Českoněmecké vztahy za Rakouska-Uherska Pavel Bláha Pavel Švec Vojtěch Čermák

Obsah Bachův absolutismus Českoněmecké vyrovnání Vznik politických stran a fungování sněmu Česká a německá představa o vzájemném soužití Vyspělost Čech a Rakouska Obrozenectví Češi v období první světové války Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska

Bachův absolutismus Alexandr Bach: 1848-1859 Redukce výuky češtiny Potlačení českého veřejného života České národní hnutí potlačeno a nuceno omezovat se pouze na kulturní věci K.H.Borovský ve vyhnanství v Brixenu Alexandr Bach: Ministr vnitra Vídeňský advokát, revolucí vynesen do vlády Násilně potlačoval revoluci

Českoněmecké vyrovnání Fundamentálky Fundamentálkami česká politika uznala rakousko - uherské vyrovnání a společnou správu zahraničních věcí, financí a armády. Požadované vyrovnání se však mělo týkat jen Českého království; Morava usilovala o stejné, ale nezávislé postavení, Slezsko se od celé akce distancovalo. Správu země měla převzít zemská vláda. Vztah mezi oběma národy měl upravovat národnostní zákon. Celkovému uklidnění by sloužilo i rozdělení okresů podle národnostních kritérií. Zdálo se, že poté co byly porady mezi českou opozicí a vládou úspěšně skončeny a co opětovným slibem korunovace naznačil vlídný postoj k těmto otázkám i panovník, proběhne české vyrovnání bez překážek. Zmar českého vyrovnání Proti němu se však postavil jeden z tvůrců rakousko - uherského vyrovnání, baron Beust, který ve svém memorandu tlumočil základní nesouhlas rakouských Němců a upozorňoval i na záporný ohlas Berlína, s nímž se Rakousko - Uhersko právě začalo sbližovat. Beustovy argumenty podpořil i Andrássy, který si nepřál ani náznakem rušit dosavadní uspořádání a ohrozit privilegované národy a vrstvy. Pod tímto tlakem přestal císař Hohenwarta a jeho politiku podporovat, Hohenwarth podal demisi a projekt vyrovnání padl. Nečekaný zvrat situace zmařil naděje, které česká společnost spojovala s alespoň částečnou restitucí svého státu. Vyrovnání nabízelo skutečně velké možnosti. Zklamání, které zavládlo, bylo obecné a posílila je ještě značná represivní opatření - čistky v státním aparátu a pronásledování tisku. Porážku české politiky potvrdily i volby do zemského sněmu v roce 1872.

Vznik politických stran Staročeši: F. Palacký, F.L. Rieger Liberálně - konzervativní Pasivní politika (zpočátku) Mladočeši: Vznik 1874 K. Sladkovský, bratři Gregerovi, Radikálně – demokratičtí

Českoslovanská sociální demokracie J.B. Pecka, L. Zápotocký, N. Zoula Program: Všeobecné hlasovací právo Národně sociální strana V. Klofáč Nacionalismus Antimilitarismus Agrární strana A. Švehla Rozvoj venkova Družstva… Křesťansko sociální demokracie J. Šrámek Prosazení křesťanských ideálů ve veřejném životě

Fungování sněmu Pasivní politika staročechů: Aktivní politika: Protože staročeši získali málo hlasů v chabrusových volbách, odmítli se účastnit jednání sněmu, a dali přednost pasivní politice. To bylo ovšem velice nevýhodné tak i staročeši byli nuceni přejít na aktivní politiku. Aktivní politika: Princip pasivní politiky porušili roku 1873 jako první moravští politici vstupem do moravského zemského sněmu a roku 1874 vstoupili na říšský sněm. Téhož roku vznikla strana Mladočechů, která po moravských politicích také vstoupila na říšský sněm. Nakonec roku 1878 vstoupili po zhodnocení svých „úspěchů“ na sněm i Staročeši. Taaffeho drobečková politika…. „rozdávání“ malých ústupků, aby nikoho nerozhněval, uklidnil politickou situaci a získal podporu některých zákonů. Některé ústupky: Stremayerov jazyková nařízení …. Úřady odpovídají v jazyce v jakém byl dokument podán Rozdělení Pražské university na českou a německou část

České a německé představy o vzájemném soužití České představy: Trialismus Rovnoprávnost češtiny s němčinou Uznání Čechů jako národa Rakouské představy: Centralizovaný stát s ústřední mocí ve Vídni Němčina jako oficiální, jediný jazyk

Vyspělost Čech a Rakouska České země byly průmyslově nejrozvinutější částí Rakouska-Uherska. Jejich průmyslová produkce představovala asi dvě třetiny celkové produkce Rakouska-Uherska. V přepočtu na jednoho obyvatele byly na úrovni Francie Silný textilní, strojírenský a potravinářský průmysl. Velmi vyspělé zemědělství (vyspělejší než v typicky agrárním Uhersku)

Obrozenectví Epocha poslední třetiny 18. století trvá do první poloviny 19. století, kdy se formuje český národ. Velkou úlohu sehrála hrdost na bohatou historii českého národa a myšlenka slovanské vzájemnosti. -Cíl: Obnovit a částečně dotvořit český jazyk, aby jím bylo možno psát umělecká a odborná díla. Josef Dobrovský napsal německy českou mluvnici. Vznik českého dějepisectví První generací buditelů se stali Gelasius Dobner a František Martin Pelcl. Do druhé generace buditelů patřil Josef Jungman, který vytvořil slovní zásobu (tj. 5-dílný česko - německý slovník)

Češi v době první světové války Nesouhlas s válkou: čeští vojáci odjížděli na frontu i přes zákaz ozdobeni národními barvami, které jim byly německými vojáky násilím odejmuty. Češi přebíhali na stranu Trojdohody. Čeští politici se v podstatě odmlčeli. T.G. Masaryk, E. Beneš a M.R. Štefánik se snažili (v zahraničí) o propagaci československé samostatnosti. S průběhem války přibývalo vojenských vzpour. Největší českou se stala vzpoura pěšího pluku v Rumburku roku 1918. Vojáci odmítli jet na frontu, protože byly přesvědčeni, že už je válka rozhodnuta. Velitelství je nařídilo popravit.

Odtržení Čech a Slovenska od Rakouska-Uherska Americký prezident Wilson zaslal Rakousko-Uherskému ministru zahrančí (J. Anrassy) podmínky kapitulace. Ten 27. října 1918 zaslal USA nótu o přijetí mírových podmínek. To pochopili český národní výbor, jako rozpad Rakouska-Uherska a již 28. října 1918 vyhlásil samostatnou ČSR-30.října se slovenská národní rada ve Sv. Martině přihlásila jménem slovenského národa k myšlence společného československého státu.

KONEC