Stavby klasicismu a romantismu Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 28. února 2010

Seznam Braniborská brána v Berlíně (klasicismus) Budova Kapitolu ve Washingtonu DC (klasicismus) Stavovské divadlo v Praze (klasicismus) Dům u Hybernů v Praze (empír) Zámek Hluboká nad Vltavou (anglická novogotika) Zámek Lednice (anglická novogotika) Zámek Žleby (francouzská novogotika) Národní divadlo v Praze (novorenesance)

Braniborská brána Braniborská brána je 26 metrů vysoká, 65,5 metrů široká a 11 metrů dlouhá stavba z pískovce ve stylu raného klasicismu. Má pět průjezdů, střední je poněkud širší nežli čtyři postraní, po obou stranách se nacházejí po jedné z malých hal. Bránu tvoří 15 metrů vysoké sloupy v jónsko-dórském stylu s průměrem 1,75 metrů u paty. Stavba je zdobena ornamenty a reliéfy, které zobrazují mimo jiné různé výjevy ze života Herkulova, řeckého boha Marta a bohyně Minervy. Brána je korunována 5 metrů vysokou sochou kvadrigy, představující okřídlenou bohyni vítězství, která vjíždí do města na čtyřmi koni taženém voze.

Kapitol ve Washingtonu Základní kámen položil George Washington v roce 1793. Budova byla stavěna postupně a plány na její stavbu se měnily. Inspirace pocházela ze Svatopetrského chrámu v Římě a pařížské Invalidovny. Na vrcholku kupole je socha Svobody s přilbou s chocholem. Vchod do Kapitolu je na východní straně, v jižním křídle sídlí Sněmovna reprezentantů, v severním křídle Senát.

Stavovské divadlo Budovu dal postavit jako scénu pro veřejnost osvícený vlastenec hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. Plány divadla nakreslil hrabě Künigel a stavbu provedl dvorní stavitel Antonín Haffenecker. Stavba trvala dva roky. Klasicistní budovu otevřela 21. dubna roku 1783 Lessingova tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy pojalo jeden tisíc návštěvníků.

Dům u Hybernů Dům U Hybernů vznikl spojením původně gotického kostela sv. Ambrože, který byl v letech 1652–1659 barokně přestavěn irskými františkány (latinský název pro Irsko je Hibernia) a kláštera, který k němu tito františkáni přistavěli. Současná empírová podoba domu pochází z počátku 19. století. Poslední přestavba na muzikálové divadlo skončila v roce 2006. Dům stojí v Praze 1 na rohu ulic Hybernská a Na Příkopě, v těsné blízkosti náměstí Republiky naproti Obecnímu domu, budově České národní banky a Prašné bráně.

Hluboká nad Vltavou Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II. Hlubokou od základu strhnout a vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením D. Deworetzkého. Zámek je obklopen anglickým parkem se sochařskou výzdobou.

Lednice Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Zámecká budova je velmi bohatě zdobená. Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným, šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Z pravé strany k zámku přiléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček.

Zámek Žleby Původně gotický hrad pánů z Lichtenburku z doby před rokem 1289, znovu postavený po zničení husity před polovinou XV. století, prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849 - 68.

Národní divadlo Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národně kulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Divadlo je 26 m vysoké. Velice dobrá akustika a slyšitelnost i v nejsvrchnějších patrech. Nad hledištěm visí dvě tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 260 lampiček. Mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony. Železná opona pro případ požáru, druhá opona namalována Vojtěchem Hynaisem oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla a třetí opona je červená, sametová a roztahuje se ručně. Nad oponami lze spatřit nápis „Národ sobě“, který vystihuje spolu s Hynaisovou oponou občany, kteří darovali peníze na výstavbu budovy. Nad oponou se také nachází plastická Štyrchova figurální sbírka. Ve foyeru na prvním balkóně se nacházejí malby Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Ve foyeru i v jiných prostorách divadla jsou též busty osobností, které se mimořádně zasloužily o divadlo. Jsou zde i 3 nástropní malby. Jedna zobrazuje zlatý věk, druhá úpadek a třetí znovuvzkříšení.