Smyslová ústrojí chuť, čich, hmat Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Chuť Chuť je smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. V ústech jsou umístěny chuťové receptory vnímající chuti hořké, sladké, slané a kyselé.  Podle nových výzkumů i tučné, vápníkové a umami.

Chuť Umami je další chutí jejíž název je odvozený z japonštiny (umai, česky chutný, delikátní). Specifický chuťový receptor pro umami byl objeven v roce 2000 a vnímá v jídle obsaženou aminokyselinu kyselinu glutamovou nebo její soli (glutamáty).

Chuť Receptory jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích, které se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v krku. Chuťových pohárků má člověk 500-10000. Důsledkem tohoto poměrně velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělý.

Receptor chuti Chuťový pohárek  je chemoreceptor, jehož prostřednictvím je vnímána chuť, tedy chemické informace související s přijímanou potravou. Má tvar soudečku prostupujícího epitelem. Směrem k povrchu epitelu tvoří malý otvor - chuťový pór, do kterého vybíhají chuťové vlásky (mikroklky) chuťových buněk s rozličnými chuťovými receptory. Na těle těchto buněk se nachází nervová zakončení hlavových nervů, odvádějících vjemy do mozku. Vnímání chuti úzce souvisí s čichem.

Čich Čich - smysl umožňující vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu nebo ve vodě (obvykle ve velmi nízkých koncentracích). Tento vjem se pak označuje jako vůně. Čich velmi úzce souvisí s chutí i jejich receptory jsou si podobné, u nižších živočichů tyto orgány zcela splývají.

Čich U suchozemských živočichů se liší především ve skupenství sledované látky - chutí se zkoumají látky rozpuštěné ve slinách, čichem látky rozptýlené ve vzduchu vzdálenosti - chuť je spíše smyslem kontaktním, čich dálkovým.

Čich Povrch čichové sliznice u člověka je pouze asi 4 cm², kdežto u psa dosahuje velikosti i 150 cm². Čichová sliznice se nachází v horní třetině nosní přepážky, části horní skořepy a stropu nosní dutiny. Vlastními receptory čichu jsou bipolární neurony. Informace odvádí 1. hlavový nerv.

Čich Čich má schopnost adaptace. Lidský čich je velmi citlivý na thioly přidávané do zemního plynu. Citlivost čichu se u různých lidí liší. Obecně mají ženy citlivější čich než muži, ale tato citlivost kolísá v závislosti na menstruačním cyklu. Jednotlivé pachy jsou lidmi vnímány pozitivně nebo negativně, přičemž toto posuzování je dosti podobné u všech lidí na světě, přestože některé kulturní rozdíly v estetice čichu existují.

Čich

Hmat Hmat je spíše soubor několika různých smyslů, které pomocí receptorů umístěných v kůži umožňují získávat informace z bezprostředního okolí. Hmat zahrnuje vnímání: dotyku, tlaku, bolesti, chladu, tepla, vpichu, vibrací atd.

Hmat Hmatové receptory jsou v kůži rozprostřeny s různou hustotou - nejcitlivější místo hmatu je na konečcích prstů a na špičce jazyka, naopak nejméně je jich na zádech.

Hmat Hmat nám umožňuje získat mnoho poznatků: Cítíme dotek či náraz. Můžeme odhadnout tvar objektů a posoudit jejich hmotnost. Poznat, zda je něco tvrdé, či měkké, horké či chladné, zda to působí bolest. Hmat rovněž v našem těle funguje jako citlivý poplašný systém: Pocit tepla nebo bolesti často varuje náš mozek dříve, než si dokážeme uvědomit, že tělo je možná ohroženo. Tělo bezprostředně zareaguje ochranným reflexem – např. ucukneme rukou dříve, než se stačíte vážně popálit o rozžhavený předmět.

Hmatové receptory  Některá nervová zakončení jsou citlivá jen na jediný druh stimulace. Většina těchto receptorů se nachází ve škáře: Ruffiniho tělísko – specializované nervové zakončení v kůži důležité pro vnímání tepla. Meissnerovo tělísko – druh smyslového hmatového tělíska; specializované nervové zakončení, zejména na špičkách prstů. Krauseho tělísko – pro vnímání chladu Pacinianova tělíska - pro vnímání tlaku. Později byla objevena jiná, která byla schopna reagovat na více než jeden typ podnětu. Navíc bylo zjištěno, že nejrůznější pocity, které jsme schopni rozeznat, tvoří jen malou část podnětů, které hmatová ústrojí přijímají.

Použité materiály Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 Vlastní tvorba Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain: Arnold Reinhold. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tongue.agr.jpg In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray851.png In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu01_head_neck.jpg