Ochrana půdy

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (335/1992 sb.) Zemědělský půdní fond zahrnuje Pozemky zemědělsky obhospodařované (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny Rybníky s chovem ryb nebo drůbeže, nezemědělská půda potřebná k zajištění zemědělské výroby (polní cesty, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, ochranné hráze, ochranné terasy proti erozi

Změna kultur Změna nezemědělské půdy na zemědělskou lze provést na návrh vlastníka nebo nájemce pozemku doloženého souhlasem vlastníka Změna louky nebo pastviny na půdu ornou lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (OOZPF) OOZPF – může vlastníkovi či nájemci uložit provést změnu kultury, vlastník může požádat o úhradu vzniklých nákladů či ztrát (z SFŽP)

Hospodaření na zemědělském půdním fondu Hospodařit se musí tak, aby nedocházelo ke znečišťování půdy, a tím potravního řetězce, zdroje pitné vody atd. škodlivými látkami Nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy OOZPF – může rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožující zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce Vlastník nebo nájemce může požádat SFŽP o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplívajících z uložených opatření – jde-li o odstranění jím nezaviněných závad

Zásady ochrany zemědělského půdního fondu Pro nezemědělské účely je nutné použít zejména nezemědělskou půdu Při nutnosti odnětí ZPF: co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území Odnímat jen nejnutnější plochu ZPF Při umísťování staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF Po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována

Ochrana zemědělského půdního fondu Při územně plánovací činnosti Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů (navrhnout řešení, které je nejvýhodnější z hlediska ZPF, vyhodnocení důsledků na ZPF a přihlédnout k možnostem rekultivací) Při zpracování zadání staveb Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrologickém průzkumu

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrologickém průzkumu Skrývat odděleně svrchní vrstvu půdy Ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné tak na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti Provádět vhodné úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy byly připraveny k rekultivaci Provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch Učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících ZPF a jeho vegetační kryt

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu K odnětí půdy ze ZOF je nezbytný souhlas OOZPF Souhlas být nemusí být na pozemcích, které jsou: V zahrádkových osadách zájmových organizací Nezastavěná plocha stavebních pozemků Účelové plochy u objektů a zařízení občanské vybavenosti V současně zastavěném území obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se mé uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domu, garáže, zahrádkářské nebo rekreační chaty, drobné stavby

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Souhlas s odnětím dále nemusí být pro umístění: Signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů pozemních vedení, musí jít o plochu do 30 m2 Přečerpávací stanice, vrty, studně, stanice nadzemního a podzemního vedení, pokud nejde o plochu větší než 55 m2 K nezemědělským účelům pro dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Odnětí je buď trvalé nebo dočasné Dočasné – nutnost rekultivace, aby po ukončení odnětí mohla být plocha vrácena do ZPF K odnětí je nutné podat žádost, kterou posuzuje OOZPF

Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Platí je ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze ZPF O výši odvodů za odnětí půdy rozhoduje OOZPF podle přílohy k zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí 40% odvodů jde do rozpočtu obce, zbytek do SFŽP ČR

Odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují Stavby zemědělské prvovýroby, zemědělské účelové komunikace, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo drůbeže, meliorační zařízení apod. Výstavba objektů a zařízení pro čištění odpadních vod a pro zřizování skládek odpadů Komunikace, nádvoří a zpevněné plochy při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení Trvale odnímaná půda, která bude po ukončení účelu odnětí rekultivována vznikem vodní plochy nebo zalesňováním – odvody jsou jako u dočasně odnímaných ploch Odvody za trvale odnětí se platí jednorázově, u dočasného odnětí každý rok až do ukončení rekultivace podle schváleného plánu

Působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu OOZPF – jsou pověřené obecní a okresní úřady, správy NP a MŽP, ve vojenských újezdech jsou to zvláštní orgány ministerstva obrany

Zvláštní ustanovení Zjistí-li orgány geodézie a kartografie při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením evidence nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do ZPF došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.

Vyhláška 13/1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu OOZPF může uložit změnu kultury zemědělské půdy v případech, kdy dochází k: Eroznímu ohrožení území na dotčeném pozemku i na okolních pozemcích Zhoršování čistoty a jakosti vody ve vodních tocích a vodních nádržích Ohrožení zdrojů vody Porušování práv a povinností na úseku ochrany přírody a krajiny Poškozování okolních pozemků nebo příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy Ohrožení potravinového řetězce

Vymezení nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě (příloha č Vymezení nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě (příloha č. 1 k vyhlášce č. 13/1994)