ČSR ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 16. března 1939 vyhlášen protektorát Č a M PROTEKTORÁT = ochraňované území >< ve skutečnosti okupace v čele protektorátní prezident – E. Hácha a protektorátní vláda existovala policie, četnictvo, soudy >< neexistence armády a zastoupení v zahraničí zákony a právní předpisy vydávalo Německo

zároveň zde byla německá okupační správa – její rozhodnutí nadřazena rozhodnutím protekt. správy říšský protektor – první Konstantin von Neurath 1943 vznik Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu – v čele státní ministr Karl Hermann Frank fungovalo zde také gestapo

Hospodářská situace v protektorátu Č a M hospodářské zázemí pro německou expanzi řízené válečné hospodářství lístkový systém >< černý trh levná pracovní síla pro NĚ >< později fyzická likvidace Slovanů policejní dohled a cenzura likvidace inteligence, snížen počet škol povinná výuka němčiny – úřední jazyk 28. 10. 1939 – demonstrace k výročí vzniku ČSR – zraněn student medicíny Jan Opletal – na následky zranění zemřel

pohřeb J. O. vyvolaly další demonstrace – nacisté uzavřeli české vysoké školy tento zásah proběhl 17. listopadu = Mezinárodní den studentstva obyvatelé protektorátu se rozdělili do 3 skupin první malá skupina = udavači a kolaboranti druhou skupinu tvořili lidé, kteří byli nečinní, chtěli okupaci přečkat třetí skupina chtěla s okupanty bojovat

Domácí odboj nebyl zde možný přímý ani partyzánský boj >< drobné sabotáže heslo: PP! Co to je? získávání a šíření informací – zahraniční rozhlasové vysílání (hlavně z Londýna) informace bylo třeba také dostat ven z protektorátu – nejprve kurýři, později dopravovány vysílačky a vyškolení radistérč

Odbojové organizace jaro 1939 první odbojové organizace v protektorátu cílem bylo získat spojení se zahraničím a vyvíjet činnost na svržení okupantů OO předávaly informace do zahraničí, převáděly lidi přes hranice, rozšiřovaly zakázané letáky, organizovaly záškodnickou činnost a sabotáže atd. zapojovali se hlavně důstojníci, legionáři, železničáři, učitelé, členové Sokola podzim 1939 – ÚVOD – Ústřední vedení odboje domácího nový říšský protektor Reinhard Heydrich – velmi schopný a ctižádostivý nacista

Komunistický odboj komunisté v protektorátu přešli do ilegality předseda KSČ Klement Gottwald emigroval do Moskvy, odkud dál řídil stranu SSSR s NĚ uzavřel pakt o neútočení, a proto Stalin zakázal jakékoliv akce proti okupantům po útoku NĚ na SSSR se KSČ zapojila do odboje a přidala se k ÚVODU

Zahraniční odboj po Mnichovu emigrovalo hodně lidí v čele s prezidentem Benešem v Londýně vzniklo hlavní centrum zahraničního odboje další vlna emigrace po 15. březnu 1939 – nejen politici, ale i vojáci (chtěli vytvořit zahraniční vojsko) dvě linie emigrace: politická a vojenská obě spolu spolupracovaly a měly stejný cíl: obnova samostatného ČSR v předmnichovských hranicích

západní mocnosti odmítly uznat vytvoření protektorátu >< nic víc Beneš se opíral o zásady mezinárodního práva a říkal, že smlouva uzavřená pod nátlakem je neplatná – Mnichovská dohoda z právního hlediska neplatná, stejně jako abdikace Beneše VB uznala v létě 1940 Beneše i čsl. politiky v emigraci za prozatímní čsl. vládu červenec 1941 tuto vládu uznal také SSSR a uzavřel s ní v Londýně úmluvu o společném postupu ve válce proti Německu

prosinec 1941 čsl .exilová vláda vydala prohlášení válečného stavu mezi ČSR a státy, které jsou ve válečném stavu s VB, SSSR a USA ČSR se tak stalo členem protihitlerovské koalice – po válce řazeno mezi vítězné mocnosti

Čechoslováci v boji útěky do Polska, na Východ, na Západ, do Středomoří v PO Čechoslováci zajati Rudou armádou – do gulagů a zajateckých táborů po útoku NĚ na SSSR vznik československé jednotky – podílela se na osvobozování ČSR čsl. vojáci ve FR, VB (naši letci, stíhači a bombardéři) ve VB výcvik parašutistů – vysazováni v protektorátu – pouze dobrovolníci podzim 1941 dostali parašutisté úkol odstranit zastupujícího říšského protektora R. Heydricha

Atentát na Heydricha 27. září 1941 se stal zastupujícím ř. protektorem R. Heydrich – vyhlásil stanné právo (do ledna 1942) zatýkání, věznění, popravy začátek transportů českých Židů do vyhlazovacích KT atentát na Heydricha měli provést dva čeští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík + pomoc Josefa Vlčka atentát proveden 27. 5. 1942 – Heydrich zraněn a svým zraněním o pár dní podlehl parašutisté se ukryli – začátek velkého teroru a poprav během stanného práva (trvalo měsíc) popraveno 1500 osob a zničeny dvě vesnice: Ležáky u Prahy (10.6.) a Lidice u Kladna (24.6)

heydrichiáda – období nacistického řádění v protektorátu, které bylo zároveň pomstou za smrt Heydricha díky zradě byli všichni 3 parašutisté dopadeni 18.6. v kostele v pražské Resslově ulici – buď zemřeli nebo se raději zabili sami tato akce přispěla k upevnění mezinárodního postavení exilové čsl. vlády

Osvobozování ČSR od roku 1944 sílila v protektorátu opět odbojová činnost – sabotáže, záškodnictví srpen 1944 protifašistické povstání na Slovensku – v čele Slovenská národní rada, jejímž cílem byla obnova ČSR povstání potlačeno, ale RA spolu s 1. čsl. armádním sborem provedli karpatsko-dukelskou operaci (září až říjen 1944), jejímž cílem bylo proniknout Dukelským průsmykem na SL v říjnu 1944 vstoupila RA a čsl. armáda na naše území

duben 1945 RA osvobodila Bratislavu, Brno, Ostravu ze západu osvobozovala české území americká armáda – Cheb, Plzeň mezi USA a SSSR dohoda, která určila demarkační linii, kam až jednotlivé armády mohou proniknout linie procházela městy: Linec, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Saská Kamenice

Květnové povstání povstání připravovala odbojová organizace Obrana národa + četnictvo, policie, vládní vojsko 1. května začalo povstání v Přerově 5. května v Praze – v čele Česká národní rada – nejvyšší odbojový orgán povstalci dobyli budovu Českého rozhlasu vznik barikád ČNR přijala 8. května 1945 kapitulaci NĚ

Židé v protektorátu platnost norimberských zákonů + arizace podzim 1941 první transporty do vyhlazovacích táborů Terezín se stal židovským ghettem a měl fungovat jako sběrný a tranzitní tábor Terezín musel být zveleb kvůli kontrole ze strany Červeného kříže 90 tisíc Židů z protektorátu skončilo ve vyhlazovacích táborech – vrátilo se jich asi 10 tisíc ze 13 tisíc dětí do 18 let jich přežilo asi 250