JIŘÍ Z PODĚBRAD A JAGELLONSKÁ DYNASTIE (1437 – 1526) SITUACE PO SMRTI ZIKMUNDA LUCEMBURSKÉHO V ROCE. 1437: Po husitských válkách: Katolická církev ztrácí ekonomické a politické pozice Povolení užívat kalich Postavení posílila šlechta – husitská i katolická a města Dominantní postavení má zemský sněm – volba panovníka

V roce 1437 nastupuje Albrecht II, ale v r. 1439 umírá. Zanechává Ladislava Pohrobka Do r. 1453 – bezvládí – katolíci a kališníci LANGFRÝDY: Krajské politicko-vojenské svazky pánů, rytířů a měst V období bezvládí vláda langfrýdů nahrazovala zemský sněm Moc si rozdělily jednotlivé mocenské skupiny Volili si hejtmana Jiří z Poděbrad – vrchní hejtman, byl zvolen zemským správcem

LADISLAV POHROBEK (1453 – 1457) Narodil se až po smrti Albrechta II. V r. 1453 jako 13tiletý je korunován za krále Hlavní mocenskou pozici si udržel Jiří z Poděbrad – regent Ladislava Opíral se o kališníky a města Usiloval o rovnováhu mezi ve vztazích mezi kališnickým a katolickým panstvem na základě vzájemné tolerance obou vyznání Své katolické odpůrce se snažil pacifikovat a získávat. Umožnil jim zastávat významná a výnosná místa ve státě. V r. 1457 Ladislav Pohrobek namísto svatby s francouzskou princeznou Magdalenou, dcerou Karla VII. náhle umírá na leukémii.

JIŘÍ Z PODĚBRAD (1458 – 1471) Po Ladislavově smrti měl největší šanci stát se českým králem francouzský princ Karel 2. března 1458 – zvolen českou šlechtou na Staroměstském náměstí za českého krále Jiří z Poděbrad Nepocházel z řádného královského rodu, ale vzešel z domácí šlechty První skutečná volba českého panovníka byla činem vskutku převratným, tkvícím svými kořeny v husitské revoluci. Ve složitých podmínkách vládl rozvážně a takticky. Dodržoval basilejská kompaktáta a usiloval o smír a pořádek v zemi.

Sám byl kališníkem, avšak oženil se s katolickou šlechtičnou Johanou z Rožmitálu Z českých katolických rodů pocházeli jeho přední rádci Chtěl být vladařem „obojího lidu“ PAPEŽ: - doufal, že Jiří obnoví jednotu katolické církve - když viděl, že Jiří dává přednost snášenlivému soužití katolíků s kališníky v jednom státě, obrátil se proti němu 1462 – prohlásil kompaktáta za neplatná českého krále obvinil z kacířství a dokonce vyhlásil proti němu křížovou výpravu

MÍROVÁ UNIE KŘESŤANSKÝCH STÁTŮ (Mírový svaz evropských států) Nastolit mírové vztahy mezi křesťanskými státy v Evropě a odstranit války Strany neměly proti sobě válčit, ale řešit vzájemné spory smírnou cestou. Unie měla zajistit Evropě mír a obranu před tureckým nebezpečenstvím Jiří chtěl uchránit Čechy před vlivem a úklady papeže Struktura podobná dnešnímu OSN

V nové organizaci se nepočítalo s papežem a ani římský císař neměl mít výsadní postavení. Jiřího projekt překonal koncepci středověké univerzální monarchie v čele s těmito dvěma hlavami křesťanstva a pokusil se o koncepci zcela novou, světskou Evropští panovníci však o projekt neprojevili vážnější zájem. Myšlenka předstihla svou dobu o několik století. Papežská diplomacie projekt zmařila.

1466 – Papež Pavel II. dal Jiřího do klatby a prohlásil ho za sesazeného z trůnu a za kacíře 1468 – Matyáš Korvín vypověděl válku (jako vykonavatel papežské klatby) Matyášovo vojsko bylo obklíčeno u Vilémova v Železných horách Jiří svého soka velkoryse propustil za slib, že zanechá nepřátelství a zprostředkuje dohodu s papežskou kurií Matyáš slovo nedodržel, v Olomouci se nechal v r. 1469 korunovat českým králem

Jiří si uvědomoval, že reálně v této situaci nemůže prosadit na český trůn nikoho ze svých synů a dát tak základ nové panovnické dynastii Proti Matyášovi prosazoval nástupnictví polských Jagellovců V polovině roku 1469 Vladislav nástupnictví na český trůn přijal 1471 – Jiří z Poděbrad umírá

VLADISLAV JAGELLONSKÝ (1471 – 1516) Po smrti Jiřího z Poděbrad zvolen českým králem v Kutné Hoře 27. května 1471 Vladislav Jagellonský Přistoupil na požadavky husitské revoluce Český stát nástupem Jagellovců vstupuje do období klasické stavovské monarchie Nastupuje na trůn jako 15tiletý Mezitím českým králem je Matyáš Korvín – bojuje s Vladislavem

1478 – v Olomouci kompromisní dohoda: Matyáš – vládl ve vedlejších zemích Koruny české (na Moravě, ve Slezsku a Lužici) Vladislav – vládl v Čechách V r. 1490 Matyáš umírá – Vladislav se stává králem uherským 1485 – v Kutné Hoře smlouva o náboženském míru (rovnoprávnost kališnické a katolické církve)

MODEL STAVOVSKÉHO STÁTU A SPOLEČNOSTI Na rozdíl od ostatních evropských států byl v Čechách úpadek ústřední panovnické moci a eliminace či útlum ideologického i politického postavení katolické církve. Stavovská obec tvořila základ stavovského státu Pokles panovnické moci a autority za Jagellovců vynesl stavy jako rovnocenného partnera, podílejícího se na vládě (imperium mixtum) Posiluje aristokracie – úzká vrstva vysoké šlechty

Stav panský – 47 starobylých rodů v Čechách, na Moravě 15 Stav rytířský – vladykové a panoši Stav městský – podílí se na moci Stav duchovní – mimo přímého podílu na moci VLADISLAVSKÝ SÁL PRAŠNÁ BRÁNA

LUDVÍK JAGELLONSKÝ (1516 – 1526) Králem nastoupil nejen v českých zemích, ale také v Uhrách Většinou se zdržoval v Uhrách, vnitropolitické rozpory v Čechách nebyl schopen řešit. Narůstající vliv Habsburků v Evropě – protipolská koalice Turecká expanze

1526 – bitva u Moháče Papežská kurie ani žádný z okolních států neposkytly Ludvíku Jagellonskému účinnou pomoc Postavil se na odpor vůči převaze, uposlechl neprozřetelné rady a zaútočil na silnějšího nepřítele 29. srpna 1526 – na útěku z bojiště Ludvík Jagellonský zahynul, když zapadl i s koněm do dunajského bahna Ludvíkova smrt znamená konec vlády Jagellovců na českém trůně