Sportovní hry 01 Mgr. Radka Kvíčalová

AKUTNÍ STAVY VZNIKLÉ Z ÚRAZOVÝCH PŘÍČIN PRVNÍ POMOC AKUTNÍ STAVY VZNIKLÉ Z ÚRAZOVÝCH PŘÍČIN

POPÁLENINY KŮŽE Největší orgán těla a řadou funkcí termoregulační-udržuje teplotu organismu protektivní-ochrana před zevní infekcí zabraňuje ztrátám tělesných tekutin senzorický orgán-rozlišuje mezi stimuly bolesti, dotyku, tepla určuje identitu jedince-barva pleti

POPÁLENINY Závažnost popáleninového traumatu určují faktory: mechanismus úrazu rozsah postižení věk postiženého hloubka postižení lokalizace postižení anamnéza postiženého (choroby předchozí či probíhající)

Mechanismus úrazu Popáleniny vzniklé kontaktem s horkým pevným tělesem – termické popáleniny kontaktem s horkou tekutinou (95% dětských popálenin) kontaktem s horkým plynem (pozor na postižení dýchacích cest – inhalační trauma)

Rozsah postižení Vyjadřuje se v % celkového tělesného povrchu Metoda užívaná u dospělých a velkých dětí je tzv. devítkové pravidlo (hlava a krk 9%, jedna DK 18%, jedna HK 9%, přední plocha trupu 18%, zadní plocha trupu 18%, genitál 1%) U dětí toto pravidlo neplatí – speciální tabulky

Věk postiženého Je opakovaně prokázáno, že jedinci mladší 2 let a starší 60 let mají vyšší úmrtnost než ostatní věkové skupiny Za rozsáhlé těžké popáleniny se považuje překročení dolní hranice Děti do 2 let 5% povrchu těla, děti od2 do 10 let 10%, děti od 11 do 15 let 15%, dospělý 20%, nad 60 let 10%

Hloubka postižení I.stupeň – zarudnutí, bolestivost, ireverzibilní změny bez následků II.stupeň – poškození epidermis a části dermis, puchýře, IIa – hojí se spontánně, IIb – hojí se epitelizací (vznikají hypertrofické jizvy) III.stupeň – zničení kůže v celé tloušťce – nekróza, není schopnost spontánního zhojení, chirurgická léčba (nekrektomie s následnou transplantací) IV.stupeň – poškození hlubokých struktur kůže, svaly, šlachy (zuhelnatění)

Hloubka postižení Nově se dělí popáleniny dle mezinárodní klasifikace popáleninových traumat Povrchové – částečné poškození nebo ztráta kůže se zachováním vlasových folikulů a potních žlázek, zhojení nastává spontánní epitelizací Hluboké – ztráta kůže v celé tloušťce, event. se ztrátou podkoží, devitalizací svaloviny i kosti

Lokalizace postižení Nejzávaznější lokalizace obličej, krk, ruce, perineum a genitál, plosky nohou

První pomoc Chlazení nechladit kostkami ledu (stupňují lokální vázokonstrikci, ischémii a místní prohloubení léze) nejvhodnější teplota pro chlazení je 8°C chladit pouze obličej, krk, ruce a to i u rozsáhlých traumat vůbec nechladit při rozsahu větším než 5% u batolat, 10% u dětí od 2-10 let, 20% u dospělých – u neuváženého chlazení hrozí hypotermie→bradykardie →srdeční zástava

První pomoc Poškození organismu hořením uhasit oheň zabránit postiženému v útěku a jakémkoli pohybu poloha horizontální (aby plameny šlehající vzhůru nezasáhly obličej)

První pomoc zabalit do vlněných pokrývek, kabátu apod. a pomalu ho koulet po zemi (vlna nehoří) nebo polít čistou vodou zabránit prohloubení léze – co nejrychlejší ochlazení zabránit znečištění postižených ploch sterilními rouškami nebo vyžehlenými prostěradly či ručníky omezit manipulaci s poraněnými plochami nepoužívat zásypy, masti a ulpívající obvazy (buničina, vata, akutol)

ELEKTROTRAUMA Faktory určující závažnost elektrotraumatu typ proudu množství proudu napětí odpor tkání velikost kontaktní plochy doba kontaktu cesta průchodu proudu Prostředí (uzemnění)

Typ proudu stejnosměrný střídavý Při nízkém napětí je střídavý proud trojnásobně nebezpečný, proud větší než 5 mA způsobuje ulpění na zdroji energie. Při vysokém napětí mají oba proudy stejný smrtící účinek.

Množství proudu 15 mA – flexní kontraktury 60 mA – fibrilace komor 5000 mA – popáleninové trauma 10 000 mA – křeče a respirační selhání

Napětí <24 V – zcela bezpečné

Odpor tkání Odpor kůže se mění podle tloušťky, čistoty a vlhkosti Vysoký odpor na ploskách nohou a ve dlaních Čím větší odpor tím hlubší je lokální poškození, čím menší odpor tím rozsáhlejší je systémový účinek proudu (úmrtí ve vaně)

První pomoc Vypnutí elektrického proudu Zrušení kontaktu postiženého s elektrickým vedením Uhašení plamenů Zabránit poranění zachránce Vypnutí vysokého napětí Dodávku elektrického proudu lze přerušit zkratováním vedení vhozením vodiče Postiženého oddálit z okruhu dlouhým nevodivým předmětem (dřevěná tyč) Přibližovat se k oběti drobnými krůčky – „Krokové napěti“

Poranění bleskem Nemusí být vždy smrtelné – 65% přežití Bezprostřední příčina smrti je kardiopulmonální zástava – k obnově srdeční akce může dojít velmi rychle, ale příliš dlouhá apnoe (až 15 minut) bývá primární příčinou smrti Lokálně – různě hluboké popáleniny až zuhelnatění tkání První pomoc: neodkladná KPR

KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ (KCP) Nejčastější příčinou jsou dopravní nehody, přibývá KCP způsobených střelným poraněním Postižení bývají nejčastěji mladí lidé v produktivním věku (30 let) a muži 2X častěji než ženy

KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Zlomeniny lebky (klenba a spodiny lební) Fokální poranění mozku – kontuze (anatomické změny mozkové struktury), intracerebrální, subdurální a epidurální hematom Difúzní poranění mozku – komoce

KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Intracerebrální hematom Vzniká zpravidla po těžkých poraněních hlavy se zlomeninami lebky, kontuzí, epidurálním a subdurálním krvácením. Subdurální hematom Krvácení pod mozkovou plenu. Zdrojem krvácení jsou žíly (povrchové mozkové nebo procházející subdurálním prostorem). Bývá pomalé a může se spontánně zastavit. Dělí se na akutní (příznaky do 3 dnů), subakutní (od 3 dnů do 3 týdnů) a chronické (více než 3 týdny). Příznaky - poruchy vědomí.

KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ Epidurální hematom Krvácení nad tvrdou plenu, jde o arteriální krvácení. Příznaky: kvantitativní porucha vědomí, postižený se rychle probere – tzv. volný interval (může trvat minuty až hodiny)- bolest hlavy, zvracení, spavost, bradykardie, hemiparéza – bezvědomí.

KRANIOCEREBRÁLNÍ PORANĚNÍ První pomoc Při zachovalém spontánním dýchání a srdeční akci – stabilizovaná poloha V poloze v leže podložit hlavu Nepodávat nic per os Co nejrychleji volat RZP – hrozí rychlá změna stavu

PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY (SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) Dělí se na úrazy páteře bez poranění míchy, s poraněním míchy a úrazy míchy bez poranění páteře. Příčiny: autonehody, pády z výše, závaly a pády hornin, skoky do mělké vody, úrazy při sportu (hokej, jezdectví) Příznaky:ochabnutí HK a DK, poruchy dechu (ochablost končetin zjistíme u postižení při vědomí)

PORANĚNÍ PÁTEŘE A MÍCHY (SPINÁLNÍ PORANĚNÍ) První pomoc Vyloučit jakýkoli pohyb zraněného Uložit jej na tvrdou podložku Obložit hlavu tak, aby s ní nebylo možné pohybovat do stran RZP fixuje krční páteř pomocí krčního límce Při KPR pozor na záklon hlavy Transport na tvrdé, rovné podložce

OBĚŠENÍ A UŠKRCENÍ Jsou poranění, při nichž je příčinou smrti náhlá zástava přívodu kyslíku do mozku (stisknutí obou krkavic). Může dojít k poranění krční páteře, míchy nebo hrtanu. První pomoc Odstranit škrtící předmět, visících postižených tak, aby nedošlo pádem na zem k dalšímu poranění. Uvolnit dýchací cesty obvyklým způsobem. Zahájit KPR.