Stonek (caulom)

Nadzemní rostlinný orgán Spojuje: kořen, listy a květy Neomezeného růstu Dělí se: uzliny (nody - vyrůstají listy) články (internodia - prodlužování stonku)

Funkce stonku Růst rostliny (dělivá pletiva) Základní orgán většiny cévnatých rostlin  Nese orgány fotosyntézy (listy) a orgány pohlavního rozmnožování (květy, plody) Rozvod roztoků minerálních látek z kořenů do listů a organické asimiláty z listů do růstových pletiv Růst rostliny (dělivá pletiva) Pomáhá orientovat listy ke světlu a vyzdvihuje květy nad ostatní rostlinné části

Asimilační- mohou provádět fotosyntézu Zásobní- viz. metamorfózy (brambor)

Růst - Pomocí dělení buněk na vegetačním vrcholu a zvětšováním buněk v internodiích Tloustnutí - Zvětšováním buněk - vytvářením druhotných pletiv produkovaných kambiem

Typy stonků 1. Dužnatý- byliny- lodyha (nese listy) - stvol (bezlistý, nevětvený, zakončený květem nebo květenstvím) - stéblo (dutý stonek s kolénky)

lodyha

stvol

stéblo

2.Dřevnatý - dřeviny- stromy kmen (dolní nevětvená část stromu) - keře (keříky) - polokeře

kmen

keř

polokeř

3. Dělení podle tvaru na příčném řezu - - válcovitý - čtyřhranný - trojhranný

válcovitý

čtyřhranný

trojhranný

4. Dělení stonku podle polohy v porostu Přímý Vystoupavý Poléhavý Plazivý Ovíjivý Popínavý

Stavba stonku 1. Prvotní stavba - epidermis - pokožka - primární kůra (cortex) - obvodová vrstva obsahuje mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) - střední válec (stélé) - v parenchymatickém pletivu uloženy cévní svazky; u dvouděložných rostlin uspořádány do kruhu, u jednoděložných rostlin roztroušené (nejčastějším typem cévních svazků kolaterální, popř. bikolaterální) - dřeň s dřeňovými paprsky

2. Druhotná stavba stonku -nahosemenné a dvouděložné rostliny -dvě druhotná dělivá pletiva: felogén a kambium 1.kambium- směrem dovnitř stonku vytváří druhotné dřevo (deuteroxylém), směrem vně druhotné lýko (deuterofloém) - druhotné dřevo vytvořené za jeden rok se nazývá letokruh a určuje stáří rostliny 2.felogén - zakládá se z parenchymatických buněk pod povrchem stonku - vně odděluje zkorkovatělé buňky tvořící druhotnou kůru, dovnitř tenkostěnné buňky zelené kůry

Primární stavba stonku x zakládání kambia Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) - dvouděložná bylina - stonek př. řez epidermis a kutikula primární kůra sklerenchymatická pochva floém xylém parenchym základního pletiva centrální dutina - intercelulára kambium kolaterální cévní svazky uspořádány do kruhu eustélé

Kolaterální svazek cévní otevřený – stonek pryskyřníku (Ranunculus) - příčný řez Počátek tvorby kambia mechanická pochva protofloém metafloém metaxylém protoxylém

Zea mays - kukuřice setá - př. ř. stonkem Jednoděložná rostlina, kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené. Rozlišení primární kůry a středního válce schází. epidermis a kutikula pruh lignifikovaných buněk cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené parenchym základního pletiva - typ středního válce: ataktostélé

Primární stavba stonku Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná rostlina - př. řez stonkem parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené epidermis a kutikula ataktostélé kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené

Primární stavba stonku Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná r. - př. řez stonkem- detail parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené pruh lignifikovaných buněk epidermis a kutikula ataktostélé kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené

Lamium album - hluchavka bílá - př. ř. stonkem, dvouděložná r. kolenchym rohový cévní svazek intercelulára (dutina) epidermis parenchym. b. - zbytek dřeně parenchym kůry kambium parenchym. b. – zdřevnatělé b.stěny trichom xylém kambium floém

Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem trichom epidermis kolenchym rohový parenchym kůry floém xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)

Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem Druhotně ztloustlý stonek epidermis parenchym kůry floém kambium xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)

Vytváření sekundární kůry (peridermu) Bez černý (Sambucus nigra) kolenchym epidermis epidermis epidermis korková b. felogén zelená kůra kolenchym (prim. kůra) epidermis korek (felém) felogén feloderm kolenchym

Vytváření sekundární kůry (peridermu) epidermis korek (felém) felogén feloderm primární kůra

Sambucus nigra - bez černý - LENTICELA felém felém feloderm felogén primární kůra epidermis interceluláry výplňové buňky (s četnými intercelulárami)

Lenticela Bez černý (Sambucus nigra) merenchym - výplňové buňky (s četnými intercelulárami) felém felogén feloderm primární kůra epidermis floém xylém

Větvení stonku vidličnaté(dichotomické) - vývojově původní, jmelí, plavuně a některé kapradiny monopodiální - postranní větve nepřerůstají hlavní stonek sympodiální - postranní stonek pokračuje ve směru původního stonku a přerůstá ho, réva vinná - stejné větvení lze sledovat i u oddenků

Dichotomie je fylogeneticky nejstarší typ větvení, vidličnaté, které není vázáno na vývin listů a vyskytuje se u řas, játrovek, plavuní apod. Monopodium je typ větvení, při němž zůstává silná apikální dominance terminálního pupene, který pokračuje v růstu a omezuje vývin postranních větví. Tento typ větvení je typický pro nahosemenné rostliny a vyskytuje se u některých dřevin s jehnědami (olše, habr). Sympodium je charakteristické tak, že postranní větve nabývají převahy nad hlavním stonkem. Tento typ větvení je známý pod názvem dichazium a je charakteristický např. pro šeřík

vidličnaté monopodiální simpodiální

Metamorfózy 1.zdužnatění stonků: zásobárna vody, přejímají asimilační funkci listů u kaktusů a pryšců -brachyblasty: zkrácené stonky nesoucí listy; modřín opadavý -kolce: trny brachyblastového původu; slivoň trnka, hloh, hrušeň polnička (planá) 2.hlízy : ztloustlé části stonku jako adaptace na nepříznivé podmínky - oddenkové hlízy lilek brambor, šídlatka střelolistá - hypokotylové hlízy dymnivka, brambořík, ředkvička, červená řepa - bazální hlízy: ztluštění báze nadzemní lodyhy; šafrán, pryskyřník hlíznatý - stonkové hlízy tropických orchidejí, kedluben - bulva vzniká z kořene, hypokotylu a spodní části stonku; řepa, miřík celer

3.oddenky: rostou horizontálně pod zemí, listy přeměněny v šupiny, jejich úlomky slouží k rozmnožování; kosatec, sasanka, pýr 4.šlahouny: rostou horizontálně nad zemí; jahodník, zběhovec plazivý 5.úponky: přichycení rostliny; réva vinná, mučenka, loubinec 6.cibule: zdužnatělé orgány převážně listového, ale také stonkového původu; stonkový původ má tzv.podpučí, což je silně zkrácený stonek, na kterém pak obvykle vyrůstají zdužnatělé báze listů 8.pacibulky: vznikají obvykle přeměnou pupenů a slouží k rozmnožování;lilie cibulkonosná, lomikámen zrnatý, česnek

oddenky

begonie Oddenkové hlízy

bulva

šlahouny

úponky

cibule

Využití zelenina: bramborové hlízy, stonkové hlízy brukve (kedlubny), mladé nezelené prýty chřestu koření: oddenky zázvoru, kůra skořicovníku; prýty oregána, bazalky, šalvěje apod. dřeň stonků třtiny cukrové dřevo stromů (celulóza, topivo, stavby, nábytek, textilní průmysl) přadné rostliny: len, konopí korek: dub korkový léčiva: chininovník kaučuk, terpentýn, pryskyřice, arabská guma kapinic

Rekordy výška: sekvojovec obrovský 80-100 m, jednotlivé exempláře více než 100 m – největší přesně změřený strom 115 m (nepotvrzeno 142 m) blahovičník královský 106 m douglaska tisolistá: v roce 1895 poražen jedinec vysoký 128 metrů délka: rotan rákosovitý (liána) 200-300 m šířka: baobab - průměr 10 m, sekvojovec obrovský - 11 m na druhé straně může docházet až k úplnému potlačení stonku (Rafflesia, drobnička bezkořenná)

Anna Vyhnánková 3.A