývojem světové ekonomiky a sentimentem investorů na měnových, finančních a kapitálových trzích, což se projevuje i za současné finanční krize. •Například od počátku května 2008 do se kurz české koruny k euru zhodnotil o 9 %, posléze se od do poloviny října 2008 znehodnotil o 8 %. Tak výrazné změny kurzu v tak krátkém období jsou především výsledkem kurzových spekulací. •Podobně volatilní kurzy jako ČR vykazují i další ekonomiky s vlastní měnou ve střední Evropě – Maďarsko a Polsko. Naopak kurz slovenské koruny k euru je od revalvace centrální parity SKK/EUR na konci května 2008 stabilizován – pozitivní vliv blízké perspektivy členství Slovenska v eurozóně.

12 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně •Možnosti ČNB reagovat na kurzové spekulace a ovlivňovat kurz české koruny jsou přitom velmi omezené, protože likvidita trhů (stovky miliard až biliony USD) je řádově vyšší než devizové rezervy ČNB (desítky miliard USD). •Rovněž existují rizika budoucího vývoje platební bilance ČR, vyplývající z dosavadních trendů, která mohou tlumit možnost či rozměr budoucího zhodnocování kurzu české koruny. Jedná se zejména o dlouhodobé zhoršování bilance výnosů ČR, snižování přebytku finančního účtu a aktuálně rovněž o možnost zhoršení obchodní bilance ČR při zpomalení růstu HDP v EU (toto zpomalení růstu může negativně ovlivnit vývoj českého exportu do EU). •Za těchto okolností spoléhat na dlouhodobé zhodnocování kurzu koruny jako prostředek konvergence české cenové hladiny k průměru eurozóny je velmi riskantní strategie. Nelze spoléhat na vývoj kurzu, když je dlouhodobě nepredikovatelný a téměř neovlivnitelný. •ČR by proto měla preferovat bližší termín zavedení eura.

13 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně 2.Autonomie monetární politiky malé otevřené ekonomiky, jako je česká, je v éře globalizace do značné míry iluzí. •Velikost HDP ČR odpovídá 1,4 % HDP eurozóny, 1,0 % HDP EU-27 a 1,3 % HDP USA (údaje z roku 2007). •Podíl exportu a importu na HDP ČR činil v roce 2007 celkem 136 %. •Česká ekonomika je silně provázaná s eurozónou. Na země eurozóny (včetně Slovenska jako nového člena) a na země s měnami fixovanými na euro připadá 63 % obratu českého zahraničního obchodu a 68 % českého vývozu, 80 % stavu přímých zahraničních investic v ČR tvoří PZI z eurozóny (podle údajů z roku 2007). •Českou ekonomiku proto výrazně ovlivňují ekonomické události v zahraniční (především v eurozóně), na tyto zahraniční podněty pak tedy musí reagovat i česká hospodářská politika včetně monetární. •Kurz české koruny se utváří primárně na zahraničních trzích, česká monetární politika pak musí reagovat na pohyby kurzu české měny vyvolané v zahraničí – příkladem je snížení úrokových sazeb ČNB v srpnu 2008 kvůli předchozímu rychlému zhodnocování české koruny.

14 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně •V současné finanční krizi se projevují náklady „autonomní“ monetární politiky malých otevřených ekonomik: •Dánsko kvůli udržení stabilního kurzu dánské koruny k euru nastavilo vyšší úrokové sazby oproti eurozóně zhruba o 1 procentní bod. •Maďarsko v říjnu 2008 kvůli rychlému znehodnocování maďarského forintu razantně zvýšilo klíčovou úrokovou sazbu z 8,5 % na 11,5 %. •Islandu jeho samostatná měna a „autonomní“ monetární politika nijak nepomohla zmírnit důsledky finanční krize, naopak je prohloubila. Kurz islandské koruny se prudce znehodnotil z přibližně 90 ISK/EUR počátkem roku 2008 na zhruba 150 ISK/EUR v říjnu 2008, míra inflace na Islandu v tomtéž období stoupla ze 3 % na 16 %. •V malé otevřené ekonomice s uvolněnými pohyby kapitálu přestává být existence vlastní měny a s ní spojené „autonomní“ měnové politiky nástrojem stabilizace ekonomického vývoje, ale naopak vlastní měna se může stát prostředkem, jak prostřednictvím prudkých kurzových pohybů destabilizovat ekonomiku zvenčí. •V takovém případě ČR nepotřebuje vlastní měnu a měla by preferovat bližší termín zavedení eura.

15 Konkurenceschopnost ČR a členství v eurozóně 3.Určitou sadou opatření hospodářské politiky realizovanou v určitý okamžik nelze zajistit udržitelnost a stabilitu veřejných financí „navždy“. •Pro zavedení eura je důležité aktuální a střednědobé (horizont 3-4 let) plnění fiskálního konvergenčního kritéria, tj. schopnost země udržet rozpočtový deficit pod 3 % HDP a veřejný dluh pod 60 % HDP. V současnosti i ve střednědobém výhledu ČR tuto podmínku splňuje. •Prognózy vývoje veřejných financí v delším období jsou nejisté vzhledem k neustále se měnícím podmínkám uvnitř i vně ekonomiky. (Za současné finanční krize jsou značnou mírou nejistoty zatíženy rovněž střednědobé výhledy vývoje veřejných financí.) •Dlouhodobé plnění fiskálního kritéria tak může být zajištěno pouze průběžnou reakcí fiskální politiky na měnící se podmínky vývoje ekonomiky. Zavedení eura je proto možné i v případě, kdy spolehlivě nevidíme za čtyřletý horizont rozpočtového vývoje. •Finanční krize a nejistota v prognózách vývoje veřejných financí by neměla sloužit jako záminka k oddalování vstupu ČR do eurozóny.

16 Děkuji za pozornost.