RŮZNÉ DIMEZE, RŮZNÉ ARGUMENTY LUDĚK NIEDERMAYER, DELOITTE, CBA ČR a euro

Co se děje v Bruselu?  EU čelí fiskálním krizím, ne krizi měnové  Krizi vyvolaly špatné fiskální politiky a nerespekt k dohodnutým pravidlům (ČR není vyjímkou) v kombinaci s dopady recese  Krize vyhrotila otázku hledání rovnováhy mezi evropskou solidaritou a zodpovědností států  Díky vysokému zadlužení zemí hrozí riziko spill overu a krize může přejít z periferie do centra  Politizace problémů či nepřesná veřejná presentace komplikuje hledání řešení

Česká ekonomika  ČR je malá otevřená ekonomika (vývoz k HDP je 80%)  Struktura se nijak nemění, podíl zpracovatelského průmyslu vysoký, exportní orientace na EU (84%) a zejména Německo (31%)  Značný pokrok v oblasti nominální konvergence, většina „typů“ cen je evropských, konvergence dalších bude spíše pomalá (politická či vázaná na růst příjmů či politická rozhodnutí)  Ekonomika je „zvyklá“ na nízké nominální úroky – zavedením eura nehrozí šok jako v například Irsku

Česká politika  Kdyby nedošlo k pádu Topolánkovy vlády a ke krizi, zřejmě by ČR byla na cestě k euru  Nyní dochází k dalšímu vyhrocení negativních postojů k přijetí eura u politiků, zastánci eura jsou „neviditelní“  Politici obvykle vycházejí z ideologické roviny a jednostranné interpretace dnešního vývoje  Euro diskuse mrtvá, ČNB je zřejmě sto „nenápadně“ zpřísňovat požadavky na podmínky pro přijetí eura

STATE OF PLAY 2011 ČR a euro?

Ekonomický pohled na přijetí eura  Přijetí eura je transfer prostředků od finančního průmyslu do reálné ekonomiky. Jeho dopad závisí na tom, kde jsou tyto pro růst ekonomiky „užitečnější“  Dalším faktorem jsou důsledky snížení volatility (zřejmě pozitivní, ale hůře měřitelné důsledky)  Pro spotřebitele je pozitivní cenová transpsarence  Negativem je absence „nezávislé“ měnové politiky a možnost jejího nastavení v rozporu s potřebou ekonomiky  Nominání stabilita kurzu zřejmě povede k mírně vyšší inflaci a tím poklesu reálných úrokových sazeb  Vyloučeny nejsou různá další (fiskální) dopady spojené s členstvím v eurozoně, mající protiváhu v silnější pozici uvnitř EU

Několik faktů a odhadů  Makro  Ekonomicky optimální míra posilování koruny (no shocks, steady state) je dnes zřejmě kolem 2% (cca. 50 haléřů na rok) a bude klesat Ta by vedla, v případě „no shocks“ k optimálnímu přibližování ČR k Eurozoně  Vyšší či nižší změna kurzu je suboptimální a vyžaduje reakci dalších politik, ty učinkují ale v jiném časovém horizontu než kurz a jeho vývoj nejsou sto korigovat  Rizika s přijetím eura klesají s vyšší nominální konvergencí (probíhá) a vyšší flexibilitou trhů a politik (pracovní trh, fiskální politika) či vyšší mírou sladěnosti (viz dnešní vývoj). I tyto faktory v souhrnu snižují riziko přehřátí ekonomiky, které může přijetí eura vyvolat  Potřeba nezávislé měnové politiky také závisí od rizika asymetrických šoků, ale toto riziko se nezdá být zásadní. Naopak, v minulosti se zdá že, kurz koruny častěji šoky generoval než absorboval (názor)

Několik odhadů – cena za volatilitu  Výkyvy kurzu od trendu jsou značné, v 2 obdobích „šoku“ v řádu téměř 10%  Otevřená pozice podniků:  Netting kurzového rizika nákupů a prodejů u firem snižuje riziko (mnohdy jde o přesun rizik na dodavatele)  Nejnižší možný rozsah však určují například mzdy (resp. jejich souhrn)  Zajištění proti výkyvům kurzu:  Rozkládá dopady jeho výkyvů  Předpokládá znalost objemu cizoměnové pozice do budoucna, ke které se zajištění vztahuje  Zvyšuje náklady na kurzové operace  Volatilita kurzu vysvětluje, proč je pro podniky riziko změny mezd (Slovensko) více tolerovatelné než výkyvy kurzu (Česká republika)

Pokus o několik čísel…  Vliv transakčních nákladů  Závisí na poměru nettingu a konverzí  Typu konverzí a nákladů  Odhad (1/3 netting za 0, 1/3 spot za 10 hal, 1/3 FW za 40 hal) nákladů pro exportéry činí cca. 18,5 mld. ročně, u dovozu (1/2 10 hal) pak 5 mld.  Vliv do hospodaření  Závisí na otevřené pozici podniku  Krátkodobě ho ovlivňuje zajištění Propočet změny kurzu 5% na některé proměnné (2008) Firma AFirma B Tržby Personální náklady Odpisy Zisk před daní Velikost bilance Vliv na bilanci1,1%1,2% Vliv na zisk9,7%21%

Budoucnost eurozony  Není pravda, že měnová unie vyžaduje unii fiskální, existují nejméně 2 další cesty:  Silná fiskální autonomie, ale ne v oblasti deficitů veřejných financí (dnešní, nerespektovaný systém)  Důsledná nacionalizace fiskální politiky – umožnění státních defaultů (dnes notně nepřehledné a nepřehledné)  EU dnes pracuje v obou směrech (což není vyloučené), ale postup brzdí politický krátkodobý pragmatismus (podpořený ideologií) zemí, podceňování situace (rada) a rostoucí tlak na Německo  Ani USA nepředstavuje totální fiskální unii a problémy jednotlivých států připomínají někdy do jisté míry situaci v EU

Racionalita „neracionálního“  Země jako je Řecko si za svou politiku „default“ (co to je?) zaslouží a mohl by být racionální  Skutečným rizikem je omezení přístupu ke zdrojům pro ostatní země, které by vedlo k vzniku fiskálních krizí  Při vysoké míře integrace evropských ekonomik (a ještě větší integraci finanční) by závažná krize jednoho či více významnějších ze členů unie zřejmě způsobila široké zpomalení ekonomiky, jehož ekonomiké a fiskální důsledky by mohly dosáhnout značného rozsahu  To spolu s důsledky do finančního sektoru by mohlo podstatně zdražit tuto „levnou“ variantu

Přežije eurozona?  Vystoupení z eurozony pro slabé i silné země je značně složité a povede k velkým krátkodobým nákladům  A není v zájmu žádného typu země  Pokrok v nastavení pravidel je viditelný, ale rozhodne jejich politická akceptace suverénními zeměmi, kterou mohou sankce jen těžko substituovat  Ekonomická racionalita dosavadního postupu je bez ohledu na jeho negativní vlastnosti jasná, ale dokonce ani 750 miliard euro dnes problémy neřeší

Česká politická dimenze  Politika dlouhodobě nedostatečně reflektuje ekonomické zájmy (chyby na obou stranách)  Zato ideologie hraje značnou roli  Dokonce i presentace role eura v dnešní krizi je často „bizardní“  EU / euro skeptická pozice je dnes u nás i v EU de facto „main stream“, ale rozsah, v jakém ovlivňuje českou politiku je značně vysoký  Learning process je celkem pomalý leč možný (viz 2008), možný pomalý růst ekonomiky ho může zrychlit  Dnešní podpora pro přijetí Eura je 55%..... v Estonsku, které ho zavádí

Teoretický český pragmatismus?  Institucionální problémy EU nic nemění na:  Objektivní struktuře ekonomiky a jejím důsledkům  Platnosti podmínek pro přistoupení k eurozoně  Proces přistoupení trvá 3 roky, první dostupné datum pro ČR je  Pokud do té doby nebudou veřejné finance konsolidovány a stabilita fungování fiskální koordinace vyřešena, bude to pro ČR i EU velmi špatná zpráva  Hledání racionálních důvodů, proč tedy dnes nezahájit přípravu vstupu ČR do eurozony k tomuto datu není snadné  A by ČR preferovalo optout?

DĚKUJI