Rozvoj nových technologií na síti SŽDC

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní síť vysokorychlostních tratí v České republice
Advertisements

Rozvojové záměry na železnici
Vysokorychlostní tratě z pohledu přepravního marketingu
Ladislav Němec náměstek ministra
PRO ČD V EVROPSKÉM KONTEXTU
Tisková konference MD a SŽDC
Železniční doprava a programovací období 2014–2020
ITS v regionální dopravě Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s.
Aplikace ERTMS/ETCS v ČR
4. železniční balíček 1.
CSV – CENTRALNÍ SYSTÉM VÝLUK EURO-ŽEL – Žilina
Strategie dopravy MD ČR
Vybrané otázky aplikace TSI „Řízení a zabezpečení“
APLIKACE ERTMS/ETCS v ČR
Strategie dopravy ČR ve vztahu k IDS
Ing. Antonín Blažek Náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu
Jejich současnost a budoucnost… TRAINREPORT,CDJIRIK 23.Března 2011.
Příprava nové dopravní politiky ČR
Projekty EOC v ČR v období
| Rozvoj železniční sítě v Libereckém kraji Jiří HRUBOŇ KORID LK (CZ) This project is implemented through.
Integrovaný dopravní systém
Rozvoj ITS pro řízení dopravy v intravilánu
WORKSHOP projektu POSTA
Čerpání prostředků OPD 1, investice SŽDC
KP ETCS Kolín – Břeclav Infrastruktura a RBC
Dispečerské řízení pražského metra
DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE
Plánování dopravní infrastruktury z pohledu projektanta
1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ pro období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Centrální dispečink IDS JMK a nové technologie v dopravě
Rozvoj nehlasových služeb Současnost a budoucnost mobilních sítí
ITS v regionální dopravě Ing. František Kopecký KPM CONSULT, a.s.
1 TP Interoperabilita Železniční Infrastruktury Praha, Expertní skupina Rozhraní v období Ing. Jiří Jelének VÚKV a.s. Bucharova.
1 Plánované změny v železniční dopravě Vít Bárta, ministr dopravy ČR Petr Žaluda, generální ředitel Českých drah Jiří Vodička, předseda představenstva.
Typy projektů realizovaných v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod 2007–2013 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj Investice.
Ing. Tomáš Čoček, Ph.D. 1. náměstek ministra dopravy
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Zkušenosti z použití TSI za subsystém Řízení a zabezpečení V ÝZKUMNÝ Ú STAV Ž ELEZNIČNÍ, a.s. Obsah:  Použité.
Prezentace informačních systémů ve vztahu k zpoplatnění ŽDC – náhrada TP 412 systémem IS KAPO.
Přidělování kapacity, aktivace, problematika IS KADR Praha Ing. Miloš Futera Ph.D. Setkání s dopravci.
Financování dopravní infrastruktury Priorita mandatorní výdaje – EU – Národní Finanční rámec mld. Kč Nesmyslný střednědobý výhled.
Železniční doprava Funkčnost – vize - budoucnost Inovace výuky regionálního rozvoje, CZ.1.07/2.2.00/
Projekty ITI pro zlepšení společného IDS Prahy a Středočeského kraje Ing. Radim Vysloužil.
Ministerstvo dopravy České republiky Rozvoj železniční infrastruktury s vazbou na Sasko a Dolní Slezsko.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Provozování systému ETCS L2 v rámci PP Poříčany – Kolín Seminář ČVTSS 2012, Praha, Ing. Vladimír Říha, TÚDC Bezpečnost železničního provozu.
Nové nařízení TEN-T a zařazení systému RS ČR do sítě TEN-T Ministerstvo dopravy Odbor strategie.
Implementace TAF/TAP TSI, ERNCF u SŽDC Praha, Ing. Marek Neustadt Jednání s dopravci.
Setkání s dopravciPraha | 26. listopadu Elektronické jízdní řády (ETD) Aktuální informace a stav vývoje Petr Vacek Setkání s dopravci, Praha, 26.
Problematika rádiového prostředí SŽDC Bc. Ondřej Borovský.
Strategie a bariéry při využívání prostředků OPD2 a CEF k realizaci infrastrukturních projektů Mgr. Milan Feranec Ministerstvo dopravy ČR Fond soudržnosti.
Setkání s hejtmanem Most, Obsah setkání – aktuální témata  Doprava v Ústeckém kraji – souběhy tratí a řešení  Cestovní ruch v Ústeckém.
Rozvojové záměry na železnici
Změny v objednávání mezinárodních tras
Infrastruktura ve Středočeském kraji
Tabulky traťových poměrů
Informace o implementaci TAF/TAP TSI
2. Ročník konference v rámci projektu Železniční doprava pro kraje
Stav přípravy a realizace prioritních projektů železniční infrastruktury v regionu střední a východní Moravy Ing. Mojmír Nejezchleb VII. ročník mezinárodní.
Informace o projektech v IDS JMK
Příprava společného IDS Prahy a Středočeského kraje
Setkání s dopravci, Praha, 25. a
Změna systému zpoplatnění
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit.
4. železniční balíček a ERTMS/ETCS
Rychlá spojení Příprava pilotních projektů
Příprava, výstavba a provozování vysokorychlostních tratí (VRT)
Zvyšování rychlostí na 200 km/h
Studie proveditelnosti nové trasy Praha – Beroun / Hořovice
227. Žofínské fórum Ing. Tomáš Čoček, Ph.D.
Transkript prezentace:

Rozvoj nových technologií na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie MOBILITA BUDOUCNOSTI, EUROTRANS, Brno, 8. října 2013

Hlavní priority rozvoje infrastruktury Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU). Kapacita pro příměstskou dopravu. Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu. Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha: povinnost vyplývající z trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kapacitním spojením Praha – Kladno. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu. Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R). Nové technologie – např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky). Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou). Využití regionálních tratí (technicky podudržovaných). Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Dokončení modernizace koridorů a uzlů Snaha dokončit maximum staveb ze stávajícího OPD 1, OPD 2 a CEF. Po roce 2015 se předpokládá nutnost dokončit uzly Plzeň (část), Praha (část), Kralupy n. V., Pardubice, Česká Třebová, Brno a Ostrava. Z traťových úseků železničních koridorů budou po roce 2015 zbývat zejména úseky Praha – Beroun, Choceň – Ústí nad Orlicí nebo Nemanice – Ševětín. Hlavním účelem modernizace železničních koridorů bylo odstranění dlouhodobé podudržovanosti a zabránění dalšímu snižování traťové rychlosti. S výjimkou části IV. TŽK (Benešov – Tábor – České Budějovice) jsou stávající modernizované koridory rychlostně či kapacitně nedostačující, nelze je považovat za cílový stav železnice nebo dokonce označovat jako „vysokorychlostní“. Dokončení modernizace koridorů a uzlů je velmi důležité i z mezinárodního hlediska. V cílovém stavu bude možné zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Vídní o dalších cca 30 minut. Dokončení 4. koridoru má zásadní význam pro kvalitní spojení mezi ČR a středomořskými přístavy. Jejich význam v budoucnu pravděpodobně vzroste na úkor severomořských, neboť spojení do Asie je z nich výrazně kratší (o cca 400 km). Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Rychlá spojení (RS) Nová politika TEN-T předpokládá zvýšení konkurenceschopnosti železnice modernizací tratí pro vyšší rychlosti (200 až 350 km/h). Zahájením stavby VRT bude zahájeno snižování více než 40letého náskoku silniční dopravy. V podmínkách ČR je koncept rozpracováván do podoby tzv. rychlých spojení (RS). Vedle vysoké traťové rychlosti je velkým přínosem také významné zkrácení trasy (např. Praha – Brno o 50 km). Nové tratě budou využitelné i pro rychlou nákladní dopravu. Bez zásadních investic do novostaveb tratí nelze od železnice očekávat nabídku moderních služeb. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Rychlá spojení (RS) X X Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Rychlá spojení (RS) – přínos pro dopravní obslužnost v rámci ČR 1 hod - síť RS) 1 hod dnes 1 hod –síť RS – přínos pro dopravní obslužnost v rámci ČR Praha Brno Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Moderní výhybkové systémy (Zatím) nejrychlejší výhybka na síti SŽDC pilotní nasazení v ŽST Poříčany (výhybka číslo 3) od roku 2007 výhybka J60 1:26,5-2500 celkem 6 přestavníků pro změnu polohy Konstrukční rychlost v přímém směru 300 km/h v odbočném směru 130 km/h (omezena z důvodu navazujícího oblouku na 120 km/h) Další vývoj výhybka 1:33,5-8000/4000 v přímém směru 350 km/h v odbočném směru 160 km/h provozní ověření připravováno v ŽST Prosenice Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Evropský systém ERTMS ERTMS (European Railway Traffic Management System) Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit. GSM-R Stavby – v realizaci Ostrava – st. hranice SR a Přerov – Č.Třebová (196 km, 07/2011 - 03/2013), Kolín – Lysá n. L. – Ústí n. L. Střekov – Děčín (160 km, 12/2011 - 06/2013) Stavby v přípravě Brno – Havlíčkův Brod – Kolín (95 km, předpoklad realizace 2012 – 2014) Uzel Praha: Beroun – Praha – Benešov (96 km, záměr realizace 2013-2014) ETCS V realizaci: ETCS Kolín – Břeclav státní hranice - 277 km v období 2012 – 2014 předpokládané celkové investiční náklady 623 904 tis. Kč spolufinancování stavby traťové části ETCS L2 ve výši 50 % z EU (TEN-T) Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

GSM-R GSM-R (Global System for Mobile communications – Railway) Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. Děčín st. hranice – Kolín, 201 km, dokončeno 2005. Kolín – Břeclav st. hranice, 327 km, dokončeno 2009. Břeclav – Petrovice u Karviné, 216 km, dokončeno 2010. Propojení sítí GSM-R SŽDC, DB, ÖBB, ProRail a roaming v síti domácího operátora. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

GSM-R GSM-R dokončeno v realizaci v přípravě 2015: 1540 km (cca 16 % sítě) Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

ETCS ETCS (European Train Control System) Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

ETCS GSM-R Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013 dokončeno v realizaci v přípravě 2018 2018 2015 2018 2018 2015 Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Automatické stavění vlakových cest ASVC – automatické stavění vlakových cest nahrazuje rutinní činnosti zaměstnanců při přímém řízení provozu využívá pro svoji činnost graficko-technologickou nástavbu (zobrazení dopravní situace formou GVD) pracuje s denním jízdním řádem vlaků obsahuje modul pro výpočet výhledové dopravy s řešením konfliktů základní simulační modul ASVC - očekávané přínosy snížení zátěže pracovníků řízení dopravy a tím i snížení jejich chybovosti zkvalitnění dopravních řídících procesů a tím i bezpečnosti železniční dopravy ASVC - plánované pilotní nasazení Tanvald - Liberec Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Automatické vedení vlaku - AVV AVV - automatické vedení vlaku systém pro automatizaci řízení vlaku, tj. pro provozní ovládání pohonu a brzd sestává z traťové části (magnetických informačních bodů) a mobilní části (vozidla) udržení rychlosti s přesností na 1 km/h, cílové brzdění s přesností na 1 m optimalizuje jízdu vlaku tak, aby do následující stanice dojel právě včas a s minimem spotřeby energie vyloučení projetí stanice či zastávky garance zastavení vlaku na stanoveném místě snížení psychické zátěže strojvedoucího další bezpečnostní přínosy zvýšení přesnosti dodržování jízdního řádu vybavení sítě SŽDC - zejména na modernizovaných úsecích 1. a 2. tranzitního koridoru vybaveno cca 250 vozidel v ČR nyní připravujeme další rozvoj systému AVV na tratích, kde je velká část vozidel vybavená mobilní částí AVV Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Řízení provozu - DOZ DOZ - dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení Slouží k ovládání více staničních a traťových zabezpečovacích zařízení z jednoho místa. Jedná se o nejefektivnější způsob řízení železničního provozu po stránkách: dopravně organizační - koncentruje řídící dopravní procesy do menšího počtu celků personální - snižuje personální náročnost přímého řízení provozu systémové - zajišťuje spolupráci všech potřebných řídících a informačních systémů pro řízení dopravy a systémů, které z nich čerpají informace Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Řízení provozu - CDP DOZ - rozsah řízených oblastí z CDP Praha a CDP Přerov CDP - centrální dispečerská pracoviště CDP Přerov (částečně realizováno; modře) CDP Praha (v přípravě; červeně) DOZ trati Přerov (mimo) – Břeclav (mimo) CIN 82,080 mil. Kč úspora 80 zaměstnanců návratnost 2 roky NŘP - nouzová řídící pracoviště slouží pro případ poruchy CDP zřizují se mimo sídlo CDP mohou nahradit výpadek řízení za část CDP Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Telematika v železniční dopravě - TSI Implementace „technických specifikací pro interoperabilitu“ (TSI TAP/TAF) do informačních systémů v osobní a nákladní dopravě: realizováno v souladu s nařízeními Evropské unie (TSI TAP, TSI TAF), cílem je rozvoj standardizovaných informačních technologií v dopravě, konsolidace a integrace současných informačních systémů, sledování a prognózování vývoje dopravy, objednávání kapacity tras, sledování jízdy vlaku v reálném čase, pořizování elektronických dokumentů, standardizovaná výměna dat mezi provozovateli infrastruktury a dopravci, zvýšení konkurenceschopnosti a dorovnání úrovně služeb české železniční sítě. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Informační systémy a aplikace Vybrané informační systémy a aplikace portálu provozovatele dráhy (http://provoz.szdc.cz): Portál - webový portál provozovatele dráhy DYPOD - dynamické prohlášení o dráze ETD - elektronické jízdní řády ISOŘ KADR - objednávání ad hoc tras a přidělování kapacity dráhy Aport - rozbor vlaku a příprava vlaku před odjezdem COMPOST - Centrální aplikace pro přijímání informací - hlášení o složení vlaku KAPO - Kalkulace poplatků za užití železniční dopravní cesty DOMIN - webová aplikace pro zobrazení omezení infrastruktury CSV - centrální systém výluk GRAPP - grafická prezentace polohy vlaků KAFR - katalog firem MIMOZA - webová aplikace pro mimořádné zásilky Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

Informační systémy a aplikace INFORMAČNÍ TABULE - webová aplikace pro zobrazení příjezdových a odjezdových tabulí stanic a zastávek GRAPP - grafická prezentace aktuální polohy vlaků http://provoz.szdc.cz/tabule/ http://provoz.szdc.cz/grapp/ Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

DĚKUJI ZA POZORNOST!