Bouřky Tereza Venhudová

Teorie bouřek Je to přírodní jev, který je doprovázen blesky, hřměním nebo jenom hřmění a je doprovázen oblakem zvaným cumulonimbus a dalšími atmosférickými jevy, např. déšť, kroupy, sníh,… O blýskavici mluvíme, když není slyšet hřmění a vidíme pouze blesky (vzdálenost 70 – 150 km) nebo jejich světelné odrazy od oblaků. Životní cyklus bouřek byl objeven v roce 1949 jako výsledek spolupráce U.S. Weather Bureau's, U.S. Army Air Force, U.S. Navy a NASA na projektu „The Thunderstorm Project“, který lze považovat za historický milník ve výzkumu bouřek. Vývoj bouřky se dělí do 3 stádií Stádium cumulu, zralosti a rozpadu

Cumulové stádium Masa teplého a vlhkého vzduchu vstoupá vzhůru (konvence), vodní pára se prudce ochlazuje a vznikají drobné kapky – oblak cumulus mediocris, který je stejně široký i vysoký, téměř nikdy z něj neprší prohřátý vlhký vzduch je mnohem lehčí než suchý, byť stejně teplý, takže na něj působí mnohem větší vztlakové síly, navíc při kondenzaci dochází k uvolňování dalšího tepla. Takto se také vytváří oblast nízkého tlaku vzduchu pod bouřkovým oblakem. Vzniká cumulus congestus – tmavá základna oblaku, květakový vrchol, přeháňky

Stádium zralosti Vodní pára se rozpíná v horní vrstvách troposféry a rozprostírá se do kovadliny, vzniklý oblak se nazývá cumunolimbus, dále kondenzuje a vznikají těžké kapky a ledové částice – déšť, teploty v troposféře jsou velmi nízké kapky na led – kroupy

Cumulonimbus (Cb) Cb je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky nebo kroupy Je příčinou všech bouřek a ostatních jevů, př. tornáda Jeden z nejkrásnějších cumulonimbů je Cb mamma, který vzniká při velkých vedrech v létě

Stádium rozpadu Ustávají výstupné proudy a pokračují převážně slabé sestupné pohyby. Protože většina vzdušné vlhkosti vypadla z oblaku v podobě srážek, není již dostatek vlhkosti v nižších vrstvách vzduchu k udržování tohoto cyklu

Doprovázející jevy Nárazový vítr vyskytuje se při vzniku cumulonimbu, dělí se na silně vzestupné proudy (20-50 m/s) a silně sestupné proudy (15 m/s ale i 50 m/s) Tromba – rychle rotující větrný vír, který pokud se dotkne země, tak se mění v tornádo (500 km/h) Downburst – extrémně silný sestupný proud, který je příčinou vzniku ničivých větrů u zemského povrchu

Kroupy v oblaku cirkulují a spojují se do větších a větších kusů ledu až jejich hmotnost způsobí, že je vzestupný proud již dále neudrží ve vzduchu a padají k zemi průměr 0,5 – 8 cm

Blesky Podle vědeckých výzkumů by ale nemělo dojít k inicializaci blesku, pokud vrchol oblaku nedosáhne oblasti s teplotou nižší než −20 °C. elektrické výboje nejčastěji v mraku, mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí Vzniká při silné separaci kladných a záporných nábojů v mraku nebo vzduchu Vzduch se při úderu ohřeje až na 30 000 °C a blesk má velikost proudu až 20 000 A

Dělení bouřky podle počtu buněk Jednobuněčné bouře (single cell storms ) jsou bouřky, které nepřinášejí většinou zvláštní jevy, mají velice rychlý vývoj (mezi vznikem cumulu a prvních srážek může uplynout pouze 15 min.)

Mnohobuněčné (shlukové) bouře (multicell cluster storms ) za krátkou dobu, po vzniku prvního cumulu, se začínají tvořit další a další, navzájem se spojí do jedné bouřky a ta je posilována další tvorbou nových buněk

Mnohobuněčné bouřky v uspořádaných liniích (multicell line storms ) Buňky jsou v jedné linii – velká plocha Výraznější roli zde hrají hlavně výkluzné pohyby na teplotním rozhraní (teplý vzduch se dostává do výšky nad klín studeného vzduchu a tvoří tak cumulonimbus s dlouhou kovadlinou ve směru výškového proudění), buňky mezi sebou nijak moc nekomunikují, vyvíjejí se převážně nezávisle na sobě. Doprovázený silným nárazovým větrem

Supercelární bouře Nejvíce nebezpečná Jsou tvořeny obvykle malým množstvím bouřkových buněk nebo jen jednou jedinou, ale velmi silnou buňka v supercele rotuje, neboť jí vytváří rotující vzestupný proud Doprovázena silnými nárazy větru, kroupami a devastujícími tornády

Rozdělení podle vzniku Bouřky uvnitř vzduchové hmoty Bouřky z tepla (insolační): vznikají ohřátím vlhkého vzduchu, mají krátkou životnost, moc se nepohybují Bouřky advekční: příchod studeného vzduchu nad teplý zemský nebo vodní povrch, pomalý pohyb

Bouřky orografické vznikají prouděním vlhkého vzduchu směrem k pohoří a tvoří se v oblasti návětrných stran hor

Bouřky frontální teplá fronta Bouře frontální trvají zpravidla delší dobu než bouřky uvnitř vzduchové hmoty Postupuje-li relativně teplejší vzduchová hmota v horizontálním směru a zatlačuje studený vzduch, nastupující lehčí vzduch vykluzuje po ustupujícím klínu těžšího studeného vzduchu pomalu vzhůru a na jejich styčné ploše se tvoří teplá fronta. Vlhkost vzrůstá a v určité výšce dochází ke kondenzaci vodní páry.

Studená fronta Studenější vzduch vytlačuje teplejší vzduchovou hmotu 2 druhy Fronta prvního druhu: Nejsilnější výstupný pohyb je na čele studené fronty a slabým výstupným pohybem teplého vzduchu vzniká vrstevnatá oblačnost.

Fronta druhého druhu: Rychlý pohyb této fronty způsobuje prudké vytláčení teplého vzduchu směrem vzhůru, což má za následek vývoj velmi mohutné bouřkové oblačnosti, zvláště při vysoké vzdušné vlhkosti. V létě pak čelo této studené fronty tvoří mnohdy souvislá a dosti dlouhá "stěna" cumulonimbů – val.

Okluzní fronta Dělí se na: studená okluze (Setkají se dvě studené vzduchové hmoty. Jedna, která ustupovala před teplou frontou a je teplejší než druhá, která postupovala za frontou studenou. Teplý vzduch uzavřený v teplém sektoru je vytlačován vzhůru) teplá okluze (když je vzduchová hmota, která původně postupovala za studenou frontou teplejší, než vzduchová hmota před teplou frontou, teplejší se nasouvá na studenější)

Odkazy Supercely: YouTube - July 23, 2010 SD Supercell Silná bouře ve Finsku: http://www.novinky.cz/koktejl/208549-ve-finsku-uderila-bleskova-boure-jakou-nikdo-nepamatuje.html