Výr velký (Bubo bubo)

Rozšíření Je velký noční pták z čeledi puštíkovitý. Je největší evropskou sovou. je rozšířen v téměř celé Evropě, v severozápadní Africe, a ve značné části Asie.

Stanoviště Nachází se všude, kde má vhodné podmínky pro hnízdění a lov. S oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí.

Vzhled Samice jsou zřetelně větší než samci. Délka těla se u dospělce pohybuje mezi obvykle mezi 60–70 cm, rozpětí křídel se u dospělce pohybuje okolo 170 cm, výjimečně údajně může dosáhnout až k 200 cm. Hmotnost se pohybuje obvykle mezi 1800–3000 g, obzvlášť velcí jedinci však dosahují až hmotnosti přes 4 kg.

Zbarvení Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žluto(oranžovo-rezavo)hnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výraznými podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Nohy a prsty jsou porostlé jemnými, zpravidla žlutohnědými až rezavými pírky. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby.

Etologie Stejně jako ostatní sovy létá velmi tiše a střídá mávavý let s plachtěním. Loví v noci v rozsáhlém revíru (v době hnízdění v okruhu až 15 km okolo hnízda) a není příliš vybíravý. Kořistí jsou zejména hlodavci, zajíci, králíci a další drobní savci, ale nepohrdne ani spícími ptáky (včetně dravců), s oblibou loví ježky.

Výr musí čelit značnému nepřátelství řady denních ptáků, zejména dravců a havranovitých, kteří jej za dne vztekle napadají na potkání. Toho je využíváno myslivci a ornitology k lovu či odchytu na výrovku. Výr je někde přivázán na relativně viditelném místě a poblíž se usadí lovec s puškou či jsou rozvěšeny sítě. Rozzuření ptáci chtějí výra napadnout a vše ostatní ignorují, dostanou se tak před pušku nebo vlétnou do ornitologických sítí.

Rozmnožování Počínaje zimou (prosinec až únor) si výr značkuje teritorium výrazným hú-hú, občas ho prokládá i jinými zvuky, které mohou připomínat zvláštní řehot. Samice houká hlouběji než samec Výři vytváří stabilní páry s velkou věrností k hnízdišti Obvykle mají v jedné oblasti několik hnízd, které postupně střídají. Zpravidla zůstávají věrní i hnízdům, ve kterých jim byla vybrána mláďata.

Mláďata Koncem března nebo počátkem dubna, snáší samice 2–4 téměř kulatá, čistě bílá vejce. Samice na nich sedí a hlídá je, samec ji krmí . Mláďata se líhnou asi po 35 dnech Staří je krmí, samice pak i chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají dál po okolí, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují a postupně se rozcházejí. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů. Obvykle jsou mláďata dostatečně zásobena potravou, v případě nedostatku potravy rodiče mohou některá mláďata zabít a sežrat.

Výr pronásledovaný havrany Mládě

Při letu Při lovu

Shrnutí Největší evropská noční sova Osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí Samice vetší než samec Zbarvení žlutohnědé s tmavohnědými skvrnami okolo krku a zobáku světlejší až bílé Loví v noci v rozsáhlém revíru Kořistí jsou zejména hlodavci, zajíci, králíci a další drobní savci Rozmnožování-prosinec až únor,výrazným hú-hú značkuje teritorium,vytváří stabilní páry Mláďata počátkem dubna,snáší 2-4 kulatá čistě bílá vejce, samice na nich sedí a hlídá je a samec krmí,línou se po 35 dnech,po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují,dobrými letci se stávají ve věku 100 dnů