Olga Kačenková Emilie Řezníčková Rozmnožování rostlin Olga Kačenková Emilie Řezníčková
Obsah Pohlavní a nepohlavní rozmnožování, rodozměna Nižší rostliny Vyšší rostliny Reprodukční orgány
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování Tvorba gamet → splývání jejich jader Kombinování genotypů rodičovských jedinců Nepohlavní rozmnožování: Tvorba haploidních spor (aplanospory, zoospory) jako nepohlavní fáze rodozměny VEGETATIVNÍ: dělení buňky (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek
Rodozměna (metageneze) Střídání gametofytu (pohlavní generace) a sporofytu (nepohlavní generace) Gametofyt: haploidní stélka nese gametangia, v nichž se mitotickým dělením tvoří gamety Sporofyt: diploidní stélka Nese výtrusnice, v nichž meiotickým dělením vznikají spory
Rodozměna - schéma
Nižší rostliny Jedná se především o řasy Jednobuněčné - většinou haploidní mnohobuněčné - většinou diploidní životní cyklus = rodozměna
Rozmnožování řas
Vyšší rostliny Pohlavní rozmnožování – oogamie Rodozměna heteromorfní s převahou sporofytu (výjimka jsou mechorosty – převaha gametofytu)
Mechorosty Gametofyt – autotrofní bylinná stélka rozlišená na lodyžku, lístky a příchytná vlákna ♀ gametangia - lahvicovitá, uzavírají oosféru ♂ gametangia – spermatozoidy s dvěma bičíky Sporofyt – štět s tobolkou, troficky závislý na gametofytu
Mechorosty - rodozměna
Kapraďorosty Jedná se především o plavuně, přesličky a kapradiny Plavuně: oboupohlavný gametofyt = prokel sporofyt – zelené vytrvalé byliny, polokeře izosporie Přesličky: jednopohlavný prokel Kapradiny: izosporické – gametofyt je autotrofní nebo saprofitický, jednopohlavný nebo oboupohlavný heterosporické – gametofyt redukován, jednopohlavný sporofyt – autotrofní vytrvalé byliny
Kapraďorosty - rodozměna
Rostliny nahosemenné Sporofyt převažuje nad gametofytem Nedokonale chrání vajíčka, která vyrůstají na bázi nebo okraji plochých plodolistů Do této skupiny patří vyhynulé rostliny lyginodendrové, cykasy (plodolisty - megasporofyly a tyčinky - mikrosporofyly tvoří oddělené soubory), jinany (tyčinky vyrůstají z brachyblastů) a hlavně jehličnany
Jehličnany Plodní a krycí šupiny u šišek jedle a douglasky
Každá tyčinka má 2 prašná pouzdra, v nichž dozrávají pylová zrna (samčí mikrospory) PYLOVÉ ZRNO= velká vegetativní buňka menší generativní buňka exina 2 vzdušné vaky borovice
Vajíčko má jeden intgument, který obklopuje nucellus Z 1 buňky nucellu vzniknou meioticky 4 makrospory Z jedné makrospory vznikne zárodečný vak, jehož jádro se několikrát dělí samičí prokel Z proklu vznikne 3 – 6 zárodečníků, z nichž každý obsahuje jednu vaječnou buňku
Zralá vajíčka vylučují polinační kapku, na které se zachytí pylová zrna Pyl klíčí v pylovou láčku, kde se rozdělí generativní buňka a vzniknou 2 spermatické buňky Jedna z nich oplodní vajíčko a vzniká zárodek (embryo) Vajíčko se přemění v křídlaté semeno, samičí šištice v plodní šišku
Rostliny krytosemenné Rozmnožovací orgán je květ Vajíčka jsou ukryta v semeníku Probíhá dvojí oplození Pylová zrna mají dvě blány – exinu a intinu a obsahují dvě buňky: generativní vegetativní
Pylová zrna ve skutečnosti
Vajíčka jsou ukryta v semeníku a mají dva integumenty Při zrání vajíčka vzniknou z části nucellu 4 haploidní buňky (makrospory). Jedna z nich se dělí a vznikne 8 jader, z nichž vznikne buňka vaječná (oosféra), 2 b. pomocné, 3 b. protistojné a diploidní jádro. Tím se makrospora změní v zárodečný vak
Pylové zrno se zachytí na blizně a vyklíčí v pylovou láčku, jejíž růst řídí jádro b. vegetativní Generativní b. se rozdělí na 2 b. spermatické Oplození je dvojité Spermatická b. splyne s b. vaječnou a vznikne zárodek Ze spermatické b. a jádra zárodečného vaku vznikne endosperm Z obalů vzniká osemení Ze zbytku nucellu vzniká perisperm
Květ Květní části jsou uloženy v květním lůžku Květní obaly: ROZLIŠENÉ – kalich koruna NEROZLIŠENÉ – okvětní plátky, okvětí Tyčinka - ♂: nitka prašník Pestík - ♀: blizna čnělka semeník
Souměrnost květů: 1.Souměrný 2. Pravidelný 3. Nesouměrný Různé typy květů: Třešeň Jahodník Prvosenka Souměrnost květů: 1.Souměrný 2. Pravidelný 3. Nesouměrný 4. Bisymetrický
Různé typy semeníků Květní diagram 1. acyklický 2.cyklický 3.spirocyklický
Různé typy květenství – hroznovitá, vrcholičnatá
Typy plodů – suché plody pukavé
Suché plody nepukavé
Dužnaté plody
Souplodí a plodenství Souplodí - vzniká z jednoho květu s apokarpním gyneceem volným nebo těsným spojením souboru plodů květním lůžkem nebo češulí. Dílčí plody opadávají jednotlivě (měchýřky upolínu) nebo v celku (souplodí nažek jahodníku) Plodenství - soubor volných, srostlých nebo sdružených plodů vzniklý z jednoho květenství. srostlé - plody srostlé svým oplodím nebo zdužnatělým vřetenem plodenství, listenů a okvětních obalů sdružené – plody spojené různými částmi květu
Diaspory podobné plodům Některé nahosemenné rostliny vytvářejí v období zralosti útvary napodobující plod, např. srůstem zdužnatělých částí šupin šišek jalovce.
Zdroje Stanislav Rosypal - Biologie pro gymnázia Jaroslav Pazourek - Vyprávění o rostlinách Jaromír Pokorný - Jehličnany Felix, Toman, Hísek – Přírodou krok za krokem Tato poznámka není součástí prezentace a po ohodnocení by měla být odstraněna: časovač je nastaven jen proto, abychom dokázaly, že umíme dostatečně pracovat s programem Power Point a využívat všech jeho výhod. V reálu je potřeba delší doba k důkladnému vysvětlení všeho, o čem se zde mluví, proto je nejlepší, aby učitel používal ruční posun snímků.