Státní sociální pomoc, životní a existenční minimum, minimální mzda, moderní chudoba Tatyana Bashlayeva
SOCIÁLNÍ POMOC řeší obtížné sociální situace stavu nehmotné a sociální nouze kdy občan není a nebude schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny kdy občan nemá nárok na dávky v rámci soustav sociálního pojištění a SSP, nebo tyto dávky nejsou takové, aby umožňovaly existenci alespoň na úrovni úředně stanoveného životního minima má být poskytována buď formou peněžitých dávek nebo sociálních služeb nebo obojím
SOCIÁLNÍ POMOC ocitne-li se občan v sociálně neuspokojivé situaci, nastupuje sociální pomoc jako projev lidské solidarity i dobročinnosti s cílem: navrátit co nejrychleji sociální suverenitu vymanit co nejrychleji z této situace tak, aby s návratem sociální suverenity mohl opět převzít plnou odpovědnost sám za sebe (za svou rodinu) pomoci mu překonat přechodně stádium sociálněekonomických obtíží řešit jeho trvalé sociálně svízelné postavení
SOCIÁLNÍ POMOC systém soc. pomoci řeší situace: kdy jsou ohrožena práva občana kdy se občan nachází v hmotné nouzi kdy je občan v soc. nouzi a není schopen zabezpečit svoje potřeby vlastními silami kdy mu tyto situace hrozí princip subsidiality: jedinec je odpovědný v první řadě, po něm rodina, charity, obec a nakonec stát
SOCIÁLNÍ POMOC / nástroje nástroje sociální pomoci: poradenství preventivní součást (odstraňování příčin či nepříznivých podmínek, popř. předcházení jejich vzniku ) nápravná součást (snaha o řešení problémů jednotlivce i jeho rodiny) sociálně právní ochrana poskytuje se nezletilým dětem a občanům, kteří nemají způsobilost k právním úkonům a občanům, kteří svá práva nejsou schopni vlastními silami uplatňovat
SOCIÁLNÍ POMOC / nástroje sociální prevence snaha o zabránění vzniku příčin či zamezení šíření negativních společenských jevů, opětovné sociální začlenění osob, které jsou nositeli soc. patologického chování (kriminalita, alkoholismus, toxikománie, rasismus apod.) sociální služby domovy důchodců penziony pro důchodce ústavy sociální péče pro mládež či dospělé pečovatelská služba
SOCIÁLNÍ POMOC / nástroje dávky sociální péče nově konstruovány od roku 2007 (zák. č. 111/2006, o pomoci v hmotné nouzi) zákon se vztahuje na osoby v hmotné nouzi – dávky jsou vázány na určitou nedostatečnou příjmovou úroveň občan je ve hmotné nouzi, jestliže příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí – náklady nepřesahující 30 % z příjmu (35 % v Praze) dávky: příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc (např. vyhoření, záplavy) pomoc informační, peněžní, věcná, pomoc službou a azylem (historicky nejstarší forma pomoci)
ŽIVOTNÍ a EXISTENČNÍ minimum definice životního a existenčního minima: životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
ŽIVOTNÍ a EXISTENČNÍ minimum částky životního minima od 1.1.2007 v Kč za měsíc: pro jednotlivce 3 126 Kč pro první dospělou osobu v domácnosti 2 880 Kč pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 600 Kč pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1 600 Kč 6 až 15 let 1 960 Kč 15 až 26 let (nezaopatřené) 2 250 Kč životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti částka existenčního minima od 1.1.2007 v Kč za měsíc existenční minimum 2 020 Kč
ŽIVOTNÍ minimum / příklad jednotlivec 3 126 Kč 2 dospělí 5 480 Kč (2 880 + 2 600) 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 4 480 Kč (2 880 + 1 600) 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 7 080 Kč (2 880 + 2 600 + 1 600) 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 9 690 Kč (2 880 + 2 600 + 1 960 + 2 250) 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 11 290 Kč (2 880 + 2 600 + 1 600 + 1 960 + 2 250)
MINIMÁLNÍ MZDA / definice je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
MINIMÁLNÍ MZDA Výše hrubé minimální mzdy: základní sazba: měsíc (40 hodin týdně) 8 000 Kč hodina 48,10 Kč sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění: 90 % ZS, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod. 80 % ZS, jde-li o mladistvého zaměstnance 6 400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod. 75 % ZS, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod. 50 % ZS, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.
MINIMÁLNÍ MZDA doplatek do výše minimální mzdy nedosáhne-li mzda výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost (platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou) do mzdy se nezapočítává plat za přesčasy, příplatky za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, také např. náhrada mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost
MINIMÁLNÍ MZDA v ČR období hodinová sazba měsíční sazba změna 14,80 Kč 18,00 Kč 20,00 Kč 22,30 Kč 25,00 Kč 30,00 Kč 33,90 Kč 36,90 Kč 39,60 Kč 42,50 Kč 44,70 Kč 48,10 Kč 2 650 Kč 3 250 Kč 3 600 Kč 4 000 Kč 4 500 Kč 5 000 Kč 5 700 Kč 6 200 Kč 6 700 Kč 7 185 Kč 7 570 Kč 7 955 Kč 8 000 Kč - +22,6 % +10,8 % +11,1 % +12,5 % +14,0 % +8,8 % +8,1 % +7,2 % +5,4 % +5,1 % +0,57 %
MODERNÍ CHUDOBA = relativní koncept chudoby založena na rozložení příjmů domácností je pohyblivá v závislosti na vývoji celkové příjmové úrovni obvykle je určena vzdáleností od průměrného životního standardu umožňuje člověku žít, ale neumožňuje žít na úrovni, která je ve společnosti obvyklá
MODERNÍ CHUDOBA příčiny chudoby: nezaměstnanost (zejména dlouhodobá) nízké výdělky ze zaměstnání nízké vzdělání rozdíly ve vlastněném bohatství zdravotní stav a předčasná invalidita
MODERNÍ CHUDOBA pásmo chudoby: mezi sociálním minimem a existenčním minimem sociální minimum = dosahuje domácnost, jestliže zajišťuje své potřeby na minimální společensky přijatelné úrovni a s minimálními náklady na všechny životní potřeby existenční minimum = souhrn statků a služeb bez jejichž uspokojování by došlo k ohrožování života a zdraví
MODERNÍ CHUDOBA sociální vyloučení: odráží nerovnost jednotlivců nebo skupin obyvatelstva v životě společnosti je důsledkem nerovného přístupu k pěti zdrojům: zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči a vzdělání mezi chudobou a sociálním vyloučením může a nemusí být souvislost, ohrožené skupiny ale mají zkušenost s obojím fenomén sociálního vyloučení je sledován v souvislosti s ochranou lidské důstojnosti tato práva jsou z hlediska zachování lidské důstojnosti nedělitelná jejich ochrana na úrovni Rady Evropy: Konvence na ochranu lidských práv a základních svobod (1950), Sociální Charta (1961)
MODERNÍ CHUDOBA sociální integrace: proces začleňování jednotlivců nebo sociálních skupin do života ve společnosti vychází z trojúhelníku blahobytu stát / moc trh / peníze občanská společnost / iniciativa stát – legislativa občanská společnost – je ochotna sdílet solidaritu
Zdroje Krebs, V.: Sociální politika http://www.mpsv.cz
Děkuji za pozornost.