Metody a cesty k poznávání historie

Pamatujte: Tím nejzákladnějším pramenem pro poznávání historie je obyčejné mluvené SLOVO.

Co je důležité si uvědomit?  Dějiny mají dvě velká období: a)Před vynalezením písma – PREHISTORIE b)Po vynalezení písma – „zapsaná“ HISTORIE

Jaké máme prameny pro poznávání prehistorie?  Jsou to hlavně ARCHEOLOGICKÉ PRAMENY! A co k nim patří? a)Pravěká sídliště (zaniklé příbytky, odpadní jámy, různé materiály,… b)Pohřebiště nebo samostatné hroby, kosterní ostatky člověka. c)Kultovní a posvátná místa. d)Jednotlivé nálezy různých artefaktů = předmětů vytvořených člověkem – od keramiky až po umělecká díla.

Jaké máme prameny pro poznávání historie?  Vedle již uvedených pramenů pro poznávání prehistorie jsou to především PSANÉ ZÁZNAMY! A jakou mohou mít podobu? a)Záznamy úředního charakteru – statistiky, dopisy,… b)Záznamy států a církví – státoprávní listiny, buly,… c)Kroniky, letopisy d)Krásná literatura e)Osobní korespondence

A prameny pro poznávání novodobé historie? a)Obrazy, plátna b)Fotografie c)Filmové záznamy d)Zvukové nahrávky e)Digitální záznamy a digitální záznamová média = AUDIOVIZUÁLNÍ PRAMENY

Jak a podle čeho odhadovat nebo i určovat stáří pramenů? Jejich chronologii? 1)Prostým odhadem, na základě našich dosavadních znalostí a zkušeností. 2)Odborným zkoumáním – cesta „k pramenům“ (ad fontes). 3)Vědeckým zkoumáním za využití nejmodernějších technologií.

Chronologie může být: 1)KOMPARATIVNÍ = srovnávací. U nálezů (pramenů) pouze porovnáme, zde jsou vůči jiným starší nebo mladší. 2)RELATIVNÍ – pramen datujeme (časově určujeme) pouze volně – do staletí, do období (např.románské). 3)ABSOLUTNÍ - u pramene se pokoušíme určit / určujeme konkrétní letopočet.

Příklad metod pro absolutní chronologii  Radiokarbonová metoda – podle obsahu radioaktivního uhlíku 14 C ve tkáních živých tvorů i rostlinstva ( 14 C se na neradioaktivní 12 C rozpadne za 5730 let).  Dendrochronologie – určování stáří podle zachovalých zbytků dřev a jejich letokruhů.  DNA analýzy.  Experimenty.

Praktický úkol 1 Co vše lze vyčíst ze zde uvedeného obrazu? Soustřeďte se i na detaily a pokuste se popsat dobu, ve které vznikl. Pozná někdo z vás i autora obrazu?

Praktický úkol 2 K čemu v historii sloužily tyto vyobrazené předměty? Z jakého materiálu byly vyrobeny? Jak jsou podle vás staré,

Praktický úkol 3 Jakou váhu při poznávání historie hrají symboly? Kde měl kořeny tento kříž? Kde jinde a s jakými jinými kříži se můžete setkat při studiu historických materiálů?

Nástin řešení úkolů  Úkol 1 – Johanes Vermeer, „Hvězdář“, datováno cca Doba 17.st., zájem o vědu a vesmír. Na obrazu vedle samotné postavy jednoduché pomůcky té doby. Výjev je ovšem stylizovaný.  Úkol 2 – keltské železné dýky, cca 5.st.př.n.l.  Úkol 3 – ankh, též crux ansata, původně užívaný ve starověkém Egyptě. Kříže nalezneme na státních vlajkách, erbech, jako liturgické symboly, ale i na válečných řádech a vyznamenáních.

Použité obrázky  ANDREAGROSSMAN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: eer_-_The_Astronomer.JPG eer_-_The_Astronomer.JPG  GAIUS CORNELIUS. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: gger,_scabbard_and_buckle.JPG gger,_scabbard_and_buckle.JPG  A.PARROT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Použité prameny  Vlastní práce autora  Popelka M., Válková V.:Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN Praha, 2004,ISBN