Pravděpodobnost a matematická statistika I. Obsah kurzu: Kombinatorika Náhodný jev, operace s náhodnými jevy, klasická, geometrická, axiomatická definice pravděpodobnosti Podmíněná pravděpodobnost, nezávislost jevů, úplná pravděpodobnost, Bayesova věta Náhodná veličina, rozdělení náhodné veličiny, charakteristiky náhodné veličiny Příklady diskrétních a spojitých rozdělení náhodné veličiny Náhodný výběr, princip statistického testování 2 testy, t – testy ANOVa korelace, regrese

Literatura. Calda E., Dupač V., Matematika pro gymnázia. Kombinatorika, pravděpodobnost, Statistika, Prometheus, 2005 Brousek, J., Ryjáček Z., Sbírka řešených příkladů z počtu pravděpodobnosti, ZČU Plzeň, 1992 Anděl J., Statistické metody, Matfyzpress, Praha 1998 Mrkvička T., Petrášková V., Úvod do teorie pravděpodobnosti, PF JU, České Budějovice, 2008. http://mathonline.fme.vutbr.cz/ http://homen.vsb.cz/~oti73/cdpast1/

body pro klasifikaci jsou tvořeny body pro klasifikaci jsou tvořeny Organizace kurzu. Pro udělení zápočtu je nutno splnit současně: maximálně 3 absence na cvičeních včetně omluvených absencí a dostatečnou úspěšnost ve 3 průběžných testech. Účast na hodinách, kdy se píše test, je povinná. I v případě doložené nemoci se omlouvá absence maximálně u jednoho testu. Průběžné testy se budou psát na cvičeních 14.3., 11.4. a 16.5. Každý test na cvičeních je hodnocen procentem úspěšnosti 0% – 100%. Pro získání zápočtu musí být vážený průměr úspěšností všech krátkých testů na cvičeních alespoň 55%. Pokud student nezíská zápočet, nemůže skládat zkoušku. Klasifikace u zkoušky řádný termín: Klasifikace u zkoušky opravné termíny: body pro klasifikaci jsou tvořeny 70% za zkouškový test 30% za procento úspěšnosti na cvičeních body pro klasifikaci jsou tvořeny 100% za opravný test v klasifikace: x je dosažené procento úspěšnosti: x < 55, známka 4 55  x < 65, známka 3 65  x < 70, známka 2- 70  x < 80, známka 2 80  x < 90, známka 1- x  90, známka 1 klasifikace: (x je dosažené procento úspěšnosti) x < 55, známka 4 55  x < 65, známka 3 65  x < 70, známka 2- 70  x < 80, známka 2 80  x < 90, známka 1- x  90, známka 1

Kombinatorika. Základní pojmy. Pravidla pro práci se skupinou: výběr prvků organizace podskupin Základní pojmy.

a) číslice v čísle použije jen jednou? Příklad. Kolik různých pěticiferných přirozených čísel lze napsat pomocí číslic 1,2,3,4,5, pokud: a) číslice v čísle použije jen jednou? b) Kolik z napsaných čísel bude začínat číslicí 5? c) Kolik z napsaných čísel bude sudých? Řešení: a) P(5) = 5! = 5.4.3.2.1 = 120 b) P(4) = 4! = 4.3.2.1 =24 c) končících 2: P(4) = 4! =24 končících 4: P(4) = 4! = 24 dohromady : S = 2.4! = 2.24 = 48 Faktoriály a kombinační čísla. , 0 ≤ k ≤ n, k  N, n N

Pravidla pro počítání s kombinačními čísly. Příklad. Které přirozené číslo k vyhovuje rovnici ? k + 1  2, k  1 k  2 k  2 k = 2, protože k  N

Variace. Variace k-té třídy z n prvků bez opakování je každá uspořádaná k-prvková podmnožina základní množiny M s n prvky. Počet variací k-třídy z n prvků bez opakování: , 0 ≤ k ≤ n, k  N, n  N. Příklad. M = {1,2,3}, určete počet dvojic bez opakování,které lze z této množiny vytvořit, pokud záleží na pořadí prvků. V2(3): (1, 2), (1, 3), (2, 1), (2, 3), (3, 1), (3, 2), tedy můžeme vytvořit 6 variací 2. Třídy z 6 prvků. Příklad. Jsou dány číslice 1, 2, 3, 4, 5, 6. Kolik 3-ciferných čísel z nich lze sestavit, jestliže se číslice neopakují a záleží na pořadí cifer.

Variace k-té třídy z n prvků s opakováním je každá uspořádaná k-prvková podmnožina základní množiny M s n prvky, v níž se každý prvek může opakovat k krát. Počet variací k-té třídy z n prvků s opakováním: , k  N, n N. Příklad. Jsou dány číslice 1, 2, 3, 4, 5, 6. Kolik 3-ciferných čísel z nich lze sestavit, jestliže se číslice mohou opakovat a záleží na pořadí cifer. Kombinace. Kombinace k-té třídy z n prvků bez opakování je každá k-prvková podmnožina základní množiny M s n prvky, v níž nezáleží na pořadí prvků. Počet kombinací k-třídy z n prvků bez opakování: , 0 ≤ k ≤ n, k  N, n N

Kolik 4-tónových akordů lze zahrát z 7 tónů? Příklad. Kolik 4-tónových akordů lze zahrát z 7 tónů? Kombinace k-té třídy z n prvků s opakováním je každá k-prvková podmnožina základní množiny M s n prvky, v níž nezáleží na pořadí prvků a kde se každý prvek může opakovat k krát. Počet kombinací k-třídy z n prvků s opakováním: , k  N, n N Příklad. V obchodě mají 3 barvy příze v klubíčcích po 50 g. Potřebuji 500 g příze. Kolika způsoby mohu koupit 500g? Desetkrát vybíráme ze 3 barev klubíček po jednom klubíčku. Proto n = 3, k = 10.

Kolik přesmyček lze vytvořit z písmen m, a, t, e, m, a, t, i, k, a? Permutace. Permutace bez opakování z n prvků je každé uspořádání n prvkové základní množiny. Příklad. Kolik přesmyček lze vytvořit z písmen m, a, t, e, m, a, t, i, k, a? P(10) = 10! = 3628800 Počet permutací s opakováním z n prvků, v nichž se jednotlivé prvky opakují k1, k2, … , kn – krát je   Příklad. Kolika způsoby je možné mezi 30 studentů rozdat dvě volné vstupenky na koncert, pět vstupenek na plavecký stadión a deset vstupenek do posilovny, pokud každý ze studentů může dostat maximálně jednu vstupenku (i tak jich bude málo)? máme málo lístků, na některé studenty nic nezbude ⇒ aby nebyli smutní dostanou prázdné papírky ⇒ vyřešeno a rozdáváme: 2 vstupenky na koncert, 5 lístků do bazénu, 10 lístků do posilovny a 13 prázdných, celkem ) = 4.89109E+13 možností. 30!/(2!5!10!13!

Pokračování předchozího příkladu: Kombinace s opakováním lze převést na permutace: Máme 1 krabici rozdělenou do 3 oddílů podle barvy příze. Do krabice umístíme vždy 10 klubíček příze. Například bude-li 8 klubíček červených, 2 klubíčka modrá a žádné zelené, Pak v oddíle pro červenou barvu bude 8 klubíček, v oddíle pro modrou barvu budou 2 klubíčka, oddíl pro zelenou barvu zůstane prázdný. Na tuto situaci lze nahlížet jako na permutaci s opakováním z 10 klubíček + 2 přihrádek mezi oddíly v krabici s opakováním:     Binomická věta. , a  R, b  R, n  N k-tý člen řady:

Pascalův trojúhelník. 1 1 1 2 1 1 3 3 1 1 4 6 4 1 1 5 10 10 5 1

Příklad. Který člen rozvoje následujícího výrazu neobsahuje x? , x 0 Pokud výraz neobsahuje x, pak x15-3k = 1, neboli 15 – 3k = 0. Odtud k = 5. Příklad. Určete součet , kde n je libovolné přirozené číslo nebo 0. Jedná se o binomickou větu, kde a = b = 1. Proto = 2n. Důsledek. udává počet všech k-prvkových podmnožin n-prvkové množiny (k = 0 je prázdná množina. Výše odvozený součet udává počet všech podmnožin n-prvkové množiny. n-prvková množina má tedy 2n podmnožin.

Cvičení. 1. Jistý muž má 5 kabátů, 4 vesty a 6 kalhot. Kolika různými způsoby se může obléct? 2. Kolik různých hodů lze provést třemi kostkami? 3. Kolik různých šesticiferných čísel můžeme napsat z číslic 1,2,3,4,5,6 má-li se každá vyskytnout v čísle jen jednou? 4. Které přirozené číslo vyhovuje rovnici : 5. Kterým kombinačním číslem je možno vyjádřit součet 6. Zjednodušte: 7. Zvětší-li se počet prvků o 2, zvětší se počet permutací bez opakování dvanáctkrát. Jaký byl původní počet prvků? 8. Kolik různých „slov“ lze vytvořit použitím všech písmen slova automatizace?