Napoleon Bonaparte - bitvy Vypracovali: Zbyněk Mrázek Lukáš Čejka Dominik Bednář Martin Boček Jan Skoupý
Napoleon Bonaparte (1769-1821) nejmocnější francouzský panovník od dob vlády Ludvíka XIV. vládl krátce, ale zapsal se výrazně do dějin Francie i Evropy
narodil se na Korsice otec advokát a šlechtic Napoleon studoval na vojenské škole v 15 letech nastoupil do válečné školy v Paříži roku 1793 se stal nadporučíkem dělostřelectva
Napoleon měl početnou armádu v jejím čele dobyl téměř celou Evropu 1799 se prohlásil prvním konzulem 1804 se sám korunoval císařem Francie
1814 poslán do vyhnanství jako vládce ostrova Elba ve Středozemním moři 1821 5.května Napoleon po šesti letech vyhnanství umírá na ostrově Svatá Helena
Napoleonovo tažení Evropou
Vítězné bitvy 1793 vítězí u Toulonu, je povýšen do hodnosti generála 1805 vstupuje do Bavorska, u Ulmu poráží rakouská vojska,obsazuje Vídeň a u Slavkova ničí rusko-rakouské síly 1806 poráží pruskou armádu a obsazuje Berlín 1808 vítězně útočí na Španělsko
Porážky 1798-podnikl tažení do Egypta-poražen Angličany 1812-neúsěšné tažení do Ruska 1813-poražen u Lipska v bitvě národů 1815-v bitvě u Waterloo je definitivně poražen a poslán na ostrov Svaté Heleny
Drtivá porážka Francouzů- bitva u Trafalgaru (1805) bitva skončila drtivou porážkou francouzsko-španělské flotily v bitvě bylo zabito 4 408 mužů francouzsko-španělské flotily a 2 250 dalších zraněno padlých Britů bylo desetkrát méně do britského zajetí padly tisíce francouzských a španělských vojáků francouzské a španělské lodě byly v bitvě těžce poškozeny a bouře, která přišla večer, jich většinu potopila
Tělo admirála Nelsona, který si přál být pohřben v Anglii, bylo uloženo v sudu s kořalkou. 7.listopadu 1805 zvěstovaly noviny a plakáty v Londýně zprávu o vítězství v bitvě u Trafalgaru a smrt viceadmirála Nelsona
Bitva u Slavkova (bitva tří císařů,bitva u Austerlitz)
Francie Velitel: císař Napoleon I. Počet vojáků: 73 400
Rakušané a Rusové Velitelé: rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. Počet vojáků: 85 400 Počet děl: 139
2. prosince 1805 poblíž Slavkova u Brna stáli proti sobě francouzský císař Napoleon Bonaparte a ruský car Alexandr I. spolu s rakouským císařem Františkem I. Bitvu vyhrál Napoleon, který ji až do konce svého života považoval za své nejskvělejší vítězství.
Setkání císaře Františka I. a Napoleona u Spáleného mlýna
V deštivém ránu 4.prosince 1805 se u Spáleného mlýna u Nasedlovic setkal císař František I. a Napoleon, ruský car se jednání odmítl zúčastnit. Mír byl podepsán 26.prosince téhož roku v Bratislavě. Car Alexandr I., na jehož území se nebojovalo, byl s Napoleonem ve válečném stavu až do roku 1812 , kdy došlo k tažení do Ruska.
Rok 1806 přinesl další významná vítězství: rozdrtil armádu Fridricha Viléma III. a vstoupil do Berlína 19. prosince Napoleon dorazil do Varšavy 7. července podepsal císař s ruským carem dohodu o rozdělení Evropy na dvě oblasti zájmů (francouzskou a ruskou)
V roce 1808 se rozhodl získat Španělsko V roce 1808 se rozhodl získat Španělsko. Napoleon zde zaznamenal velký neúspěch. Zemi sice dobyl, ale za cenu obrovských ztrát vojáků i peněz, neboť se zapletl do místní občanské války. V dubnu roku 1809 Rakousko napadlo Francii a její spojence. Napoleon provedl protiútok a obsadil Vídeň.
Ruské tažení francouzská armáda 600 tisíc vojáků ruská armáda
První střetnutí Vesnice Borodino 5.-7.9. 1812 Francouzská armáda oslabena vyčerpáním Výsledek bitvy byl nerozhodný
Ztráty Napoleona Přišla tvrdá ruská zima Napoleonovo vojsko se zmenšuje Vojáci dezertují a umírají Zůstalo jen pouhých 40 tisíc vojáků
Rozhodující moment Bitva u říčky Bereziny 26.-28.11.1812 Francouzská armáda téměř zničena Napoleon prchá v přestrojení do Francie
Bitva národů K rozhodující bitvě mezi Napoleonem a spojenými vojsky Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska došlo v bitvě u Lipska. Bitva se stala největší bitvou světových dějin. Trvala tři dny. Po třídenních bojích byli Francouzi poraženi. Napoleon byl na útěku. V dubnu 1814 byl donucen abdikovat.