Proč nejsem eurooptimistou Eva Zamrazilová 14. 5.2014

Vize kontra realita Co společná měna slibovala Odstranění měnových turbulencí v Evropě Zvýšení konkurenceschopnosti evropských zemí se společnou měnou Urychlení růstu a zvrátit zaostávání za dynamikou rozvíjejícího se světa (BRICS) i USA Sbližování (hlubší hospodářskou integraci) zemí Eurozóny A co ve skutečnosti přinesla Další zpomalení růstu (ještě před krizí pod 2 % ročně) Měnové turbulence se přelily do jiných nerovnováh (inflace, běžný účet, TARGET II) Rozdíly mezi zeměmi eurozóny se dále prohlubovaly Pád zranitelnějších zemí do dluhové pasti Prohloubení integrace k měnové unii mělo být lékem, který obrátí hospodářský vývoj k větší prosperitě, což se u drtivé většiny zemí nepotvrdilo

Převlečená měnová krize Běžný účet (% HDP) Běžný účet jako základní ukazatel vnější rovnováhy nebyl zařazen mezi maastrichtská kriteria Jednotná měna přinesla periferii příliš silný kurz → oslabovala vývoz a podporovala dovoz → důsledkem deficity běžného účtu periferie Nebýt členství v EMU deficity na běžném účtu by vedly k tlaku na měnový kurz PIIGS už před krizí 3

Dluhová past Vládní dluh zemí eurozóny (%HDP) Maastrichtské kriterium je pro periferii prakticky nedosažitelné ( dle OECD by snížení na 60 % u periferie vyžadovalo 15 let primární přebytek ve výši 10 % HDP) Celý dluh eurozóny 93 % HDP - 8,9 bilionu EUR (5,3 bilionu EUR v r. 2003, 6 bil. EUR v r. 2007) Obsluha vysokého dluhu nutně podváže růst na desítky let (nejen na periferii)

Proč se vize nenaplnily ? Euro vždy bylo politickým nikoli ekonomickým projektem Ohledně ekonomických podmínek vytvoření eura nepanovala shoda, Maastrichtská kriteria byla kompromisem Německo, Nizozemí – napřed dostatečná konvergence ekonomik a hospodářských politik, pak společná měna kurzů Francie, Itálie, Belgie - společná měna povede ke konvergenci a sblížení hospodářské politiky automaticky Realita prokázala oprávněnost prvního názoru – společnou měnou mohou platit země při splnění podmínek Obdobné ekonomické a cenové úrovně Obdobného přístupu k veřejným financím a dodržování stanovených pravidel Pružného trhu práce Politické elity EU nebyly na krizi připraveny: názorové obraty, bagatelizace problémů, kupování času místo skutečných řešení, nebyl definován postup při platební neschopnosti vlád Neexistuje mechanismus výstupu z eurozóny

Lekce z periferie Krize nejsilněji zasáhla země, s nižší ekonomickou úrovní (dohánějící ekonomiky) – přitom tyto země byly v momentě svého vstupu do EMU relativně výše k nejvyspělejším zemím než je ČR nyní Členství v EMU odebralo individuální možnost reakce měnověpolitickými nástroji (kurz, sazby) Fiskální politika jako jediný nástroj hospodářské politiky tíhu situace neunesla Financování dluhu periferie neúnosně zdražilo Členství v EMU vede k jediné možnosti: vnitřní úspory, strukturální reformy Krize potvrdila, že členství v EMU je předčasné dokud fiskální politika nemá dostatečný anticyklický manévrovací prostor a dokud není dostatečně pružný trh práce (migrace profesní i regionální) Nastavení centrální parity při vstupu do ERM II předurčí dlouhodobě budoucnost ekonomiky

Stanovení centrální parity aneb za kolik? Centrální parita CZK/EUR Hodnota úspor občana v CZK Hodnota úspor občana v EUR 30 CZK/EUR 100 000 CZK 3 333 EUR 25 CZK/EUR 4 000 EUR 20 CZK/EUR 5 000 EUR Centrální parita se nastavuje již při vstupu do ERM II Čím silnější bude koruna, tím větší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR Čím slabší bude koruna tím nižší hodnotu budou mít příjmy i úspory občana v EUR Dilema exportér versus importér/ spotřebitel ? K jaké hodnotě může koruna posílit v delším časovém horizontu ? Parita kupní síly – cca 18 Kč/EUR, Hranice, od níž lze o vstupu do ERM II uvažovat – cca 20 CZK/EUR

Závěry Eurozóna se zatím udržela, ale za vysokou cenu „záchranných“ a „stabilizačních“ opatření, mechanismů a fondů Cena udržování společné měny dále poroste…Kolik ještě bude třeba zaplatit ? Jak je možné, že projekt, který měl členům přinést prosperitu a vyřešit problémy je třeba „zachraňovat“? Snahy o přistoupení k projektu, který je vnitřně nestabilní není v zájmu české ekonomiky Společná měna může mít smysl, ale jen za určitých předpokladů Pro země s obdobnou úrovní hospodářské vyspělosti (např. Rakousko, Německo), účast slabších ohrožuje stabilitu nejen jejich vlastní , ale i celého systému Země finančně (fiskálně ukázněné) – neukázněné ohrožují stabilitu systému Pružný trh práce – schopnost migrace po celém území platícím společnou měnou Při existenci mechanismu spořádaného odchodu z měnové unie Rovněž musí být demokraticky vyřešena otázka ochoty /neochoty občanů postupovat k fiskální a politické federaci – referendum Opět vyvstává nutnost spořádaného odchodu z eurozóny v případě neochoty občanů k novému těsnějšímu uspořádání Mechanismy existují – viz dělení české a slovenské měny

DĚKUJI ZA POZORNOST TĚŠÍM SE NA DOTAZY EMAIL: ezamrazil@gmail.com FACEBOOK: Eva Zamrazilová