ROMANTISMUS G.G.Byron - prezentace a rozbory ukázek Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“.  Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

George Gordon Byron 1788- 1822 Stará aristokratická rodina Studia v Cambridge Nestřídmý a bouřlivý život plný milenek, cestování a utrácení rodinného jmění Incestní vztah s vlastní sestrou (polorodou, měli jiné matky) ho přinutí opustit manželku a odejít z Anglie Většinu svého života prožije nuceně nebo dobrovolně v cizině Spřátelí se s P.B.Shelleyem i jeho ženou, nakonec je to on, kdo Shelleyho pohřbí Věří v revoluci, je stoupencem Napoleona Fandí utlačovaným národům, pomáhá Řecku v jeho boji proti Turecku Netají se svým ateismem Umírá v Řecku, kde je uctíván jako národní hrdina

Dílo: Childe Haroldova Pouť Autobiografický moderní epos o 4 zpěvech, psaný spencerovskými strofami Hlavní hrdina opouští domov, je přesycen plané zábavy a rozkoše. Schází mu upřímné vztahy, a tak se vydává na pouť Evropou Nechává se unášet slavnou minulostí a přírodními scenériemi V jednotlivých částech je všudypřítomný protest proti tyranství a nesvobodě podmaněných národů Typ.rysy: záhadnost, samotářství, hrdost, světobol z nenaplněné lásky a z konfliktu s okolním světem Childe – starobylý anglický titul pro muže, který má být pasován na rytíře

Childe Haroldova pouť – zpěv 1. Chilď v slunci poledním, jak mušky jiné, Kdys v Albioně mládec žil, ten k ctnosti se bavil a se hřál, prost pomyšlení, a k dobrým cestám nezahoroval, že nežli jeho krátký den mu mine, dny nectně mrhal pustou veselostí, sluch noci v spánku rykem burcoval; snad jednou van jej v mraznou bědu změní. Ni s třetinu proň ještě zašlým není, ó, byl to hýřil, studu vzdoroval, však hůř než v protivenství s Childem bylo: jen rozpustilství hříšné šlo mu k duhu; on záhy pocítil hnus přesycené; ne mnohou v světě věc si liboval dlít v rodné zemi se mu znechutilo, krom kupných žen a rozkošníků kruhu i nízkých pijanů i vyšších dobrodruhů. kde se mu smutněji než na poustevně žilo.   Vin prošel bludištěm, však nad vinou Chilď Harold zval se on; však odkud jmeno již nikdy kajicnosti nepocítí. i rodokmen, mně smlčet vhodno jest; dost, že kdys valně bylo proslaveno. Plál k mnohým, miloval jen jedinou, ta jediná však nesmí jeho býti. Však na vždy jedna špatná ratolest – Ó, šťastná, ušla mu! Jak skvrnu smýti ó, jeden šibal zlehčí jmena čest, s vnad cudných, jež by znectil políbením? byť mocné znal je starý kronikář, Jí nabažen by v nízkých slastí síti a žádná z hrobů vyhrabaná zvěst, ni prósy květ ni rým, ten sladký lhář, byl zmar svůj ztratil urvaným jí jměním, pryč z míru domova svým váben zalíbením. zlým činům nemohou dát lesk či svatozář.

Práce s ukázkou č. 1 Charakterizujte hlavního hrdinu vlastními slovy. Jaký byl jeho postoj k životu? Proč odchází z domova? Skladba je vytvořena v tzv. spenserovských strofách – charakterizujte je (všimněte si počtu veršů a pravidelné rýmové struktury).

Childe Haroldova pouť – ukázka z různých zpěvů, překlad E. Krásnohorská Ó krásné Řecko! veliké I v pádu! vždy nesmrtelné, až tě více není! Kdo povede tvé děti? Kdože vládu jich dlouhé poroby v los lepší změní? Ó kde jsou synové tví proslavení, co v jícen smrtný černých Thermopyl se samovolně vrhli v utracení? Kdož ducha jich by v sebe pochopil a tebe probudil i z hrobu vykoupil? 3. Zpěv Tož opět na vlnách, tož opět v šíru! Tak oř, jenž jezdce zná, tak poskakují si vlny se mnou. Pozdrav buď jich víru! Jen rychle dále, kamkoliv ať plují! Nechť jako třtiny stěžně pokyvují a vítr plachtou mete strhanou, jen dál! Jak býlí skal, s nímž vítr bují, Jsem vržen v moře, v pěnu zmítanou; dál! Kam mě vlny rvou bouře odvanou! Já k světu nepřilnul, ni ke mně svět; já nelichotil jeho vilné vládě, ni nepoklekal v model jeho sled, ni v ohlas nekřičel, ni za ním pádě tvář v úsměv nešklebil, že v lidském stádě mě nemohli mít za svého; já dlel v jich davu, nejsa z nich, byl v stálé svádě můj názor s jejich; můj se tříbit chtěl A sobě samu jen se podrobiti směl. 4. Zpěv Mně rozkoší jest neproniklý les, A v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyší! Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší, s ní obcuji, s ní řeším úlohu: Čím jsem? Čím jsem byl dřív? A spolnost bližší mě k všemíru víže, k prabohu, Jejž vyřknout neumím a zapřít nemohu.

Práce s ukázkou č. 2 S čím kontrastuje slavná minulost Řecka? Čím je dosaženo patetičnosti výpovědi? Proti čemu básník výrazně protestuje, proč utíká a kam? Co o sobě prozrazuje romantický lyrický hrdina? Čemu se autor obdivuje? Co působí jako harmonizující činitel, kde nalézá iluzi svobody? Definujte slova: poroba, třtina, býlí, vilný, modla, dlít, sváda, obcovat

Práce s ukázkou č. 3 Lara – 1814, exotická básnická povídka VIII. Věc divná, — v mládí činů žádostiv, Kdo přec měl styk s ním, přiznal později, prah’ po zápasu, rozkoše byl chtiv, že dlouho v noc zvuk jeho šlépějí boj, ženy, moře, vše co vnadilo zněl chodbou, kde sbor předků mračných čel jej požitkem, či smrtí hrozilo, z gotických rámů přísně vyhlížel. byl jeho cíl. Co měl, vše v sázku dal, Pak hlas prý šeptal: „To se nesmí říc —“ by strast neb radost za to vyzískal, — ne jeho však, zdál nadzemským se víc. ne středního cos. Hodlalť námahou. Žert stranou! I víc lidí vidělo, svých citů stišit vřavu neblahou: co nelze říc, než co být nemělo. Vír jeho srdce snes jen s odporem, Proč na leb zří? K ní odpor nechová? co slabších živlů bylo výtvorem jen zvrhlý člověk vzal ji z hřbitova; a v smělém letu ptal se jeho duch, tu před sebou má, vedle svazků knih zda za oblohou vyšší kdos než bůh. ne k hrůze své, než pro strach ostatních. Rab vášní, pudů svých od dávných dnů, Proč, když svět usnul, klid si nechtěl přát? jak vystřízlivěl z divokého snu? Proč nezval hosty, hudbu nemá rád? Žel! — Neřek, to! — než klnul na osud, Tu vada kdes! — Než z čeho sestává? že jemu srdce dosud bije v hruď! To zvěst by byla — příliš zdlouhavá.   I těch je dost, jichž choulostivý cit IX. co znal, se zdráhal víc než naznačit. Dřív zdrojem vědy byl mu širý svět, „Chtít vše jen říc!“ Tak o svém pánovi tím víc jej poutal obsah knihy teď; při stolu mluví sluzi Larovi. jsa lidí vzdálen, oběť chmurných snů, v svých síních tráví den, noc nejednu.

Lara – pokračování ukázky X. Noc! Hvězdami plá Lary jasný brod, Vše vůkol ticho, mír vlá z niv a lad, jež svitem paprsků se noří z vod; že netřeba se cestou duchů bát, proud je tak tichý, bez hnutí se zdál neb nezlákala žádnou moc by zlou, a přece prchá jako štěstí dál, procházka v záři té, v noc takovou! zrcadle v hloubi v kráse zázračné Je chvíle taká pro dobrého jen: nesmrtná světla, výše oblačné: Tak Lara řek si, nijak rozrušen Jest stromy vrouben vnadný jeho břeh a mlčky ubíral se v zámek zpět; a včela vznáší se tu po květech, výjevů takých nesnes jeho hled, z nichž věnec vila Dianina cnost vzpomínkou byly na jiný mu čas, a lásce nabízí je Nevinnost. na nebe krasší, hlubší luny jas, Toť na břehu — a v stromů úpatí na kratší noci, srdce, po nichž stesk — se řeka jak had leskne, klikatí. ne! — ať skráň jakkoli mu tříští blesk, proň taká noc, noc krásy byla z těch, jímž jeho srdce bylo na posměch.

Práce s ukázkou č.3 Vyhledejte typické znaky romantismu. Jakou úlohu hraje popis přírody a scenérií? Zkuste odhadnout stáří překladu a pokuste se nahradit slova zastaralá novými, modernějšími.

Byron byl obdivován i zavrhován. On romantismus nepsal, on jej žil Byron byl obdivován i zavrhován. On romantismus nepsal, on jej žil. Několik kritiků mu vyčetlo, že některé z jeho básní jsou příliš překombinovaných, nicméně z jeho deníků a z memoárů jeho přátel se dozvídáme, že většinu svých básní napsal během několika dní. Lara byl prý sepsán během měsíce, v ukradených večeních chvilkách, kdy se Byron vrátil z plesu či jiné zábavy a před tím než upadl do postele. Pro dnešního čtenáře může být složitý, je to však často i tím, že neexistují moderní překlady, které by si tento autor zcela jistě zasloužil. Byl obrovským zdrojem inspirace pro jiné velikány literárního romantismu, Máchou počínaje a Lermontovem konče. Všichni se mu chtěli vyrovnat. Každý z nich chtěl napsat svého Childe Harolda nebo (aspoň) Laru.

Závěr – v rámci opakování se pokuste charakterizovat některé z typických žánrů romantismu: Moderní epos Poemu – romantickou básnickou povídku Román Baladu

MODERNÍ EPOS Lyrickoepický žánr většího rozsahu, ve kterém vystupují do popředí subjektivní a reflexivní prvky. Uplatňuje se v něm přímo nebo nepřímo subjekt básníka. Je psán veršem.

POEMA LYRICKOEPICKÁ SKLADBA, JEJÍŽ DĚJ JE PROSTOUPEN ČETNÝMI REFLEXEMI, LYRICKÝMI PRVKY A POPISY. ALESPOŇ NĚKTEROU Z POSTAV LZE VNÍMAT JAKO MLUVČÍHO BÁSNÍKA Souvisí se vznikem moderního eposu, je však kratší, uzavřenější a mívá tzv. druhý významový plán. Zachycuje události ze života jednotlivce, nikoliv společnosti

ROMÁN Román je prozaický epický žánr, smýšlené vyprávění Vývoj románu je dlouhý, což se výrazně projevilo na proměnlivosti jeho struktury. Je delší než povídka nebo novela (někdy se uvádí min. 40 000 slov), jeho fabule je komplikovanější, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších (není to však nutné pravidlo). Velká epická skladba psaná prózou. Skladby románového rázu (román dobrodružný, historický, milostný, společenský) byly známy již v antice, avšak název –román vznikl až ve středověku. Novodobý román má charakter syntetický – k principu epickému připojuje i princip lyrický a dramatický.

BALADA Veršovaná lyrickoepická skladba, která má za základ tragický příběh Ráz balady je pochmurný Lyrický prvek se uplatňuje zejména v líčení prostředí Děj je zhuštěn, soustředěn ke konfliktu Jedná se o báseň středního rozsahu

Citace: Literatura: přehled středoškolského studia. dotisk 2. vydání. Český Těšín: Petra Velanová. ISBN 80-902571-6-X. Čítanka: pro 2. ročník středních škol. 2001. vyd. Praha 5: Tripolia s.r.o., 2001. ISBN 80-86448-05-3. Poutník z Albionu. Praha: Československý spisovatel, 1981. ISBN 000141277. Lord Byron. Wikipedia: The Free Encyclopaedia [online]. [cit. 2012- 10-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Lord_Byron SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce: [romantismus, realismus, česká a slovenská literatura 19. století, literární moderna] : pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 180 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-80-253-0187-6.

Tento digitální učební materiál (DUM) zpracovala Mgr Tento digitální učební materiál (DUM) zpracovala Mgr. Veronika Sivková 22.10. 2012 v Havířově.