Léčba diabetu mellitu

Inzulín, jeho sekrece a účinek Inzulín je klíčovým hormonem, který se podílí na metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Základním účinkem inzulínu je: umožnění vstupu glukózy do buněk brzdění rozkládání tuků

Léčba inzulínem, indikace b) diabetes mellitus 2. typu: selhání léčby perorálními antidiabetiky alergie na perorální antidiabetika akutní stres (operace, úraz, infekce) těhotenství bolestivá forma diabetické polyneuropatie syndrom diabetické nohy a) diabetes mellitus 1. typu

Inzulínové přípravky Humánní inzulíny Krátká inzulínová analoga Inzulínová analoga s prodlouženým účinkem

Humánní inzulíny Lidský inzulín je polypeptid Krátce působící inzulíny Po podkožním podání začínají působit za 0,5 hodiny (je tedy nutné aplikovat je 30 minut před jídlem), vrcholí za 1-3 hodiny a jejich účinek končí za 4-6 hodin. Délka účinku je přímo úměrná velikosti dávky. Příkladem je Insulin HM-R, Actrapid HM, Humulin R Středně dlouho působící inzulíny Začínají působit za 1-2,5 hodiny, jejich účinek vrcholí za 4-12 hodin a končí za 12-16 hodin. Patří sem Insulin HM-NPH, Insulatard HM, Humulin N Velmi dlouho působící inzulíny Začínají působit za 2-3 hodiny, vrcholí za 10-18 hodin a jejich účinek odeznívá za 24-36 hodin. Patří sem Ultratard HM. Stabilizované směsi inzulínu Jde o směsi krátce účinkujícího a NPH inzulínu v různých poměrech - nejčastěji 20:80, 30:70, 40:60 a 50:50. Příkladem je série inzulínů Mixtard 20, 30, 40, 50, Humulin M3 Lidský inzulín je polypeptid obsahující 51 aminokyselin. Vyrábí se buď semisynteticky z vepřového inzulínu záměnou odlišné aminokyseliny, nebo biosynteticky pomocí přenosu genové informace do buňky E.coli či Saccharomyces cerevisiae, které potom tvoří inzulín jako svůj produkt.

Inzulínová analoga Krátká inzulínová analoga Jejich účinek nastupuje prakticky okamžitě (tj. je možné je aplikovat až bezprostředně před jídlem), vrcholí za 0,5 hodiny a odeznívá do 3-4 hodin. Inzulínová analoga s prodlouženým účinkem Mají dlouhý poločas, jen minimální vrchol účinku, dávkování jednou denně a malou variabilitu účinku.

Inzulínové režimy Konvenční Intenzifikované inzulínové režimy zahrnují aplikaci středně dlouho působícího inzulínu či směsi krátkého/středně/dlouho působícího inz.1-2x denně. Tyto režimy používáme obvykle jako doplněk léčby u DM 2. typu k potlačení ranní hyperglyk. Intenzifikované inzulínové režimy zahrnují aplikaci krátkého inzulínu či krátkého inzulínového analoga k jídlu 3-5x denně a 1-2x denně dávku bazálního inzulínu - tj. středně dlouho působícího humánního inzulínu či dlouhého inzulínového analoga. Intenzifikované režimy kopírují fyziologickou sekreci inzulínu lépe než konvenční inzulínové režimy.

Nové možnosti podání inzulínu kontinuální subkutánní infúze inzulínovou pumpou Pacient má do podkoží zavedenou teflonovou kanylu (kterou v pravidelných intervalech sám mění). Touto kanylou pumpa kontinuálně vpravuje do podkoží předem naprogramovanou dávku inzulínu. Před jídlem pak pacient zadá pumpě pokyn k aplikaci bolusové dávky inzulínu.

Nové možnosti podání inzulínu inhalační forma inzulínu Inhalační léčba je očekávána s velkými nadějemi a zdá se, že především u diabetiků 2.typu povede ke zlepšení spolupráce v léčbě inzulínem a k možnosti časnějšího zahajování inzulínové léčby u těchto pacientů.

Léčba DM 2.typu perorálními antidiabetiky Deriváty sulfonylurey (SU) Metformin (zástupce biguanidů) Inhibitory α-glukosidáz Deriváty thiazolidindionů (TZD) Glinidy

Dělení podle ovlivnění inzulínové rezistence a inzulínové deficience Inzulinové senzitizéry (zvyšují citlivost na inzulin) Metformin, deriváty thiazolidindionů. Inzulinová sekretagoga (zvyšují sekreci inzulínu), deriváty sulfonylurey a glinidy.

Indikace léčby PAD U diabetiků 2. typu u kterých nelze zajistit uspokojivou kompenzaci dietním či pohybovým opatřením. U úspěšné léčby by hladina glykémie nalačno měla být ≤ 6,0mmol/l a hodnoty glykovaného hemoglobinu ≤ 5,0 %.

Deriváty sulfonylurey Urychlují vyplavení inzulínu ze sekrečních β buněk a zvyšují tak hladinu inzulinémie. Nejsou účinné při déle trvající hyperglykémii nalačno 15mmol/l. Příklady derivátů SU – Glucobéne, Diaprel, Minidiab, Glurenorm, Amaryl.

Metformin (zástupce biguanidů) Zlepšuje citlivost periferních tkání k působení inzulínu, místem hlavního účinku jsou játra. Zpomaluje vyprazdňování žaludku a vstřebávání glukózy ve střevě. Je doporučován jako zahajující léčba u všech diabetiků 2. typu (s výjimkou kontraindikací). Výhodou léčby je také mírná redukce hmotnosti a snížení hyperlipoproteinemie. Příklady – Siofor, Glucofage.

Ostatní PAD Inhibitory α- glukosidáz – jediný dostupný představitel v ČR je Akarbáza (Glucobay). Redukuje množství vstřebáváné glukózy v tenkém střevě. Deriváty thiazolidindionů (TZD) – zvyšují účinek inzulínu v periferních tkáních (Avandia) Glinidy – snižují hyperglykemie obdobně jako SU-PAD, ale vstřebávají se rychleji z trávicího trktu (Novonorm, Starlix)

Kombinační léčba inzulínem a perorálními antidiabetiky V patogenezi diabetes mellitus 2. typu se uplatňuje jak inzulínová rezistence, tak porucha sekrece inzulínu z b-buněk. Proto může být efektivní kombinace metformin + preprandiálně krátce působící inzulín, či ještě lépe krátký inzulínový analog, regulující postprandiální hodnoty glykémie.

Děkuji za pozornost