Lukáš Petr 5. A Stonek

stonek Stonek je obvykle nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí zákonitě postavené listy, pupeny a reprodukční orgány. Zprostředkovává spojení mezi dvěma základními orgány výživy: kořenovým systémem a listy (transplantační a asimilační proud), a proto jsou zde dobře vyvinuta vodivá a mechanická pletiva.

Dále zajišťuje v prostoru optimální polohu pro listy (fotosyntéza) a květy (rozmnožování). Při redukci listů může stonek převzít foto syntetickou funkci (kaktus). Některé stonky jsou podzemní (oddenky), ale na rozdíl od kořenů nesou šupinovité listy.

Stavba stonku Stavbu stonku dělíme na: Prvotní stavbu stonku (primární) Druhotná stavbu stonku (sekundární)

Prvotní stavba stonku Stonek s primární stavbou je zelený, na povrchu krytý pokožkou (epidermis). Pod pokožkou se diferencuje prvotní kůra, která má ochranou a zásobní funkci. Střední válec stonku tvoří jednovrstevný pericykl, ve kterém se často zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky. Střed stonku vyplňuje dřeň.

Druhotná stavba stonku Druhotná stavba stonku je podmíněna druhotným tloustnutím: prvotní kůra je přitom nahrazena kůrou druhotnou (peridermem). Kambium vytvoří souvislý kambiální válec, který směrem k obvodu produkuje druhotné lýko a do středu stromu druhotné dřevo. Díky periodickým činnostem kambia se vytváří letokruhy.

Dělení stonků Byliny mají stonek dužnatý (bylinný), dřeviny (stromy, keře, polokeře) charakterizuje stonek dřevnatý. Bylinné: Lodyha- stonek s listy Stvol- bezlistý nevětvený stonek zakončený květem nebo květenstvím Stéblo- dutý stonek trav, s nápadně vyvinutými uzlinami (kolínky)

Dřevinné: Kmen- dolní nevětvená část dřevnatého stonku Keř- jsou celodřevnaté od stonku ovětvené. Keříky- jsou drobné (nižší než 30cm) keře. Polokeře- mají zdřevnatělou pouze spodní část stonku.

Větvení stonku Rozeznáváme tři základní větvení stonků. Vidličnaté- vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, které se stejným způsobem dále větví Hroznovité- postranní větve na hlavním stonku jsou v růstu silně omezovány vrcholovým pupenem, proto bývají tenčí a nepřerůstají hlavní stonek (častý u jehličnanů) Vrcholičnaté- postranní větve nabudou převahy nad hlavním stonkem, který buď úplně zastaví růst, nebo je zatlačen do postranního postavení (vinná réva)

Konec