Zatížení obezdívek podzemních staveb

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
OBDÉLNÍKOVÝ PRŮŘEZ Prof. Ing. Milan Holický, DrSc.
Advertisements

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN II.
NÁVRH CEMENTOBETONOVÉHO KRYTU
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav omezení napětí, ·      mezní stav trhlin, ·      mezní.
vlastnosti kapalin a plynů I. Hydrostatika
Zkoušení asfaltových směsí
Mechanika zemin a zakládání staveb
Smyk Prof.Ing. Milan Holický, DrSc. ČVUT, Šolínova 7, Praha 6
Pevné látky a kapaliny.
Spektra zatížení Milan Růžička 1 Dynamická pevnost a životnost
Mechanika s Inventorem
Prostý beton - Uplatnění prostého betonu Charakteristické pevnosti
KAPALINY Podmínky používání prezentace © RNDr. Jiří Kocourek 2013
Téma 3 Metody řešení stěn, metoda sítí.
Mechanika tekutin tekutina = látka, která teče
NK 1 – Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.,
STRUKTURA A VLASTNOSTI
1 Izostatická teorie Cvičení 1GEO. 2 Základním předpokladem je, že existuje určitá hladina, na které je hodnota všesměrného tlaku konstantní na celé Zemi.
Porušení hornin Předpoklady pro popis mechanických vlastností hornin
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav omezení napětí, ·      mezní stav trhlin, ·      mezní.
1 Termodynamika kovů. 2 Základní pojmy – složka, fáze, soustava Základní pojmy – složka, fáze, soustava Složka – chemické individuum Fáze – chemicky i.
Primární a sekundární napjatost
Na těleso ponořené do kapaliny působí tlakové síly
TYPY MODELŮ FYZIKÁLNÍ MATEMATICKÉ ANALYTICKÉ NUMERICKÉ.
DEFORMACE PEVNÉHO TĚLESA
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_inovace _658 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám.
1 Mechanika s Inventorem 4. Prostředí aplikace Petr SCHILLING, autor přednášky Ing. Kateřina VLČKOVÁ, obsahová korekce Tomáš MATOVIČ, publikace FEM výpočty.
Mechanika tuhého tělesa
Deformace pevného tělesa
Struktura a vlastnosti pevných látek
STABILITA NÁSYPOVÝCH TĚLES
BISHOPOVA METODA je dokonalejší úpravou proužkové Pettersonovy metody. Na rozdíl od Pettersona ale zavádí do výpočtu i vodorovné účinky sousedních proužků.
PODZEMNÍ STAVBY Poklesová aktivita Ústav geotechniky.
FMVD I - cvičení č.4 Navlhavost a nasáklivost dřeva.
Struktura a vlastnosti kapalin
GEOTECHNICKÝ MONITORING Eva Hrubešová, katedra geotechniky a podzemního stavitelství FAST VŠB TU Ostrava.
INVERZNÍ ANALÝZA V GEOTECHNICE. Podstata inverzní analýzy Součásti realizace inverzní analýzy Metody inverzní analýzy Funkce inverzní analýzy.
Interakce konstrukcí s podložím
Mechanika kapalin a plynů
Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
KONSOLIDACE Napětí v zemině ….. totální napětí ….. efektivní napětí u
ÚHÚL, pobočka Plzeň vedoucí projektu: Ing. Petr Macháček
F=pasivní síly/aktivní síly
Účinky gravitační síly Země na kapalinu
Prostý tah a tlak Radek Vlach
POVRCHOVÁ SÍLA.
Název úlohy: 5.7 Smykové tření
Struktura a vlastnosti kapalin
Použitelnost Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: ·      mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti, ·      mezní.
Test: Mechanické vlastnosti kapalin (1. část)
Mechanické vlastnosti kapalin
Nelineární statická analýza komorových mostů
Návrh složení cementového betonu.
Statické řešení pažících konstrukcí
Modelování primárního ostění Příklad 2. Primární ostění Primární ostění je zpravidla složeno ze stříkaného betonu a dalších výztužných prvků (svorníková.
Zkoušení potrubí pro odvod kouře a tepla z pohledu výrobce Ing. Vilém Stanke.
Klasifikace hornin. Horninový masiv Diskontinuita Diskontinuita se váže na rovinu či plochu oslabení v horninovém masivu. Je to společný výraz pro: Prasklinu.
Zakládání na skále.
Diskontinuita – nesouvislost
Jan Pruška, ČVUT v Praze, FSv
Příklad 6.
Priklad 2.
Primární a sekundární napjatost
Přípravný kurz Jan Zeman
NÁZVOSLOVÍ A HLAVNÍ KONSTRUKTIVNÍ PRVKY PODZEMNÍHO DÍLA
STATICKÉ ŘEŠENÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB
135ICP Příklad 1.
Příklad 3.
Ražba důlních děl pomocí trhací práce
POVRCHOVÁ SÍLA.
Transkript prezentace:

Zatížení obezdívek podzemních staveb Vysoké nadloží * Protodjakonov * Terzaghi * Kommerel Nízké nadloží * Suquet * Bierbaumer J. Pruška MH 13. přednáška

O. Kommerel (1912) Hornina pod horninovou klenbou se postupně nakypřuje (zvětšuje svůj objem), což se projeví v průhybu stropu výrubu. Tento průhyb stropu výrubu působí na provizorní výstroj, jež reaguje určitým popuštěním. Podle velikosti tohoto popuštění a podle procenta trvalého nakypření horniny je možné určit výšku oblasti tlačené horniny - horninové klenby ve tvaru paraboly. J. Pruška MH 13. přednáška

Nakypření horniny dle Kommerela J. Pruška MH 13. přednáška

Druh horniny Trvalé nakypření v % Písek, štěrk 1 - 1,5 Jíl 2 - 4 Slín Protože při poklesu důlního díla dochází jen k částečnému nakypření horniny, vyjádřil Kommerell výšku oblasti tlačené horniny h pomocí hodnoty trvalého nakypření horniny v % (viz tab. ) Druh horniny Trvalé nakypření v % Písek, štěrk 1 - 1,5 Jíl 2 - 4 Slín 4 - 5 Pevný slín 6 - 7 Skála 7 - 15 J. Pruška MH 13. přednáška

Protodjakonov Vychází z předpokladu, že horninový masiv je do jisté míry nesoudržné prostředí, ve kterém se vytvoří přirozená horninová klenba parabolického tvaru. Podle této horninové klenby se okolní horniny oddělují od masivu a uvnitř této klenby se rozruší. Přirozená horninová klenba zasahuje podle horniny, ve které se nachází, i do boků výrubu a vyvolává tak jejich spoluúčast na tlakových projevech horniny. J. Pruška MH 13. přednáška

Parabolický tvar klenby odvodil M. M Parabolický tvar klenby odvodil M.M. Protodjakonov z podmínky rovnováhy horniny nacházející se v této přirozené horninové klenbě a její výšku získal z podmínky maximální stability. J. Pruška MH 13. přednáška

fp - koeficient pevnosti podle Protodjakonova kde: h1 - je výška přirozené horninové klenby nad výrubem a1 - je polovina rozpětí přirozené horninové klenby fp - koeficient pevnosti podle Protodjakonova Použitelnost teorie je omezena dvěma podmínkami: koeficient pevnosti horniny podle Protodjakonova musí být větší než 0,3 výška nadloží musí být větší než trojnásobek výšky horninové klenby J. Pruška MH 13. přednáška

Terzaghi Tato teorie nejdříve klasifikuje horniny podle stupně porušení a uspořádání ploch nespojitosti (přiděluje součinitel tlačivosti cT´ nebo cT´´) a pro jednotlivé kategorie určuje velikost horninového tlaku. Výška horninové klenby je určena empiricky v závislosti na výšce výrubu HT a jeho šířce B.Zatížení na výstroj se stanovuje podle výšky horninového sloupce pod vzniklou horninovou klenbou. Předpokládá se minimální výška nadloží H  1,5 (B + HT). J. Pruška MH 13. přednáška

masivní skalní horniny Hp=0,25 B J. Pruška MH 13. přednáška

Schéma pro vodorovnou vrstevnatost Hp=0,5B J. Pruška MH 13. přednáška

Schéma pro svislou vrstevnatost Hp=0,25B J. Pruška MH 13. přednáška

šikmo vrstevnaté horniny Hp=0,25 B P=0,30(0,5Ht+0,25B) J. Pruška MH 13. přednáška

Suquet Tato teorie předpokládá, že se při výlomu s malým nadložím může pokles stropu výrubu rozšířit až k povrchu terénu, zemina se zaklíní, takže nebude působit na ostění svojí plnou vahou, ale vynese se částečně klenbovým působením. J. Pruška MH 13. přednáška

kde:  skutečná objemová tíha horniny 0 fiktivní objemová tíha Vzniklá klenba je zatížena tíhou horniny G. Předpokládejme, že vodorovná síla H prochází ve vrcholu vzniklé klenby okrajem jádra, maximální namáhání je pak možné zapsat vztahem: Pokud pevnost horniny není schopna převzít celé napětí max, budou na ostění působit tlaky odpovídající ideální objemové tíze horniny i: kde:  skutečná objemová tíha horniny 0 fiktivní objemová tíha J. Pruška MH 13. přednáška

Bierbaumer Bierbaumer snižuje zatížení plnou tíhou nadloží nad výrubem o účinek tření, které vzniká podél sloupce horniny nad výrubem J. Pruška MH 13. přednáška

aktivní tlak zeminy nad smykovou rovinou aktivního tlaku (klínu zeminy) tření na styku klínu zeminy a sloupce horniny nad výrubem celkové zatížení stropu výrubu boční tlak horniny působící na výrub se počítá jako aktivní zemní tlak boční tlak v úrovni stropu boční tlak v úrovni dna J. Pruška MH 13. přednáška