Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech

Světová produkce Pramen: FAO

Chov ryb v různých produkčních systémech vyžaduje různý přístup k jejich výživě, resp. volbě různé strategie jejich krmení. Faktory: Podmínky chovu Druh chovaných ryb Věk chovaných ryb V posledních dvaceti letech se diverzifikovaly podmínky chovu ryb. Akvakultura produkuje různé druhy ryb v různých podmínkách pro konzum, produkuje násadový materiál, počáteční odchov různých druhů ryb, kombinované metody chovu, dekorační ryby. V posledních dvaceti letech se diverzifikovaly podmínky chovu ryb. Akvakultura produkuje různé druhy ryb v různých podmínkách pro konzum, produkuje násadový materiál, počáteční odchov různých druhů ryb, kombinované metody chovu, dekorační ryby.

Výživa ryb Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata, ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší potřebu proteinu. Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi rybami karnivorními a omnivorními. Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb. Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pojmy přikrmování a krmení. Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv 10-40 % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE 22-24- g/MJ Pd; 18-20 g/MJ K

Výživa ryb Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv 10-40 % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE 22-24- g/MJ Pd; 18-20 g/MJ K Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv 10-40 % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE 22-24- g/MJ Pd; 18-20 g/MJ K

Výživa ryb Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata, ale mají nižší spotřebu energie a relativně vyšší potřebu proteinu. Po stránce kvantitativní potřeby živin je rozdíl mezi rybami karnivorními a omnivorními. Nároky na úroveň živin se mění s věkem ryb. Příjem,využití krmiva i nutriční požadavky jsou u ryb ovlivněny podmínkami prostředí, zejména teplotou vody a obsahem rozpuštěného kyslíku ve vodě. Pojmy přikrmování a krmení. Nemusí udržovat stálou tělesnou teplotu, vydávají méně energie při asimilaci potravy, ztrácejí méně energie při při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě, spotřebují méně energie při exkreci metabolických produktů. Nejvyšší ztráta energie činí u komerčních krmiv 10-40 % ve výkalech, exkrece 5-7 %, záchovný metabolizmus pouze 10-20% potřeby energie u teplokrevných zvířat stejné hmotnosti. Poměr ENL/SE 22-24- g/MJ Pd; 18-20 g/MJ K

Produkční systémy Produkce ryb v rybničních podmínkách Nádrže přírodního charakteru s výskytem přirozené potravy Extenzivní, polointenzivní, intenzivní chov Kapr a doplňkové rybí druhy Produkce ryb v podmínkách speciálních zařízení Nádrže různého typu, zpravidla bez významného výskytu přirozené potravy, často s řízeným prostředím. Klecové systémy. Intenzivní chov. Ryby lososovité, násadové ryby, raná stádia, doplňkový sortiment rybích druhů (kombinované metody chovu).

Rybniční podmínky Produkce ryb na základě přirozené potravy doplněné formou přikrmování zpravidla obilovinami (pšenice, tritikale). Přikrmování v rybničních podmínkách je orientováno na hlavní chovanou rybu, zpravidla kapra. Cílem je maximální využití přirozené potravy jako zdroje plnohodnotného proteinu a doplnění potřebné energie aplikací sacharidového krmiva. Nutná dostupnost přirozené potravy. Při nedostatku přirozené potravy se využívají krmné směsi s úrovní proteinu odpovídající věkové kategorii. Aplikace krmiv je považována za intenzifikační opatření a množství krmiva odpovídá kategorii rybníka. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb.

Rybniční podmínky Kategorie rybníka vychází z věstníku MZe rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kg/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha. Intenzita přikrmování vyhází z nabídky přirozené potravy, podmínek prostředí a intenzity růstu ryb.

Rybniční podmínky Plůdek kapra Obilní šroty, sypká krmná směs s obsahem proteinu převyšujícím 40 %, tuk 8-12 %, BNLV 15-20 %, BE 18-20 MJ.kg-1 Doplňkové krmivo (produkční) s obsahem proteinu na úrovni 35 %, tuk 6-8 %, BNLV 38-42 %, BE 17-17,5 MJ.kg-1 KD 6-10 %; 3-5% (spotřeba 0,1 kg.ks-1),denně Kondiční krmná směs - obsah proteinů 20-22 %, tuk 10-12 %, BE vyšší než 18 MJ.kg-1 Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha.

Rybniční podmínky Násadové a tržní ryby Pšenice , tritikale, krmné směsi s obsahem proteinů 25-27%, tuk 4-5%, BNLV 60-65 %, BE 16-17 MJ.kg-1 KD 2-3 %, 3-5 dnů v týdnu (spotřeba 0,7-0,8 kg.ks-1 K1-2; 1,5-2,0 kg.ks-1 K2-3) Obilí je možno, díky přirozené obdukci, krmit v přebytku. Nejdůležitější faktor ovlivňující intenzitu přikrmování je teplota vody. Krmivo je zpravidla aplikováno ručně nebo pomocí vyplavovacích lodí na krmná místa. Kategorie rybníka vychází z věstníku Mze rybníky polointenzifikační a intezifikační denní dávky 50 a 100 kf/ha a ročně 3 t a 6t na ha.

Podmínky aplikace krmiv v rybnících Výjimka z ustanovení § 39 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů pro použití závadných látek ke krmení ryb (§39 odst. 7 písm. b) a k úpravě povrchových vod na nádržích pro chov ryb (§ 39 odst. 7 písm. d) vodního zákona. Časově omezenou výjimku vydává na základě žádosti příslušný vodoprávní úřad: dávky krmiv podle kategorie rybníků (Směrnice č.7 MZVž 1988) období aplikace imisní limity (dle Nařízení vlády č. 61/2003, příloha č. 3, v platném znění, novela v roce 2007) další podmínky a povinnosti

Speciální zařízení Přirozená potrava se nevyskytuje nebo nemá velký význam. Použitá krmná směs musí plně pokrývat nutriční požadavky chovaných ryb. Dostatečné množství kvalitních proteinů v optimálním poměru k obsahu energie. Složení podle podmínek prostředí, druhu chované ryba a věkové kategorie.

Systémy chovu Průtočné systémy – úprava pH, obsahu rozpuštěného kyslíku, snížení organického zatížení, snížení obsahu nerozpuštěných látek, kolísání teploty Průtočné systémy bez kolísání teploty vody Využívající oteplenou vody Využívající prameny Recirkulační systémy s optimalizovanými podmínkami Klecové systémy vybudované na stávajících vodních plochách – kolísání hodnot hydrochemických parametrů, možnost nadlepšení kyslíkových poměrů

Aplikovaná krmiva Zpravidla extrudované krmné směsi s vyváženým poměrem živin a energie, využívající vysoce stravitelné komponenty. Vysoký obsah proteinu (35-65 %) s optimalizovaným poměrem aminokyselin. Vysoký podíl neproteinové energie. Upravená sacharidová složka. Nízký obsah vlákniny. Přídavek vitamínů a minerálních látek. Definovaný obsah P a N. Importované směsi. Spektrum krmiv pro různé rybí druhy a podmínky chovu. .

Produkované ryby Tržní (konzumní) ryby, v ČR zpravidla lososovité. Doplňkový sortiment (teplomilné druhy ryb – sumec velký, tilapie nilská,sumeček africký). Násadový materiál – ve spojení s různě kombinovanými technologiemi chovu. Raná stádia ryb. Produkce ohrožených rybích druhů. Dekorační ryby.

Zásady aplikace Použití vhodných směsí pro daný rybí druh, věkovou kategorii a podmínky chovu. Optimalizace spektra použitých směsí dle místních podmínek chovu na základě provedených krmných testů. V běžných chovech je v průběhu roku zpravidla využito více krmných směsí (i od více výrobců) v závislosti na změnách podmínek prostředí a růstu ryb. Krmné náklady a rentabilitu chovu významně ovlivňuje vhodně stanovená technika krmení. Krmivo musí být aplikováno v optimálním množství a správných časových intervalech. Intenzita a frekvence krmení se snižuje s rostoucí velikostí ryb. Vliv teploty vody a obsahu rozpuštěného kyslíku.

Zásady aplikace Snížení obsahu rozpuštěného kyslíku pod 70 % nasycení zvyšuje krmný koeficient o více jak 20 %. Krmiva s vyšším obsahem energie vyžadují vyšší obsah rozpuštěného kyslíku. Zhoršený příjem a využití krmiva zhoršuje kvalitu prostředí. Optimální výše krmné dávky vychází z optimálního poměru hodnot krmného koeficientu a intenzity růstu, resp. poměru hodnot použitého krmiva a vyprodukované ryby. Vyšší intenzita krmení zvyšuje přírůstek, ale snižuje konverzi krmiva. Způsoby krmení – ručně, s použitím krmných zařízení. Prodejci krmiva nabízí ke každému krmivu i doporučenou techniku krmení.

Obsah živin v krmných směsích Hlavní chované ryby: Lososovité (Pd, Si) Plůdek obsah proteinu 46-64 %, obsah tuku 7-20 %, BE 18-20MJ.kg-1 Násada obsah proteinu 42-55 %, obsah tuku 12-23 %, BE 19-22MJ.kg-1 T ržní obsah proteinu 38-48 %, obsah tuku 13-33 %, BE 18-25MJ.kg-1 Sumec Směsi shodné s lososovitými rybami Kapr Plůdek obsah proteinu 35-56 %, obsah tuku 6-18 %, BE 16-20MJ.kg-1 Násada obsah proteinu 32-40 %, obsah tuku 7-13 %, BE 16-19MJ.kg-1 Reofilní ryby Využití krmných směsí s nižším obsahem tuku a energie.

Odchov raných stádií ryb Podle stupně vývoje zažívacího traktu a sekrece enzymů lze rozdělit larvy ryb rozdělit do tří skupin: Larvy s vytvořeným funkčním žaludkem Larvy, u kterých se žaludek a trávicí systém diferencuje během metamorfózy Larvy ryb bez žaludku s nevyvinutým trávicím systémem na počátku exogenní výživy Larvy s funkčním trávicím systémem nemají problémy s příjmem a využitím startérových krmiv. Larvy s nevyvinutým trávicím systémem se obtížně rozkrmují a zpravidla vyžadují zpočátku živou potravu. Specifika výživy a krmení raných stádií: Vhodné krmivo (složení, velikost částic, konzistence, spec.hmotnost). Živá potrava, „co-feeding“, postupný přechod. Intenzita a frekvence krmení.

Závěr V posledních dvaceti letech došlo k výrazné diferenciaci produkčních systémů chovu i rozšíření spektra chovaných druhů ryb, jako odraz zvyšujícího se významu akvakultury pro širokou oblast rybářství. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na optimalizaci výživy a techniky krmení různých druhů ryb a jejich věkových kategorií v různých podmínkách chovu. A to zároveň se snahou minimalizovat dopady intenzivních chovů na okolní prostředí. S použitím vhodných kvalitních krmiv a zajištění optimálních podmínek prostředí lze dosáhnout vysokého produkčního i ekonomického efektu při produkci tržních i násadových ryb. Strategie krmení ovlivňuje nejen produkční efekt chovu, ale i kvalitu finálního produktu, jak životaschopnost násadových ryb, tak i kvalitu ryb jako potraviny.