Izraelsko-palestinský konflikt 3 stupně konfliktu – lokální - Izraelci x Palestinci, historicky oprávněné nároky – regionální – zásahy okolních arabských států – globální – zájmy velmocí (především USA, SSSR)

Původně Kanaán (Kenaán) 8000 př.n.l.(?) – Jericho 4-3000 př.n.l. – Semitské kmeny 1200 př.n.l. – vznik Izraele Římský název Palestina

Historie 1 200 př.n.l. – starověký Izrael, pravlast všech židů boje s původním obyvatelstvem i s cizími nájezdníky (Pelištejci = Filištíni  Palestina) 7. století př.n.l – konec Izraele - země postupně pod nadvládou Asýrie, Babylonie, Persie, Řecka (Alexandr Veliký), Říma 1.-2. století – série povstání proti římské nadvládě - potlačení, začátek diaspory - zavedeno označení Palestina 5. stol. – součást Byzance 7.stol. – součást Arabské říše 11. – 13. stol. – křížové výpravy 16. stol. – součást Osmanské říše

Sionismus = židovský nacionalismus cíl: sjednocení všech židů roztroušených v rámci diaspory, návrat do zaslíbené země, založení státu pro všechny židy vznik v 2.pol. 19. století, zakladatel T. Herzl výsledek odvěkého pronásledování židů v Evropě (pogromy), i formování ideologie antisemitismu v 19. století Alija – migrace vlna židů do Izraele, první vlna v roce 1881 výkup půdy od zdejších vlastníků (Osmanů), na ní však často žili místní Arabové = zdroj pozdějších sporů

Britský mandát Palestina 1918 – konec 1. světové války, rozpad Osmanské říše, její území rozděleno mezi Velkou Británii a Francii, Palestina britská 1917 – Balfourova deklarace – britský příslib vytvoření židovského státu, podpora židů (za pomoc v 1. sv válce), nedodržena Stále vzrůstající počet židovských imigrantů  nespokojenost Arabů, vznik nacionalismu První vážné střety mezi židy a araby, odpor Arabů k britské správě 1939 – Bílá kniha – omezení počtu židovských přistěhovalců (reakce na arabské povstání), nešťastné vzhledem k začínajícímu Holocaustu  odpor židů k britské správě (pocit zrady) – vznik židovský teroristických skupin (Irgun, Lechi, Hagana), přistěhovalectví pokračuje ilegálně Arabové Židé 1918 90 % 10 % 1945 66 % 33 %

Vznik Izraele Po 2. světové válce - proces dekolonizace v Asii Palestina - další vyostření situace, židovští uprchlíci z Evropy, stále ilegální stupňující se teroristické útoky proti Britům 1947 – problém Palestiny postoupen OSN – nezávislá komise návrh rozdělení území na Arabský a Izraelský stát, arabský nesouhlas 1948 – stažení britských vojsk, vyhlášení samostatného Izraele

První arabsko-izraelská válka - 1948 - 1949 též Válka za nezávislost Izraele, či Palestinská válka 1948 - 14. května – vyhlášení nezávislého Izraele 15. května – útok Ligy arabských států LAS – Egypt, Jordánsko, Sýrie, Libanon, Irák, částečně Saudská Arábie, Jemen Cíl: zabránit vzniku Izraele Motiv: bratrská pomoc Palestincům (záminka), územní zisky, náboženská nesnášenlivost Izrael – bez zahraniční podpory, lhostejnost VB a ostatních velmocí, odkázán sám na sebe Zásadní pomoc od ČSR – dodávky zbraní, výcvik (záštita SSSR, snaha získat Izrael do východního bloku) Odhodlanost, vysoká morálka (boj o přežití)

První arabsko-izraelská válka Výsledky: vítězství Izraele, obsazení části původně Palestinského území Příměří s Arabskými státy – tzv. Zelená linie Pásmo Gazy anektováno Egyptem Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém anektován Jordánskem Palestinská diaspora, uprchlické tábory v arabských zemích – dodnes (zneužíváno jako politický trumf) Na druhé straně násilné vyhnání židů z muslimských zemí

Šestidenní válka Arabské státy – arabský nacionalismus (Egypt -Násir, Sýrie -Asad, Irák) – sekularizované republiky, orientace na SSSR – vojenská spolupráce Izrael – vysoké výdaje na zbrojení, jaderné zbraně, špičkové technologie – postupná orientace na USA (hlavní spojenec), od konce 60. let 1956 – Suezská krize – agrese Izraele (+VB, Francie) proti Egyptu 1967 – Šestidenní válka – preventivní útok Izraele proti formující se koalici Egypta, Sýrie a Jordánska (+Iráku) Zisk pásma Gazy, Západního břehu Jordánu (+ východního Jeruzaléma) a Golanských výšin (původně území Sýrie); okupace Sinajského poloostrova (do r. 1982) Na izraelském území se ocitlo velké množství Palestinců Arabové Židé 1970 30 % 70 %

Mír s Egyptem 1967 – 1970 (smrt Násira) – tzv. Opotřebovávací válka 1973 – Jomkipurská válka – agrese Egypta, Sýrie, Jordánska (+ Iráku) proti Izraeli o židovský svátek Jom kipur, pokus o odvetu, neúspěch 2. polovina 70. let – mírová jednání Egypta (prezident Sadat) s Izraelem 1978 – jednání v Camp Davidu (iniciativa USA) 1979 – mírová smlouva, vzájemné uznání, vrácení Sinajského poloostrova Egyptu, Egypt se vzdává nároků na pásmo Gazy 1981 – A. Sadat zavražděn islamistickými radikály, nástupce H. Mubarak

Mezinárodní vztahy Izraele Jordánsko – 1994 – mírová smlouva, vzájemné uznání, Jordánsko se vzdává nároků na Západní břeh Jordánu Se zbytkem arabského světa bez diplomatických styků Sýrie – dodnes nepřátelství, spor o Golanské výšiny = významné svou strategickou polohou, vodními zdroji i zemědělských potenciálem; od roku 1981 oficiálně součást Izraele 2007 izraelské bombardování jaderného reaktoru Irák – nepřátelství až do pádu Husajnova režimu r. 2003, občasné vzájemné bombardování (1981 irácký jaderný reaktor, 1991 Izrael) - nyní mír, ale stále bez diplomatických styků Irán – hrozba konfrontace (izraelské bombardování jaderného reaktoru)

Palestinský odpor 1959 – založeno hnutí Fatah, původně teroristická organizace, neislamistická, levicová, vůdce Jásir Arafat 1965 – založeno OOP – Organizace pro osvobození Palestiny – zastřešující organizace pro všechna hnutí palestinského odporu - oficiální reprezentantace palestinského národa (zavedení označení Palestinci), vůdce J. Arafat - sídlo v Jordánsku – „stát ve státě“, nestabilita země 1970 – tzv. Černé září v Jordánsku – pokus OOP o svržení jordánského krále a nastolení levicového režimu - potlačeno, vyhnání OOP ze země – nové sídlo v Libanonu Po r. 1967 (obsazení zbytku palestinského území) růst odporu proti Izraeli 70. léta - teroristické akce – poprvé použito únosů letadel (LFOP) – zásahy protiteroristických komand 1972 – masakr na OH v Mnichově

Libanon Nábožensky nejednotný – muslimové x křesťané (maronité)- cca 50:50 Od r. 1948 palestinští uprchlíci  nespokojenost místních obyvatel Od r. 1970 sídlo OOP – destabilizace země, „stát ve státě“, odstřelování izraelského území 1975 – vypuknutí občanské války mezi muslimy a křesťany (falangy) 1976 – povolání syrské armády k uklidnění situace, syrští vojáci se však přidávají na stranu muslimů v boji proti křesťanským falangám 1978 – vpád izraelských vojsk, reakce na odstřelování, stažení

1982 – První libanonská válka Izrael + křesťanská falanga x muslimové + OOP + Sýrie Výsledky – vytlačení OOP z Libanonu okupace jihu Libanonu Izraelem do roku 1985 (zde masakry Arabů Křesťany - tábor Sabra a Šatíla), - hraničního pásma až do roku 2000 vytlačení OOP z Libanonu, nové sídlo v Tunisk u vznik Hizballahu – libanonské islamistické teroristické organizace (inspirace Iránem), v čele H. Nasralláh, boj proti Izraeli 1990 – konec občanské války, země pod syrským vlivem 2005 - stažení syrských vojsk (Cedrová revoluce) 2006 - Druhá libanonská válka – vpád Izraele jako reakce na odstřelování Hizballahem, mise OSN

První mírová jednání 80. léta – vznik islamistických skupina na Blízkém východě (inspirace islámskou revolucí v Iránu) – Palestina – Hamás (mimo OOP) 1987 – 1993 – Intifáda = povstání Palestinců proti izraelské nadvládě Pod záštitou OOP, de facto rozpoutané Hamásem Demonstrace, nepokoje, výtržnosti, násilnosti (válka kamenů) Tvrdé zásahy izraelské armády 1988 – vyhlášení nezávislé Palestiny (neuznána) 90. léta – průlom, mírová jednání mezi Izraelem a OOP OOP mění taktiku – přechod k diplomacii, přeměna v politickou stranu 1992 – Madridská mírová konference 1993 – ve Washingtonu podepsány Dohody z Osla (J. Arafat + J. Rabin) = dohoda o vytvoření Palestinské autonomie, příslib postupného odevzdání území tvrdý odpor radikálů n obou stranách

Vývoj po roce 2000 Konec 90. let – pravicové vlády v Izraeli (strana Likud), zpomalen mírový proces 2000 – 2005(?) Druhá intifáda – důsledek uváznutí mírového procesu i zhoršující se ekonomické situace v Palestinské autonomii Spíše terorismus než lidové povstání, inspirováno Hamásem Bombové útoky, později raketové odstřelování Izrael – mimosoudní likvidace teroristů raketami z vrtulníků Bezpečnostní bariéra (kolem území Západního břehu Jordánu) – kontroverze (soudním tribunálem v Haagu prohlášena za protiprávní), v podstatě anexe východního Jeruzaléma Pásmo Gazy oploceno =pokles bombových útoků 2005 – jednostranné stažení z Gazy, postupná likvidace izraelských osad

Palestinská autonomie Hl. město – Ramallah (de jure Jeruzalém) Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu Populace: cca 4 miliony Rozloha: 6600 km 2 (Pásmo Gazy - 360 km 2 ; 1,7 mil obyv.) - obrovské přelidnění, velký přirozený přírůstek (3 % ročně), vysoká fertilita špatná ekonomická i sociální situace HDP dosahuje pouhých 5% Izraele závislost na zahraniční pomoci nedostatek energetických zdrojů i zdrojů vody Izraelské osady (250 tisíc židů), spor o východní Jeruzalém (výstavba)  růst extremismu

Palestinští uprchlíci Jeden z klíčových problémů při izraelsko-palestinském vyjednávání Mimo oblast Palestiny cca 5 milionů Palestinců, dnes již několikáté generace Uprchlické tábory od roku 1948, dodnes v nich žije cca 1, 5 milionů Palestinců Uprchlí Palestinci se dožadují práva na návrat do Izraele, to však Izrael odmítá (ohrozilo by to existenci Izraele) Arabské státy nepodnikají žádné kroky (začlenění Palestinců z uprchlických táborů do společnosti), problém Palestinských uprchlíků byl jimi často zneužíván pro politické účely Problém uprchlíků by nevyřešil ani samostatný Palestinský stát Stát Počty Palestinců Palestinská autonomie 4 miliony Izrael 1,5 milionu Jordánsko Cca 3 miliony Sýrie 450 tisíc Libanon 400 tisíc Ostatní uprchlíci

Další vývoj 2004 – smrt J. Arafata, nástupce M. Abbás 2005 – stažení Izraele z pásma Gazy 2006 – počet Palestinců se vyrovanal počtu Izraelců - ve volbách vítězí islamistický Hamás, mezinárodní izolace, zastavení mírového procesu Raketové odstřelování Izraele z pásma Gazy Izraelská blokáda pásma Gazy, zbraně nadále pašovány z Egypta, další zhoršení ekonomické a sociální situace 2007 – Hamás násilně ovládl celé území pásma Gazy, de facto mimo kontrolu centrální Palestinské vlády 2008 – 2009 – válka v Gaze – vpád izraelské armády jako reakce na raketové odstřelování, formální příměří, odstřelování nadále pokračuje (s menší intenzitou) 2011 – vrcholí snahy o uznání Palestinské nezávislosti, problematické vzhledem k situaci v Gaze, přijetí Palestiny do UNESCO Arabové Židé 1970 30 % 70 % 2006 50 %

Odkazy a zdroje http://www.cfr.org/israel/crisis-guide-israeli-palestinian-conflict/p13850 israelipalestinian.procon.org www.un.int www.valka.cz special.novinky.cz/Izrael www.wikipedia.org Mojmír Šlachta: Ohniska napětí ve světě Marek Čejka: Izrael a Palestina