Daňová soustava 3. ročník

Systém sociálního pojištění v ČR Jedná se o ostatní příjmy státního rozpočtu ČR, které mají charakter daně Jedná se o nejvýznamnější příjem z hlediska podílu na celkových příjmech Veškeré takto získané příjmy jsou přerozdělovány a vraceny do ekonomiky

Základní členění

Formy plnění ze systému Veřejné zdravotní pojištění forma plnění je věcná – léky, zdravotní péče, zdravotnické pomůcky, pobyty v léčebných zařízeních (nemocnice, LDN, lázně) Nemocenské pojištění forma plnění je peněžní – nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství

Formy plnění ze systému Důchodové pojištění forma plnění je peněžní – starobní důchody, invalidní důchody – plný a částečný, pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí Státní politika zaměstnanosti forma plnění je peněžní – dávky podpory v nezaměstnanosti pro registrované nezaměstnané

Výplata nemocenské Zaměstnanci OSVČ 1. - 3. den nemoci žádný příjem, 4. - 21. den nemoci náhrada mzdy za nemoc hrazená zaměstnavatelem, od 22. dne nemoci nemocenská ze systému nemocenského pojištění ve výši 60% denního vyměřovacího základu OSVČ 1. – 21. den nemoci žádný příjem,

Účastníci systému Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé Pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti Dohody o provedení práce nad 10.000,-Kč/měs. od jednoho plátce Jednatelé s.r.o. Osoby do funkce volené – poslanci, ministři, starostové, členové statutárních orgánů právnických osob Osoby samostatně výdělečně činné Samostatně hospodařící zemědělci, řemeslníci, živnostníci Osoby podnikající na základě zvláštních právních předpisů Komplementáři a společníci v.o.s.

Účastníci systému Osoby bez zdanitelných příjmů Státní pojištěnci Fyzické osoby bez příjmů zdanitelných podle zákona o dani z příjmů Osoby bez příjmů – dobrovolně nezaměstnaní, ženy v domácnosti Studenti po 26. roce života apod. Státní pojištěnci Nezletilé děti do 18 let a studenti soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let Registrovaní nezaměstnaní Starobní a invalidní důchodci Lidé čerpající dávky nemocenského pojištění Osoby ve výkonu trestu

Účastníci systému Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.). Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

Kritéria účasti a rozhodné období u veřejného zdravotního pojištění je kritériem trvalý pobyt či jakýkoliv pracovně-právní poměr u sociálního zabezpečení je kritériem příjem podle zákona o dani z příjmů Rozhodné období pro zaměstnance a zaměstnavatele kalendářní měsíc pro osoby bez zdanitelných příjmů kalendářní měsíc pro státní pojištěnce kalendářní měsíc pro osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok, ale mají povinnost platit měsíčně zálohy

Sazby pojistného * Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné Účastníci VZP SZ Nemocenské pojištění Důchodové pojištění St. politika zaměstnanosti zaměstnanci 1/3 z 13,5% - 6,5% zaměstnavatelé zbytek 2,3% 21,5% 1,2% OSVČ 13,5% 2,3% * 28% OBZP státní pojištěnci * Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné

Malé organizace a sazby pojistného Malé organizace = do počtu 25 zaměstnanců Možnost vybrat si ze dvou systémů platby pojistného, ale musí se dobrovolně přihlásit Celkové pojistné bude 25%, ale organizace si nemůže odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Malé organizace a sazby pojistného 2. Zaměstnavatel bude platit pojistné na nemocenské pojištění ve výši 3,3% (místo 2,3%) z vyměřovacího základu, to znamená, že celková sazba pojistného na sociální zabezpečení bude 26%, ale organizace si může odečíst od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy náležející za pracovní dny v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Vyměřovací základy Zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé VZ = hrubá mzda + odměny + prémie + náhrada mzdy za dovolenou + náhrada mzdy za pracovní pohotovost + příspěvky od zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní připojištění nad 2.000 Kč/měs. + náhrady cestovních výdajů nad limit stanovený zákonem + 1% z pořizovací ceny služebního vozu vč. DPH, pokud ho zaměstnanec může používat i k osobním účelům + ostatní příjmy od zaměstnavatele, pokud nejsou osvobozené podle zákona o dani z příjmů

Vyměřovací základy Osoby samostatně výdělečně činné VZ pro zdravotní pojištění = 50% (Příjmy – Výdaje) VZ pro sociální zabezpečení = 25% ( Příjmy – Výdaje)

Vyměřovací základy Osoby bez zdanitelných příjmů Státní pojištěnci vyměřovacím základem je minimální mzda Státní pojištěnci vyměřovací základ stanovuje stát Od 1.1. 2010 je ve výši 5.355 Kč

Maximální a minimální vyměřovací základy Maximální vyměřovací základ je pro zaměstnance a OSVČ společný ve výši 72 násobku průměrné mzdy Minimální vyměřovací základ pro zaměstnance je minimální mzda Minimální vyměřovací základ pro OSVČ je pro zdravotní pojištění 50% z průměrné mzdy a pro sociální zabezpečení 25% z průměrné mzdy

Odvod pojistného Zaměstnavatelé 1. – 20. den následujícího měsíce OSVČ a OBZP 1. - 8. den následujícího měsíce Za stát MFČR

Povinnosti OSVČ Rozhodné období je kalendářní rok, vyměřovací základ vychází ze základu daně, který OSVČ zjistí při podání daňového přiznání k DPFO – nejpozději do 31.3. Do 30 dnů od podání daňového přiznání musí OSVČ podat přehled o zdanitelných příjmech a zaplacených zálohách na pojistném na svoji zdravotní pojišťovnu a na pobočku České správy sociálního zabezpečení – nejpozději do 30.4. Splatnost nedoplatků na pojistném je do 8 dnů od podání přehledů – nejpozději do 8.5. Pokud není poslední den termínu pracovním dnem, tak první pracovní den po termínu

Povinnosti OSVČ Pokud OSVČ během roku změnila zdravotní pojišťovnu, musí odvést oběma těmto zdravotním pojišťovnám poměrnou část pojistného podle doby pojištění u každé z nich.  Údaje se uvádějí vždy za celé rozhodné období kalendářního roku. Pro výpočet pojistného u každé zdravotní pojišťovny se tedy zapisují i údaje platné k době pojištění u jiné zdravotní pojišťovny.

Povinnosti OSVČ Celkové pojistné hrazené oběma zdravotním pojišťovnám musí v součtu odpovídat alespoň součtu minimálních záloh na pojistné za celý rok  Případný přeplatek vrátí každá ze zdravotních pojišťoven v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. OSVČ musí doložit potvrzení druhé zdravotní pojišťovny, u níž byla v kalendářním roce pojištěna, o vyměřovacím základu a platbách pojistného v kalendářním roce.

Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích Více zaměstnavatelů Státní pojištěnec a zaměstnanec Státní pojištěnec a OSVČ OSVČ a zaměstnanec

Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích Více zaměstnavatelů Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak minimální vyměřovací základ pro pojistné platí pouze u jednoho zaměstnavatele, u ostatních platí pojistné z reálné výše příjmů. Státní pojištěnec a zaměstnanec Pro zaměstnané státní pojištěnce (např. student na brigádě) neplatí pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro zaměstnance, platí pojistné z reálné výše příjmů.

Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích Státní pojištěnec a OSVČ Pokud státní pojištěnec zároveň podniká, neplatí pro něj pravidlo o minimálním vyměřovacím základu pro OSVČ, platí pojistné z reálné výše příjmů.

Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích OSVČ a zaměstnanec V případě, že je podnikatel zároveň zaměstnancem, musí se posuzovat, který příjem je hlavní. Příjem ze zaměstnání činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude platit pouze jako zaměstnanec, ze SVČ až ze skutečné výše příjmů

Souběh účastí = jeden pojištěnec ve více kategoriích 2. Příjem ze zaměstnání = příjem ze SVČ – zálohy na pojistné bude hradit jako zaměstnanec v plné výši a jako OSVČ v poloviční výši. 3. Příjem ze SVČ činí více než 50% celkových příjmů – zálohy na pojistné bude hradit v plné výši jako zaměstnanec i OSVČ.

Platba pojistného u neplaceného volna Za dny neplaceného volna je zaměstnanec účastníkem pouze veřejného zdravotního pojištění. Za dny neplaceného volna vchází do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění poměrná část minimální mzdy. Zákon umožňuje, aby si za dny neplaceného volna hradil zaměstnanec celé zdravotní pojištění sám, ale musí tuto dohodu se zaměstnavatelem doložit písemně.