N_STFS 8. Teorie finanční stability a podmínky pro její zachování; 20.11.2013, zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

5.1 finanční stabilita, její znaky 5.2 základní teoretické a praktické předpoklady a podmínky pro udržování finanční stability 5.3 současné trendy v oblasti opatření směřujících k zajišťování finanční stability na národní a mezinárodní úrovni; 5.4 Úřad pro finanční stabilitu

5.1 finanční stabilita, její znaky

Definice finanční stability ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. K narušení finanční stability může docházet jak v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru vedoucích ke vzniku zranitelných míst, tak vlivem silných šoků. Zdrojem šoků mohou být mimo jiné vnější prostředí, domácí makroekonomický vývoj, vývoj u hlavních dlužníků a věřitelů finančních institucí, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí.

Definice finanční stability - pokračování Případná interakce zranitelných míst a šoků může vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a narušení funkcí finančního systému při zajištění finančního zprostředkování a platebního styku. V krajním případě může nastat finanční krize s nepříznivými dopady na ekonomiku.

Znaky finanční stability a) plnění funkcí systému; b) efektivní činnost; c) neexistence závažných poruch; d) neexistence nežádoucích (negativních) dopadů/důsledků (i do budoucna); e) vysoká odolnost proti šokům.

Finanční stabilita a ČNB ČNB pravidelně sleduje, analyzuje a vyhodnocuje vývoj ve všech oblastech relevantních pro finanční stabilitu spolu s Makroekonomickou prognózu ČNB poskytují účastníkům komplexní pohled na aktuální vývoj hospodářské a měnové situace a její výhled. Analýza finanční stability ČNB se týká nejen bankovních, ale i nebankovních finančních institucí (investiční společnosti a fondy, penzijní fondy, pojišťovny, subjekty působící na kapitálových trzích apod.).

Finanční stabilita a ČNB Předmětem zájmu není stabilita jednotlivých finančních institucí, nýbrž stabilita finančního sektoru jako celku. Hlavní rozdíl oproti makroekonomické analýze a prognóze ČNB spočívá v tom, že analýza finanční stability nemá za cíl modelovat nejpravděpodobnější vývoj ekonomiky. Předmětem zájmu je testování dopadu málo pravděpodobných, přesto však možných nepříznivých scénářů, které by mohly ohrozit stabilitu celého finančního systému.

Finanční stabilita a ČNB Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance (pdf, 256 kB) jako jeden z jejích klíčových cílů. Zákon od 1. dubna 2006 explicitně ukládá ČNB povinnost provádět analýzu vývoje finančního systému, pečovat o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívat ke stabilitě jejího finančního systému jako celku (§2), včetně povinnosti předkládat jedenkrát ročně Poslanecké sněmovně zprávu o finanční stabilitě (§3a).

Finanční stabilita a ČNB ČNB se v rámci plnění cíle finanční stability snaží působit především preventivně, a podrobně proto informuje veřejnost o potenciálních rizicích a faktorech vedoucích k ohrožení finanční stability. V souvislosti s dopady globální finanční krize došlo nejen k posílení významu cíle finanční stability, ale i k zavedení makroprudenční politiky, která by měla k udržování finanční stability přispívat. Hlavním cílem této politiky je omezení systémového rizika, tedy rizika nestability finančního systému jako celku.

Základní předpoklady a podmínky pro udržování finanční stability Klíčovými předpoklady jsou: cenová stabilita zdravý vývoj finančních institucí, které jsou dosahovány regulátorem prostřednictvím nástrojů měnové politiky a dohledu nad finančním sektorem. V souvislosti s dopady globální finanční krize došlo nejen k posílení významu cíle finanční stability, ale i k zavedení makroprudenční – makroobezřetnostní politiky, která by měla k udržování finanční stability přispívat. Hlavním cílem této politiky je omezení systémového rizika, tedy rizika nestability finančního systému jako celku.

Finanční stabilita - dokončení Finanční stabilitu nutno chápat jednak jako určitý stav ekonomiky v určitém okamžiku nebo časovém úseku, jednak jako proces stabilizace směřující k permanentnímu obnovování žádoucího stavu, pokládaném za relativně stabilní.

5.3 současné trendy v oblasti opatření směřujících k zajišťování finanční stability na národní a mezinárodní úrovni; Úřad pro finanční stabilitu .

Mezinárodní spolupráce V návaznosti na globální charakter finanční krize, která začala v roce 2007 na trhu subprime hypoték v USA pro níž byl charakteristický přenos rizik mezi finančními systémy jednotlivých zemí, se zvýšily požadavky na prohloubení mezinárodní spolupráce v oblasti finanční stability. Na evropské úrovni vznikla na počátku roku 2011 Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board, ESRB), která spolu se třemi celoevropskými sektorovými dohledovými orgány (EBA, ESMA a EIOPA) tvoří Evropský systém finančního dohledu (European System of Financial Supervision, ESFS)

Evropská rada pro systémová rizika  ESFS je zaměřena na identifikaci systémových rizik a makroprudenční politiku, která má zajistit stabilitu evropského finančního systému jako celku. V případě identifikace zvýšených rizik systémového charakteru může ESRB vydat varování a doporučení vedoucí ke zmírnění rizik. Přestavitelé ČNB se na činnosti ESRB přímo podílejí

Financial Stability Board Fórum pro finanční stabilitu (Financial Stability Forum – FSF) vzniklo v dubnu 1999 se sídlem v Basileji. Tato organizace byla v dubnu r. 2009 přeměněna na Úřad pro finanční stabilitu ( FSB). Cílem této instituce je podporovat mezinárodní finanční stabilitu výměnou informací a mezinárodní spoluprací na poli finanční regulace a dohledu. Fórum pravidelně svolává národní autority zodpovědné za finanční stabilitu ve významných mezinárodních finančních centrech, v mezinárodních finančních institucích, v sektorových mezinárodních seskupeních orgánů regulace a dohledu a ve výborech expertů centrálních bank.

Rada pro finanční stabilitu Cíle FSB Rada pro finanční stabilitu (FSB), je založena za účelem mezinárodní koordinace národních finančních orgánů a mezinárodních regulačních autorit (SSBs) cílem je rozvíjet a podporovat provádění účinné regulační, kontrolní a jiných finančních sektorových politik. Ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, bude FSB upozorňovat na zranitelnost finančních systémů v zájmu globální finanční stability.

Rada pro finanční stabilitu A. Departements of treasury, central banks : Argentina, Australia, Brazil, Canada, China, France, Germany, Hong Kong, India, Indonesia, Italy, Japan, Korea, Mexico, Netherlands, Russia, Saudi Arabia, Singapore, South Africa, Spain, Switzerland, Turkey, United Kingdom, United States, European Union, B. International Financial Institutions · Bank for International Settlements (BIS) · International Monetary Fund (IMF) · Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD) · World Bank C. International Standard-Setting, Regulatory, Supervisory and Central Bank Bodies · Basel Committee on Banking Supervision (BCBS) · Committee on Payment and Settlement Systems (CPSS) · Committee on the Global Financial System (CGFS) · International Accounting Standards Board (IASB)

ESRB European Systemic Risk Board In response to the global financial crisis, the European Commission tasked a High Level Group, chaired by Mr Jacques de Larosière, to consider how the European supervisory arrangements could be strengthened both to better protect its citizens and to rebuild trust in the financial system. Among its many conclusions, the Group highlighted that supervisory arrangements should not only concentrate on the supervision of individual firms but also place emphasis on the stability of the financial system as whole.

ESRB European Systemic Risk Board The ESRB risk dashboard is a set of quantitative and qualitative indicators to identify and measure systemic risk in the EU financial system. It will be updated and revised on a regular basis.

Otázky k rekapitulaci (1) Uveďte a charakterizujte hlavní zásady obezřetného podnikání ve finanční sféře! (2) V čem spočívá finanční stabilita ekonomiky (vymezte ji několika znaky, které považujete za podstatné)? (3) Definujte cenovou stabilitu a měnovou stabilitu! (4) Jaký je vztah mezi cenovou a měnovou stabilitou? (5) Kterými nástroji může CB ovlivňovat cenovou stabilitu? (6) Kterými nástroji může CB ovlivňovat měnovou stabilitu? (7) Definujte finanční stabilitu a rozeberte její vztah k cenové a měnové stabilitě!

Otázky k rekapitulaci (8) Charakterizujte vnitřní a vnější finanční stabilitu ekonomiky! (9) Pokuste se definovat podmínky, za nichž může existovat vnitřní i vnější stabilita ekonomiky! (10) Rozeberte hlavní potenciální poruchy, které tuto ohrožují finanční stabilitu ekonomiky! (11) Analyzujte vzájemné vztahy mezi cenovou, měnovou a finanční stabilitou! (12) Vysvětlete, v čem spočívá mezinárodní finanční stabilita. (13) Uveďte a rozeberte hlavní potenciální zdroje poruch mezinárodní finanční stability. (14) Které jsou současné trendy v oblasti opatření směřujících k zajišťování finanční stability na národní úrovni? (15) Které jsou současné trendy v oblasti opatření směřujících k zajišťování finanční stability na mezinárodní úrovni?