Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KOUTENSKA_03 Tematická oblast: Psychologie a pedagogika Cílová skupina žáci školy Téma: Organismus a prostředí Autor: Mgr. Olga Koutenská Datum vytvoření: 05.08.2012

ORGANISMUS A PROSTŘEDÍ

Příroda se skládá z neživé a živé hmoty Neživá hmota – voda, vzduch půda, nerosty, minerály Živá hmota – mikroorganismy, živočichové, rostliny, člověk Organismus je seskupení živé hmoty, která je schopna samostatného života Nejjednodušší org. je buňka Mezi složitější patří rostlina, živočich, člověk

Základní vlastností org Základní vlastností org. je dráždivost = schopnost reagovat na vnější nebo vnitřní podměty 1) každý org. žije v určitém prostředí, z kterého čerpá látky pro svoji existenci. Když org. z prostředí vytrhneme, tak zahyne př. rostlina – půdu, ryba – vodu

2) každý org. si udržuje stálé vnitřní prostředí = homeostázu 2) každý org. si udržuje stálé vnitřní prostředí = homeostázu. Pokud dojde k její poruše ( je mi horko ), org. se snaží o vyrovnání ( potíme se, cévy se roztahují – uniká teplo z org. ) 3) jednota org. s prostředím. Každý org. se prostředí přizpůsobuje, ale zárověň ho mění. př. lední medvěd se přizpůsobil zimě, ale staví si tam nory, aby mohl vychovat mláďata

Ontogenetický vývoj Ontogeneze – vývoj duševního života člověka od narození (od početí ) až do smrti

Vývojová stádia Dětství a dospívání Prenatální období a novorozenecký věk – od početí do 2 měsíců života Kojenecký věk – od 2 měsíců do 1 roka Batolecí věk – od 1 roku do 3 let Předškolní věk – od 3 let do 6 let Mladší školní věk – od 6 let do 11 – 12 let Střední školní věk – od 11 – 12 let do 14 – 15 let Starší školní věk – od 14 – 15 let do 20 – 21 let

Dospělost 1 období – od 20 – 22 let do 35 let 2 období – od 35 let do 50 let 3 období – od 50 let do 65 let Stáří Presénium – od 65 let do 70 let Senium – od 70 let do konce života

Fylogenetický vývoj psychiky Je to historický vývoj druhů od nejjednodušších ke složitým Historický vývoj psychiky První psychický jev vznikl zároveň se vznikem nervové soustavy Patří sem síťová, uzlová, trubicovitá nervová soustava

Síťová difúzní soustava Je nejnižší formou nervové soustavy Nervová vlákna jsou rovnoměrně rozptýlena po celém těle živočicha = tvoří síť Tato NS je u láčkovců (medúzy, nezmar ) Tato NS reaguje jen na mechanický dotek

Uzlová nervová soustava Nervové buňky jsou seskupeny do uzlů, které jsou žebříčkovitě spojené Největší seskupení nervových buněk je v přední části těla – předchůdce mozku Tato NS je u obojživelníků, červů a členovců Tato NS má vrozené nepodmíněné reflexy. Na základě těchto reflexů dochází k instinktivnímu chování

Trubicovitá nervová soustava Skládá se z mozku, míchy, periferních nervů Dochází ke vzniku mozkové kůry Tato NS je u strunatců Vytváří se podmíněné reflexy ( získané ), což je základ paměti Př. I.P.Pavlov – pes – krmení – miska na stejném místě – misek přibylo – pes jde ke stejné misce

Závislost psychiky na nervové soustavě Když je mozek unavený, tak se objeví poruchy pozornosti, vnímání, zhoršuje se vnímání Kvalita psychické činnosti závisí na kvalitě mozku. Vrozená deformita mozku – mentální postižení. Získaná poškození mozku Poruchy receptorů narušují psychiku. Ztráta sluchu, zraku – izolace

Stavba nervové soustavy Nervová buňka = neuron tělo s jádrem dendrity vedou vzruchy do nervové buňky axon = neurit – vede vzruchy od nervové buňky synapse = zápoj – přenos vzruchu z nervové buňky do nervové buňky

Nervová soustava člověka 1) vegetativní nervová soustava z mozku a míchy vycházejí vlákna, která vedou k vnitřním orgánům ( plíce, žaludek, ledviny..) pracují autonomně = nezávisle na naší vůli tato NS se uplatňuje na činnosti těchto orgánů, na prožívání strachu, studu – zčervenání, zblednutí

2) periferní nervová soustava skládá se z receptorů, dostředivého ( aferentního ), odstředivého ( eferentního ) nervstva receptory – jsou citlivá nervová zakončení na povrchu kůže, ve smyslových orgánech – ucho, oko 3) centrální nervová soustava skládá se z míchy, prodloužené míchy a mozku

Reflexní oblouk Skládá se z receptor – oko, ucho, kožní receptory dostředivý nerv centrum – mícha, mozek odstředivý nerv eferon = neurony ve svalech

Nepodmíněný reflex Je vrozený Stačí aby podmět začal působit (potrava na jazyku) a dochází k nepodmíněnému reflexu (k vyloučení slin) Jednoduché - ohnutí nohy při úderu pod koleno - mrknutí oka, když do něj něco padá Složité – nazývají se instinkty – stavění hnízda u ptáků, pláství u včel

Znaky nepodmíněných reflexů Jsou zděděné Jsou u všech živočichů daného druhu Opakují se Probíhají neuvědoměle Existují od narození

Podmíněný reflex Probíhá na nově vytvořených nervových drahách Nepodmíněné reflexy jsou vrozené a trvají po celý život. Podmíněné reflexy vznikají v určitém okamžiku života a jsou dočasné Jestliže podmíněný reflex pro jedince ztratí význam, tak zaniká = vyhasíná Zabezpečí lepší přizpůsobování jedince prostředí ( mentálně postižení s vrozenými reflexy nemohou samostatně žít)

Zdroj ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8. ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0.