ISLAND

ostrovní stát v severozápadní části Evropy u pobřeží Atlantského oceánu 99,8 % Islandu leží na stejnojmenném ostrově - Island, který má rozlohu 103 000 km² celková rozloha Islandu - 103 125 km² se svou rozlohou je druhým největším ostrovem v Evropě po Velké Británii Hlavní město - Reykjavík (nejsevernější hlavní město světa)

Státní zřízení - parlamentní republika Administrativní členění - 8 regionů Podnebí - subarktické oceánské klima, které je však díky vlivu Golfského proudu teplejší než by odpovídalo poloze těsně pod severním polárním kruhem Reliéf - díky mnoha fjordům, tedy úzkým mořským zálivům vytvořeným ledovcovou činností, má velmi dlouhé pobřeží (4 970 km)

zdejší sopky - stále velmi aktivní, nejznámější (nikoliv nejvyšší) je Hekla (1 491 m). Raritou, která přitahuje turisty z celého světa, jsou islandské gejzíry, teplé prameny a plynné vývěry. téměř 12 % povrchu ostrova tvoří ledovce, z nichž největší je Vatnajökull s rozlohou 8 100 km2

Historické prameny Kniha o Islanďanech – Ari Moudrý, vznikla v letech 1122 – 1133 a zachovala se ve dvou opisech z poloviny 17. století je příliš stručná Kniha o záboru země (Landnámabók) – o prvních seveřanech, kteří k ostrovu připluli vznikly ve stejné době, pravděpodobně mají i stejného autora

Sága o Sturlunzích – nejdůležitější pramen, sbírka původně nezávislých ság, sepsaných anonymními autory ve 13. století o významných (1 ze slavných autorů je Sturla Þórdarson) osobách a událostech na Islandu

Dějiny země jako první pravděpodobně irští mniši, kteří využívali izolovanosti ostrova k poustevnickému životu už dříve se zabydleli na Faerských ostrovech, odkud se na Island přeplavili prvním skutečným Islanďanem se stal Nor Ingólfur Arnarson – rok 874 byl tak založen Reykjavík

kolonizace pokračovala neuvěřitelně úspěšně a rychle aby získali pastviny a stavební dříví, vykáceli na ostrově prakticky veškeré lesy (rostly tu hlavně břízy a vrby) 930 - na základě potřeby jednotné vlády byl vytvořen zemský sněm, kde se všichni obyvatelé každý rok na dva týdny sešli a rozhodovali hlasováním

na sněmu většinou hlasovali muži, ženy jen pokud byly majitelkami usedlostí. Součástí sněmů byly i soudy, tj. ženy se účastnily jako svědkyně. Zúčastnit se ho mohl každý, dokonce i cizinci, pokud ovládali staroseverštinu. v 11. století vzniklo první biskupství ve Skálholtu a později ještě druhé v Hólaru vznik slavných islandských ság, šířily se ústně a později (od konce 12. století) byly zapsány

12. století - autorita Altingu klesá a ostrov se propadal do anarchie příčiny přírodní katastrofy (výbuchy sopky Hekla) téměř úplné odlesnění - erozi půdy vyšší zalednění a úbytek zemědělských ploch rostoucí majetkové a mocenské rozdíly mezi obyvateli

1262 - Island oficiálně pod Norskem - tzv. Stará smlouva 1264 – Magnus Hakonsson prvním králem Islandu 1281 nový zákoník, Jónsbók, nahradil zákony Islandského svobodného státu - tzv. Šedá husa. Jónovou knihou se poté Island řídil s určitými úpravami do 17. století (absolutismus) parlament se scházel i nadále jako národní soud, ale jeho výroky musel potvrdit norský král

1354 – král začíná pronajímat Island norským místodržícím 1397 Kalmarská unie spojila Dánsko, Norsko a Švédsko do personální unie pod nadvládu dánské královny Markéty Island - součástí dánského království 15. století - Angličané – rybolov v islandských vodách (okolo 1412)

Německá hanza zde obchoduje – střety s Angličany (po 1470) 1490 – prodej licencí na obchod a rybolov na Islandu 16. století – Skandinávie - učení Martina Luthera před 1590 – dánský obchodní monopol na Islandu 1684 – reforma zemské správy – Island rozdělen na obchodní oblasti 1703 – 1. sčítání lidu

1787 – zrušen dánský obchodní monopol, teď pro všechny poddané dánské říši 1801 – zrušen alting 1845 – znovu zřízen alting polovina 19. století Island pod vlivem myšlenek francouzské revoluce národnostní hnutí 1874 – král Kristián IX. – ústava pro Island 1875 – první zasedání altingu se zákonodárnou mocí

první světová válka Island nijak negativně nezasáhla 1918 – vyhlášení nezávislého státu v unii s Dánskem před druhou světovou válkou vyhlásil Island neutralitu, měl významné obchodní styky jak s Velkou Británií, tak s Německem

Dánsko obsazeno Německem a na Islandu se vylodily britské jednotky 17. června 1944 plná nezávislost a republika 1949 zakládajícím členem NATO 1970 – členem EFTA 1993 se připojil k Evropskému hospodářskému prostoru a vymohl si přitom omezení rybolovu zemí EU ve svých vodách

Alting = všeislandské lidové shromáždění poprvé svoláno v roce 930 v čele byl zvolený zákonopravec zasedání altingu v 19. století – W.G. Collinwood

Literatura A. Kan - Dějiny skandinávských zemí H. Kadečková - Dějiny Islandu