Krkavcovití Říše: Živočichové (Animalia) Kmen: Strunatci (Chordata) Třída: Ptáci (Aves) Podtřída: Letci (Neognathae) Řád: Pěvci (Passeriformes) Čeleď: Krkavcovití (Corvidae) Tomáš Komender

Přehled Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce, hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou například vrána, havran polní, sojka obecná či straka obecná. V současné době se uvádí 105 (115) druhů ve 25 rodech. Původní předek žil pravděpodobně počátkem třetihor v oblasti dnešní Austrálie. Dnes tato čeleď osidluje téměř celý svět s výjimkou Antarktidy a nejsevernější části Arktidy. Všichni krkavcovití jsou velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí. Jsou to jedni z mála ptáků, které můžete běžně sledovat při hře. Krkavcovití mají proměnlivou velikost těla (16 - 68 cm), hlava je poměrně velká se silním zobákem a krátkýma, ale silnýma nohama s mocnými drápy. Křídla bývají širší zakulacená, délka ocasu je v rámci čeledi značně proměnlivá. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené (černé barvy rodu Corvus jsou spíš výjimkou) a s kovovým leskem, u obou pohlaví bývá stejné. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví velmi pevná hnízda ve větvích. Mají velmi silný hlas, jsou to velmi dobří imitátoři nejrůznějších zvuků a dokonce se někteří mohou naučit i mluvit. Potravu sbírají velmi často na zemi. Živí se drobným hmyzem a masem. Jsou to velmi dobří letci. Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u vyšších primátů.

Druhy krkavcovitých Corvus Sojka obecná (Garrulus) Sojka (Perisoreus) Straka obecná (Pica) Ořešník (Nucifraga) Kavče (Pyrrhocorax) (Cyanocitta) (Podoces) (Calocitta) (Cyanocorax) Kraska (Cissa) (Urocissa) (Cyanopica) (Dendrocitta)

Žijící u nás Krkavec velký Straka obecná Vrána obecná Sojka obecná Havran polní Vrána šedá Kavka obecná Ořešník kropenatý

Krkavec velký Krkavec velký dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří. Jeho křídla jsou dlouhá a i na konci široká, prstovitě zakončená jako u některých dravců. V rozpětí křídel dosahuje kolem 1 metru. Krkavec má klínovitý ocas, který jej v letu odlišuje od havrana polního a vrány obecné. Let krkavce je klidný s volnými rázy křídel, někdy klouzá zvolna vzduchem. Umí dobře plachtit. Za potravou se ochotně snáší i na zem, ale zůstává ostražitý. Krkavec velký je znám svou opatrností a nedůvěřivostí. ZPĚT

Straka obecná U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět na obrázku straky v letu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek. Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-60 cm. Váha kolísá mezi 150 až 240 g. ZPĚT

Vrána obecná ZPĚT Délka těla: 45 - 50 cm Rozpětí těla: 90 - 100 cm Hmotnost: 600 - 700 g Vrána obecná je pěvec se silným tělem, silným a zašpičatělým zobákem a poměrně krátkým ocasem s mírně okrouhlou špičkou. Celá je porostlá leskle černým peřím se zelenavým nebo nachovým nádechem, tmavě černé má i končetiny a zobák. Samec i samice jsou zbarveny stejně. Ve střední Evropě si ji můžeme poměrně snadno splést s podobným a výrazně větším krkavcem velkým. ZPĚT

Sojka obecná ZPĚT Délka těla: 32-35 cm Rozpětí křídel: 52-58 cm Hmotnost: 150-180 g Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech. ZPĚT

Havran polní Je velký přibližně jako vrána, dorůstá 45 - 47 cm, váží 200 - 625 g a v rozpětí křídel měří průměrně 81 - 94 cm. Tělo má celé porostlé tmavým peřím, které má v jasném slunečním světle charakteristický kovově modrý nádech, nápadné jsou na jeho těle také tzv. kalhotky (odstávající opeření na končetinách) a silný, šedohnědě zbarvený zobák. Dospělí ptáci mají navíc neopeřený, světle zbarvený kořen zobáku, který je zároveň jejich hlavním rozeznávacím znakem od podobných vran a krkavců. Mladí ptáci toto neopeřené místo nejprve postrádají a opeření na kořeni zobáku plně ztrácí až kolem svého šestého měsíce života. ZPĚT

Vrána šedá Vrána šedá je naprosto stejná jako Vrána obecná ovšem s tím rozdílem že má šedivější odstín. ZPĚT

Kavka obecná Kavka není ničím významná ani nijak zvlášť vyjímečná,kromě zbarvení je jako všichni ostatní pěvci. ZPĚT

Ořešník kropenatý ZPĚT Je velký asi jako hrdlička zahradní. Má tmavě hnědé zbarvení s s bílými kapkovitými skvrnami po těle. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci jsou světle hnědí a mají bělavé hrdlo. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. Hlas má vrzavé „gerr“. ZPĚT