Oceňování aktiv a závazků

Význam oceňování Užitná hodnota informací poskytovaných účetnictvím je v podstatné míře závislá na způsobu oceňování použitém při účtování jednotlivých hospodářských operací, na zvoleném způsobu oceňování závisí jak peněžní vyjádření jednotlivých položek aktiv a pasiv, tak bilanční suma, velikost vlastního kapitálu, velikost výsledku hospodaření a výše ukazatelů FA.

Oceňovací základny IAS/IFRS a US GAAP jsou ve výčtu oceňovacích základen jednotné, ČR má omezené použití některých oceňovacích základen. V rámci harmonizace lze očekávat posun k řešení oceňování ČR směrem ke světově uznávaným účetním standardům IAS/IFRS resp. US GAAP.

Oceňovací základny 1) historické náklady 2) běžná cena 3) realizovatelná/vypořádací hodnota 4) současná (diskontovaná) hodnota 5) reálná hodnota

Historické náklady též historická cena, tzn. pořizovací cena převládající způsob oceňování ve všech světových účetních systémech ocenění aktiv- v částce peněz vynaložených v době pořízení, ocenění pasiv- v částce přijatého prospěchu získaného za povinnost závazek uhradit.

Historické náklady A) při externím pořízení aktiv PC = CP + vedlejší náklady CP = čistá nákupní cena (po odečtení jakýchkoli obchodních slev a rabatů), tzn. cena dodávky majetku vedlejší náklady =přímo přiřaditelné náklady s pořízením související: dopravné, pojištění dodávky, clo, montáž.

Historické náklady B) při interním pořízení aktiv výrobní náklady (skutečně vynaložené náklady resp. vnitropodnikové ceny stanovené na základě kalkulace vlastních nákladů), obsahují přímé náklady (přímo přiřaditelné výrobku) a nepřímé náklady (výrobní a správní režie).

Výhody oceňování historickými náklady Takto stanovené ocenění je objektivně určené, Takto stanovené ocenění je vždy nezávisle ověřitelné, Ocenění na základě HN je jednoduché na kontrolu (snadno průkazné)

Nevýhody ocenění historickými náklady Historické náklady vyjadřují tržní podmínky v době pořízení příslušné rozvahové položky (proto název - historické náklady), v období změn cen vede toto ocenění ke zkreslení výše majetkových složek v účetnictví. Nejzávažnější důsledky má toto ocenění u dlouhodobých aktiv.

Běžná cena (current cost) V ČR označována jako reprodukční pořizovací cena, aktiva se ocení v částce peněz, jež by bylo nutno vynaložit v případě, že by stejná (či obdobná) položka aktiv byla pořízena v současnosti (v době, kdy se o ní účtuje), závazky se vedou v částce peněz potřebných v současnosti k jejich úhradě.

Běžná cena Odstraňuje základní nedostatek historických nákladů, neboť vychází ze současných tržních podmínek , nikoli z těch minulých.

(Čistá) realizovatelná/vypořádací hodnota Aktiva jsou oceňována v penězích, které by bylo možno v současnosti získat jejich řádným prodejem za standardních podmínek, U závazků hovoříme o vypořádací hodnotě - závazky se oceňují hodnotou jejich úhrady

Čistá realizovatelná hodnota Realizovatelná hodnota po odečtení přímých nákladů spojených s prodejem aktiv = čistá realizovatelná hodnota.

Současná (diskontovaná) hodnota Aktiva jsou oceňována a vykazována v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních příjmů, které daná položka aktiv v budoucnu podle očekávání přinese, Závazky se vedou v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních výdajů, které budou požadovány k úhradě dluhů.

Současná hodnota Jde o nejvhodnější oceňovací základnu pro oceňování dlouhodobých pohledávek a dlouhodobých závazků, neboť peníze mají svoji časovou hodnotu (dnes mají vyšší hodnotu než v budoucnu), a proto ocenění na bázi odúročených současných hodnot je přesnější a spolehlivějí základnou pro vykázání těchto položek v rozvaze.

Reálná hodnota (fair value) RH aktiva nebo závazku je částka, za niž by mohlo být aktivum směněno nebo za niž by mohl být vyrovnán závazek za obvyklých podmínek mezi znalými a ochotnými partnery (tzn. při transakci mezi nespřízněnými stranami bez nátlaku).

Reálná hodnota V ČR: a) tržní cena b) ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce c) ocenění podle zvláštních právních předpisů – oceňovací předpisy

Reálná hodnota Dle IAS/IFRS: a) tržní cena (cena aktivního kótovaného trhu) b) alternativně stanovené ocenění, např: cena podobného aktiva cena minulé transakce benchmark (systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit současná hodnota budoucích peněžních toků

Výhody ocenění reálnou hodnotou: odráží skutečnou hodnotu položky, nikoli stav trhu v minulosti, podává nezkreslený obraz hodnoty majetku. Nevýhody ocenění reálnou hodnotou: subjektivně určitelná, manipulovatelná, obtížná na kontrolu (audit) hodnot.

Okamžik oceňování aktiv a závazků A) okamžik vzniku aktiv / závazků (výchozí rozpoznání) - naprostá většina aktiv a závazků se při prvotním rozpoznání oceňuje na bázi historických nákladů (vyjímkou jsou dary, inventarizační přebytky atd.).

B) okamžik konce rozvahového dne je možné přecenění na alternativní oceňovací základny, v ČR lze ocenění upravit: 1) u zásob - na hodnotu nižší z pořizovacích nákladů a prodejní ceny 2) na reálnou hodnotu - pouze tyto položky:

Cenné papíry s výjimkou CP držených do splatnosti, atd. § 27, (1) a) deriváty finanční umístění a technické rezervy u ú.j. provozujících činnost pojištění nebo zajištění majetek a závazky, pokud to ukládá zvláštní zákon, část majetku a závazků zajištěná deriváty, pohledávky k obchodování,

3)U veškerého majetku 3a) formou odpisů - vyjadřuje trvalé snížení hodnoty majetku (fyzické či morální opotřebení) 3b)formou opravných položek - vyjadřuje dočasné snížení hodnoty majetku, - v ČR nelze přecenit majetek směrem nahoru (daňové dopady). - dle IAS/IFRS je přípustné ocenění oběma směry (nahoru i dolu).

Děkuji za pozornost.