Nejstarší české literární památky Hospodine, pomiluj ny Svatý Václave

Jazykové podmínky v českém státě První písemné doklady o existenci češtiny spadají do 10. století Čeština se vyděluje ze společného spisovného jazyka Slovanů – STAROSLOVĚNŠTINA Staroslověnština se vyvinula z PRASLOVANŠTINY Do té doby existovala čeština pouze jako nářečí Teprve od 12. století však lze češtinu považovat za jazyk historicky doložený Dochován v nesouvislých památkách – přípisky (jednotlivá slova) v cizojazyčných textech (zejména latina)

Vývojová období češtiny PRASLOVANŠTINA nebyla jazykem jednotným, počátky praslovanštiny se datují asi do konce 3. tis. př. n. l., konec v období stěhování národů (5. stol.) STAROSLOVĚNŠTINA - do 10. stol., nejstarší slovanský společný spisovný jazyk PRAČEŠTINA 10. – 13. stol., nejstarší období češtiny, není doložené souvislými písemnými památkami

STAROSLOVĚNŠTINA

Ukázka cyrilského textu Života sv. Metoděje PŘEPIS DO ČEŠTINY: bi le[t] •60• vъ němь jestь pri / luči že sě vъ ty dni ro stislavъ knězь slově / nьskъ sъ s[ve]topъlkъm posъlas ta iz moravy kъ / c[a]rju michailu gljušta tako jako b[o]žijejum l[e]ti / ju sъdravi jesmъ isutь vъ ny vъšьli učitele / mnozi krьstijani iz vla chъ i iz grьkъ i iz njemьcь / učašte ny različь a my slověni prosta čadь i ne / imamъ iže by ny na stavilъ naistinuju ra / zumъ sъkazal to do brje i vl[a]dko posъli takъ / mužь iže ny ispravi [tъ »vьsjeku pravьdu«]“.

Překlad do češtiny Stalo se v ty dny, že Rostislav, kníže-(král) slovanský, se Svatoplukem vypravili  poselství z Moravy k císaři Michaelovi a pravili  takto: „Jsme , Bohu díky, zdrávi. Přišlo k nám  mnoho křesťanských učitelů z Vlach, z Řecka  a z Němec, a ti nás rozličně učili. My Slované jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl vyložil. Nuže, vznešený pane (vladaři), pošli takového muže, který nám pořídí »všechnu spravedlnost«“.

„První česká věta“ – přípisek v zakládací listině kapituly litoměřické z roku 1057 Pavel dal jest Ploskovicích zeḿu, Vlach dal jest Dolas zeḿu bogu i sv́atému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatua. Nejstarší dochovaná psanou česká věta Období užívání latiny a staroslověnštiny

Historické souvislosti Knížecí rod Přemyslovců – do poloviny 10. st. – sjednocené slovanské kmeny se začaly nazývat Čechové První doloženy panovník Bořivoj I. Václav zavražděn kvůli tomu, že se zavázal platit německému králi Otovi I. roční poplatky, aby uchránil zemi před německými výboji za vlády Boleslava II. bylo v Praze v r. 973 založeno biskupství 1212 Přemysl Otakar I. zajistil dědičně královský titul Zlatou bulou sicilskou 1306 zabit v olomouci Václav III. – vymření Přemyslovců

První české literární památky První skladby v českém jazyce jsou duchovní písně Skladby určené především pro obyčejný lid – pro zpěv v kostele Hospodine, pomiluj ny Označována za první českou duchovní píseň Původ ve staroslověnštině Měla funkci hymny – zpívána při slavnostních příležitostech V písemné podobě je zachována až z roku 1397 v zápise benediktinského opata Jana z Holešova Poprvé doložena roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete knížete Spytihněva II. jako písně církevní se jí užívá dodnes

Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, hospodine, hlasy nášě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! pomiluj ny = smiluj se nad námi spase = spasiteli mira = světa spasiž ny i uslyšiž = spas nás a vyslyš žizn = hojnost mír = pokoj Krleš! = Kyrie eleison (Pane, smiluj se)

Svatý Václave 12. až 13. století Modlitba českého lidu k patronu země Druhá duchovni píseň, svatý Václav vyobrazen jako rytíř Složitější styl i napěv, stala se z ni slavnostní a válečná píseň V původní podobě pouze 3 sloky, v 15. století až 9

Swaty Waczlawe, wewoda Czeske zemye, kneze nasschie, pross za ny Boha, swateho Ducha, Kyrieleyson. Nebeske gest dworstwo krasne, blaze tomu, ktoz tam poygde, zywot wieczny, ohen iassny, Pomoczy twe zadamy, smyluy sie nad namy, vtyess smutne, otwed wse zle, swaty Waczlawe, Svatý Václave, vévodo České země, kněže náš, pros za ny Boha, svatého Ducha! Kyrie eleison!   Nebeskeť jest dvorstvo krásné, blaze tomu, ktož tam pojde, [v] život věčný, oheň jasný, Pomoci tvé žádámy, smiluj sě nad námi, utěš smutné, odveď vše zlé, Svatý Václave!

Nejstarší české literární památky Jazyk: První písemné doklady češtiny v 10. století (pouze jednotlivá slova) Souvislé písemné texty od 13. století Čeština se vyvinula ze staroslověnštiny, staroslověnština z praslovanštiny Na českém území také latina První písemné památky: - duchovní písně určené pro obyčejný lid pro zpěv v kostele Hospodine, pomiluj ny (11. stol.) - nejstarší česká dochovaná píseň, měla funkci hymny Svatý Václave (12. – 13. století) - druhá duchovní píseň - modlitba českého lidu ke svatému Václavu – patronu české země