Domácí násilí nad dětmi v Rusku: přičiny a cesty odporu prof. Galina Efremova DrSc.,  děkanka Psychologické fakulty, Ruská státní sociální univerzita, Moskva

Domácí násilí je traumatizující zkušenost, jejíž následky si obět` nese celý svůj život – fyzické i psychické. Pokud jsou oběťmi či svědky domácího násilí děti, je jejich situace ještě těžší. To vyplývá z jejich větší zranitelnosti a omezeným možnostem jak situaci řešit. U dětí, které jsou oběťmi bití, týrání nebo zneužívání, mohou vznikat různé vývojové poruchy, šokové reakce a snahy o únik z této situace, které mohou vést až k sebevražedným myšlenkám či dokonce pokusům. Všechní víme, že domácí násilí je absolutní zlo a nedovolená věc. Ale co myslí na tento problém veřejnost a jak ho rozumí? Kde je ta čára, která rozhraničují rodičovské potrestání a domácí násilí?

Surové zacházení sdětmi bylo tématem sociologického průzkumu, který proběhl v 3 městech Ruské Federace (Iževsk, Samara, Saratov) v 2006 r. Použené metody: - verbální dotazování v ulicích (expres-dotazování) - 1783 osob, včetně 842 rodičů - vyplnění dotazníků - interview Účastníky tohoto průzkumu byly různého věku: obyvatelé měst, rodiči neplnoletých, žáci základních škol a odborníci sociálních služeb

Výsledku průzkumu Co si lidé myslí na ulicích? verbálním dotazování (1783 osob, vč. 842 rodičů) - 1/3 dotázaných vědí o případech surového zacházení s dětí - 1/2 považují tělesné potrestání za nedovolenou věc - 1/3 se domnívají, že tělesné potrestání je možné používat jako způsob výchovy, ale to záleží na situaci - kolem 10% se domnívají, že bít dětí je možné

Výsledku průzkumu 45% rodičů tělesně trestali své děti. Z nich: Lidi středního věku (36-50 let) dělali to častější (57%). mladší rodiči (18-35 let) nemají alternativních humanistických nastavení - 43% trestají své dětí. Starší lidi vypadají humanitnějšími: jen třetina z nich trestali někdy své dětí. Faktem je, že ženy trestají častější (64%), než muži (37%) jelikož v Rusku ženy 2-3krát více tráví čas s dětmi. Není žádného genderového rozdílu ve způsobě potrestání – víc 30% používají tělesné tresty (výprask páskem, zbití). Jenom 14% rodičů působí na dítě rozhovorem.

Výsledku průzkumu Co lidé budou dělat, když se stáli svědky surové zacházení s dětí? 30% respondentů uvědomili, že se ne budou míchat v tuto situaci. 70% se budou snažit zastavit násilí a nějakým způsobem pomoci děcku. jen 14% znají ten konkretní způsob odporů násilí – vlastní mocí nebo voláním na linku polici, školy, neziskovky a sociálních služeb. Takhle na jedné stráně lidé netolerují surové zacházení s dětmi, nejsou lhostejné k jejich strádáním; na druhé straně jen půlka respondentů pokládají tělesní tresty za nedovolenou věc.

Výsledku průzkumu Co si o násilí myslí sami děti a jejích rodiči? Bylo dotazováno 700 žáku od 8 do 14 let a 510 rodičů dětí stejného věku z čtyřech měst (Saratov, Samara, Iževsk, Kazan`). Vědí, že praxe násilí existuje nad jejích vrstevníky - 57% dětí. 60% rodičů vědí, že ve známých rodinách mlátí dětí, i jen 12% tvrdí, že v jejích známých rodinách nebijí dětí. Většina žáků si ne chtějí stěžovat na svých rodiči, takové chtění mají jenom 16% respondentů.

Mytologie domácí nasili nad dětí: profesionální nastaveni odborníků Bylo sebráno 41 interview specialistů vůči 20 případů surového zacházení s dětmi (case study, pohovor, analýz dokladů). Vše dotázané vyslovili negativní reakce na nasili, ale zajímavé jsou vysvětlení příčin oné ukrutenství. Za prvé individuální příčiny – psychické zvláštnosti rodičů, zvláštnosti rodinných vztahů. Za druhé specifika kultury rodičovství – násilí je přírodní zvláštnost rodičovství a její praxe. Za třetí zdůvodnění legitimita násilí – provinění (např. špatný prospěch, špatné chování) má být potrestané. Za čtvrté nízká životní kvalita rodin – stres, nedostatek peněz, nedostatečné životní podmínky atd. Všechní interpretace příčin, které používají specialisty je možné předložit jako několik mýtů.

Mytologie domácí nasili nad dětí: profesionální nastaveni odborníků 1. mýtus „Děti jsou zdrojem problém“ prohlašuje, že děti sami provokují násilí а kdyby se chovali slušně tak bude v pohodě – k násilí vede chování oběti. 2 mýtus „Netypická rodina“ – na násilí má vliv demografické charakteristiky a sociální status rodiny (tnz. „mateřská rodina“). Trest závisí na kulturní praxi výchovy. 3 mýtus „Alkoholismus rodí agresi“ – shání příčiny agresí v rodičovském alkoholismu. Ale mezi násilníky většina alkohol nepřijímá a ne kouří. Alkohol je naprosto ne příčina a ospravedlnění agresivního chování. 4 mýtus „Nevyhnutelnost zla“ – tvrdí, že násilí existovalo rozsáhle vždycky a všude, bude existovat i dále. Ale je pozorovaná odlišnost údajů o úrovni násilí v státech CIS a EU – index úmrtnosti kvůli násilí v EU 3-krát nižší.

Systém prevence násilí nad dětmi: problémy fungování Vše případy násilí které došli k odborníkům a k soudu jsou nejkrutější (jedná se o životním riziku, traumatismu). Totiž většina případů je neznáma. Právnická dokázání je složitá věc kvůli: 1) neveřejnosti privátní sféry, 2) souvislosti rodinných příslušníků, 3) nedostatku alternativ vlastní rodině 4) nedokonalosti mechanismu ověření ukrutnosti. Zdokonalování systému justice (složite zažalovat trestní stíhání, chybí spolupráce státních orgánů, které mají různé kriteria viny). Nedostatek humanitnějších trestání (rodinné poradenství, skupinová práce). Nedostatek veřejní diskusi Negativní a neobjektivní správy mass media.

Systém prevence násilí nad dětmi: problémy fungování Nutné vysvětlovat dětem jejích práva, učit jich využívat – to je povinnost právníků. Exitují specifické latentní formy násilí (emocionální a psychologické). Nedostatek profesionálních sítí, specialisti se v malých obcích a vesničkách cítí sami. chybí styku a spolupráce mezi státní organizacemi a neziskovkami. Zlepšení školní psychologické pomoci, profesionální školení psychologů, zvyšování jejích nezávislosti od školní administrace