M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LIPNICOVITÉ Autor modulu: Ing. Radim Církva

ČELEĎ: LIPNICOVITÉ plodem je obilka stonek je dutý s kolénky tzv. stéblo a proto pravé trávy listy rozlišeny na čepel, pochvu, jazýček a někdy ouška květy sestavené do jednokvětých nebo vícekvětých klásků klásky podpírají dvě plevy a jsou sestavené do klasu nebo laty v každém květu se nachází plucha(často osinatá) i menší pluška, dlouhé tyčinky s prašníky a semeník s pérovitými bliznami významné obilniny: pšenice, žito, ječmen, oves, rýže, kukuřice aj. luční druhy: ovsík, psárka, bojínek a tomka plevel: pýr plazivý

LIST DVOUKVĚTÝ KLÁSEK

lipnice hajní – Poa nemoralis V: do 60 cm S: tenké L: 1-3 mm široké, čepel odstává od stébla v pravém úhlu, měkké K: lata řídká, kvete VI-VIII E: minerálně středně bohaté, suché až středně vlhké půdy, polostinná až světlomilná Z:

strdivka nicí – Melica nutans V: do 60 cm, plazivé oddenky S: tenké L: 3-5 mm široké K: klásky v jednostranném slabě převislém hroznu, kvete V-VI E: minerálně středně bohaté a středně vlhké půdy, polostinná Z:

strdivka jednokvětá – Melica uniflora V: do 50 cm, plazivé oddenky S: tenké L: 3-5 mm široké, jazýček o 180˚ posunutý K: řídká rozkladitá lata, kvete V-VI E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, polostinná, hojnější v karpatské oblasti Z: obsahuje jedovatý kyanovodík

srha laločnatá (říznačka) – Dactylis glomerata V: do 1,5 m, trsnatá S: L: 5-10 mm široké, šedozelené, drsné, čepel s výrazným kýlem (hlubokou střední rýhou) pochvy listů zploštělé K: klásky klubkovitě nahloučené na konci větévek, kvete V-VII E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, světlomilná Z:

bezkolenec modrý – Molinia caerulea V: do 1 m, hustě trsnatá S: kolénko pouze v dolní třetině, v horní části bezkolenkaté L: 6-10 mm široké, tuhé, místo jazýčku mají věneček chloupků, čepel má modravý nádech K: lata úzká, fialově modrá, kvete VII-IX E: minerálně chudé, podmáčené, špatně provzdušněné půdy, rašeliniště, světlomilná Z:

metlička křivolaká – Avenella flexuosa V: do 50 cm, řídce trsnatá S: narůžovělé L: čepel štětinovitá, tmavě zelená, na průřezu 1mm kulatá, snadno se rozemne mezi prsty (měkká), jazýček zřetelný K: klásky hnědočervené, větévky lat zprohýbané, kvete VI-VIII E: minerálně chudé, kyselé, suché až středně vlhké půdy, humusová forma mor, (bory, kyselé doubravy, chudé smrčiny), polostín až světlo Z:

metlice trsnatá – Deschampsia caespitosa V: do 1,5 m, hustě vysoce trsnatá S: L: 3-7 mm široké, tuhé, hluboce podélně rýhované, čepel 60 cm dlouhá K: kuželovitá lata až 30 cm velká, větévky za květu vodorovně odstávající, klásky nafialovělé, kvete VI-IX E: minerálně chudé až středně bohaté, vlhké půdy (oglejené, podmáčené a rašelinné), světlomilná (častá na holinách) Z: obtížná lesní buřeň

kostřava ovčí – Festuca ovina V: do 30 cm, hustě trsnatá S: tenké L: 0,5 mm úzké, štětinovité, šedozelené, špatně se mezi prsty rozemnou (tuhé), bez jazýčku K: lata přímá do 10 cm, červenofialová, kvete V-VI E: minerálně chudé, kyselé, suché půdy (bory a doubravy), světlomilná Z:

kostřava obrovská – Festuca gigantea V: do 1,5 m S: L: 8-15 mm široké, rýhované,lesklé, na bázi velké špičaté ouška K: lata až 40 cm dlouhá, převislá, klásky s až 2 cm dlouhými osinami, kvete VII-VIII E: minerálně bohaté až nitrofilní, středně vlhké půdy (luhy, bučiny), stínomilná až polostinná Z:

pěchava vápnomilná – Sesleria calcaria V: do 30 cm, hustě trsnatá S: L: 3 mm široké, tuhé, lesklé, na okraji bělavý lem, uprostřed výrazný kýl K: hlávkovitý klas, 1-3 cm dlouhý, našedlý až namodralý, kvete III-V E: vápnité, kamenité, suché půdy, světlomilná, výskyt Moravský kras, Pálava, Znojemsko, Český kras, České Středohoří Z:

smilka tuhá – Nardus stricta V: do 30 cm, hustě trsnatá S: L: štětinovité, tuhé, šedozelené, přízemní listové pochvy žluté K: jednostranný klas, hřebenovitě odstávající, našedlý, kvete V-VII E: minerálně chudé, kyselé půdy, suché až rašeliniště, často horské hole, světlomilná Z:

válečka lesní – Brachypodium sylvaticum V: do 1,2 m, trsnatá S: kolénka chlupatá L: 8 mm široké, temně zelené, měkké, listové pochvy chlupaté K: klásky válcovité a dlouze osinaté, květenství převislé, kvete VII-VIII E: minerálně středně bohaté, středně vlhké půdy, polostinná Z:

třtina křovištní – Calamagrostis epigeios V: do 1 m S: stéblo pod latou drsné L: 5-12 mm široké, šedozelené, drsné, tvrdé K: lata hustá, chloupky v květu dlouhé a přesahující pluchy, kvete VI-VIII E: minerálně chudé až bohaté, suché až mokré půdy, světlomilná Z: ztěžuje obnovu lesa, stíní, zaléhá a odebírá vláhu sazenicím

třtina chloupkatá – Calamagrostis villosa V: do 1,5 m S: stéblo pod latou hladké L: 3-6 mm široké, listové pochvy mají na obou stranách svazečky chloupků K: lata řídká, chloupky stejně dlouhé jako plucha, kvete VII-VIII E: minerálně chudé, kyselé a vlhké půdy v horách (od 6. vls), světlomilná až polostinná Z: ztěžuje obnovu lesa

třtina rákosovitá – Calamagrostis arundinacea V: do 1,5 m, trsnatá S: stéblo pod latou drsné L: 4-10 mm široké, líc nelesklý, rub silně lesklý K: světlezelená úzká lata, chloupky kratší než pluchy (často nezřetelné), kvete VI-VIII, typická je výrazně dlouhá osina E: minerálně středně bohaté, vlhké půdy, polostinná Z:

Úkoly na příště 1. Odkud pochází kukuřice a cukrovník lékařský? 2. Která subtropická až tropická tráva dorůstá až 30 m? 3. Která tráva rostoucí kolem vod se používá k výrobě rohoží? 4. Prostudujte si učebnici str. 100 až 109 .