R i z i k a p r ů z k u m ů v e ř e j n é h o m í n ě n í prof. Ing. Stanislava H R O N O V Á, CSc. prof. Ing. Richard H I N D L S, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze

1 - Faktory ovlivňující přesnost výzkumů veřejného mínění 2 - Faktory ovlivňující vypovídací schopnost výzkumů veřejného mínění 3 - Obecná rizika prognostického potenciálu výběrových zjišťování

PodmínkyvedoucíFaktor k vyšší přesnosti k nižší přesnosti 1 - přesnost Velikost vzorku větší vzorek menší vzorek Velikost zákl. souboru téměř žádný vliv Stratifikace zákl. souboru větší vzorek menší vzorek Variabilita postojů menší variabilita větší variabilita Velikost tolerované chyby nižší spolehlivost vyšší spolehlivost Typ proměnné číselná proměnná slovní proměnná Non respons ( Politzovo- Simmonsonovo schéma ) < 25 % (volba náhradníků) > 25 % Sémantický diferenciál ano ne Opora výběru aktuální zastaralá, chybějící

PodmínkyvedoucíFaktor k vyšší vyp. sch. k nižší vyp. sch. 2 - vyp. schop. Srozumitelnost otázky ano ne Doba od nastání události střední (2-3 týdny) příliš krátká či dlouhá Dotaz na pojem - na fakta? fakta pojem Počet otázek malý počet omnibus Použití kontrolních otázek v průzkumech veřej. mínění se neobjevují Otázka přímá - nepřímá Pilotáže Délka rozhovoru max. 15 min. delší než 20 min. Tazatelská síť stabilní, kontrola tazatelů nestabilní, bez kontroly v průzkumech veřej. mínění se neobjevují v průzkumech veřej.

Schéma myšlenky statistické indukce a riziko jejího nenaplnění: Základní soubor (cílová populace) o rozsahu N prvků Výběrový soubor n prvků Statistickáindukce Náhoda

RIZIKA VÝBĚROVÝCH POSTUPŮ

3 – Obecná rizika prognostického potenciálu výběrových zjišťování 1.Vliv výzkumů veřejného mínění buď na dosud nerozhodnuté voliče, nebo na ty voliče, kteří původně rozhodnuti sice byli, ale průzkumy jim později ukazují, že jejich „favorit“ může mít potíže s 5%-ní hranicí volitelnosti. 2.Velmi malá pozornost se věnuje analýze (ne)přímého vlivu jiných zcela běžných výběrových zjišťování, jimiž jsou např. míra nezaměstnanosti, tempa HDP, inflace (ISC) atd., na předvolební preference. 3.V těchto případech se mnohdy nemalá část voličů řídí jen intuitivním pojmovým vnímáním a je snadno ovlivnitelná jednoduchými kampaněmi a floskulemi, protože si těžko může představit např. význam konjunkturních zjišťování či vliv tempa HDP na ekonomickou úroveň země či na životní úroveň svou.

Přehled volbám bezprostředně předcházejících (= květen ´06) výzkumů  inflace = ISC (za duben ´06)  zahraniční obchod (za březen ´06)  nezaměstnanost registrovaná MPSV (za duben ´06)  zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (za 1. čtvrtletí)  výsledky průmyslu (za březen ´06)  konjunkturní průzkum (za květen ´06)

Koho a jak mohou tyto výsledky ovlivnit?  Prezentace v médiích.  Časová prodleva výsledků ekonomiky a realizace průzkumů veřejného mínění.  Komentáře politiků - objektivní ano či ne?, se znalostí věci ano či ne?  Vnímání veřejností - jen některé sociální skupiny.

A proč právě tyto údaje?  Inflace - vliv na životní náklady domácností, na z(ne)hodnocování vkladů.  Zahraniční obchod - vliv na ekonomické výsledky země, vztah na HDP (údaj bude ).  Nezaměstnanost - vliv na vnímání vlastní zaměstnanecké pozice.  Průmysl - vliv na ekonomické výsledky země, vztah na HDP (údaj bude ).  Konjunkturní průzkum - vliv na vnímání vlastní zaměstnanecké pozice.

Typologie výběrových šetření – schéma: Typ výběru Statis- tický Prostý náhodný výběr Výběr s pevnou velikostí vzorku Sekvenční výběr Průzkumný výběr Složitější schémata Oblastní výběr… … … Nestatis- tický … … … Záměrný výběr Typický výběrKvótní výběr