Registrační číslo projektu: Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/03.0008

SOPEČNÁ ČINNOST

tekutá láva vytéká klidně puklinami; vznikají mocné pokryvy láv Havaj tekutá láva vytéká klidně puklinami;  vznikají mocné pokryvy láv Stromboli stratovulkány, vzniklé postupným vrstvením tefry;  láva je vyvrhována plynnými explozemi jako struska;  krátkodobé lávové výlevy; střídá se období silnější a slabší činnosti Vulcan stratovulkán s centrálním kráterem; hustá láva ucpává přívody;  tlak plynů po čase proráží jícen, nastává výbuch a vývrh tefry;  po explozi klidně vytéká láva Vesuv  (pliniovský) z hluboko uloženého magmatického krbu se na povrch dostává láva bohatá na plyny, silnými explozemi je vyvrhována do atmosféry (několik km) a dopadá zpět jako popel;  Mt. Pelée velmi hustá láva ucpává přívod a vytváří vulkanický dóm;  tvoří se žhavá mračna http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano/eruptions.jpg

http://geologickedeje.wz.cz/sopecnacinnost/stavba.jpg Mezi základní prvky morfologie sopky patří vlastní sopečný kužel budovaný vulkanickými horninami, kráter, místo erupční činnosti a sopouch, jakýsi přívodní kanál hlavního kráteru. Pod povrchem musí být sopka spojena s magmatickým krbem, který představuje zdroj energie i materiálu pro sopečnou činnost. Magmatický krb je zpravidla umístěn v hloubce 30 - 100 km

V magmatickém krbu se horniny nacházejí v tekutém stavu, který se nazývá magma. Magma, které se dostává na zemský povrch, označujeme termínem láva . Při erupci mohou ale sopky vyvrhovat i množství pevných částic, které označujeme jako pyroklastika Pyroklastický materiál, který opět dopadá na povrch nazýváme souhrnně pojmem tefra

http://www.bt.cdc.gov/situationawareness/NaturalHazards/images/worldvol.jpg Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" (Ring of Fire), které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země.

Primární hazardy zahrnují - lávové proudy, - výbuchy spojené se spádem tefry, - žhavá mračna,  - exhalace plynných látek  - vznik sopečných zemětřesení. Sekundární hazardy zahrnují - deformace povrchu   - ukládání vrstev pyroklastik,  - sesuvy svahového materiálu , - laharové proudy (tj. sopečné bahnotoky) - tsunami. - vznik kyselých dešťů, . Sopečné erupce mohou způsobit i povodně v důsledku tání ledovců. Tento proces bývá označován islandským termínem jäkulhlaups. Za sekundární můžeme považovat i rizika hladomorů, které bývají spojené s ničením zemědělské půdy a plodin v souvislosti se spadem pyroklastického materiálu nebo kyselých dešťů.

Na území naší republiky máme několik dokladů dávné minulé sopečné aktivity, která dozněla přibližně před 800 000 let. Tehdy vyhasla sopka Komorní hůrka v západních Čechách. Ve stejné oblasti se nacházejí i o trochu starší Železná hůrka a Příšovská homolka Na Moravě se nacházejí dvě sopky, které svým stářím spadají na hranici třetihor a čtvrtohor - Venušina sopka a Uhlířský vrch. Ještě starší jsou dvě sopečná pohoří ČR, Doupovské hory a České středohoří. 

VESUV VESUV Vesuv začal projevovat známky života již několik dní před samotnou erupcí, a to sérií zemětřesných rojů v okolí sopky. Osudný den se však hora probudila mohutnou explozí. Pyroklastický oblak, který obsahoval až 4 km3 materiálu, byl vynesen do výše 32 km a na občany Pompejí začala dopadat žhavá tefra. Ta nakonec zapříčinila i zánik tohoto města. Většina obětí zemřela v důsledku otravy toxickými plyny, na následky inhalace popele a závalů uvnitř staveb. Pyroklastický materiál následně celé město pohřbil vrstvou o mocnosti 3 m Při archeologickém průzkumu bylo objeveno přibližně 1100 těl zakonzervovaných pod nánosy tefry. Ačkoli všichni obyvatelé těchto měst při katastrofě jistě nezemřeli, počet obětí byl jistě mnohonásobně vyšší. http://www.ckvalaska.cz/wp-content/uploads/2011/06/vesuv.jpg

Ostrov Krakatau Erupce sopečného ostrova Krakatau proběhla v několika fázích. Pyroklastický oblak dosáhl výšky 27 km a objem vyvržené tefry asi 25 km3. Tato událost bývá považována za vůbec nejsilnější vulkanickou explozi, která byla slyšitelná až ve vzdálenosti 4800 km poblíž ostrova Mauritius. Erupce generovala i několik vln tsunami které byly zaznamenané i na Britských ostrovech. Celkový počet obětí spojených s katastrofou přesáhl 36 000o erupci se propadem do magmatického krbu. http://www.svetnadlani.estranky.cz/img/picture/223/krakatau_5b.jpg

Mt. Pellé Katastrofa pod vulkánem Mt. Pelée 8. května 1902 je největší neštěstí způsobené žhavým mračnemV ranních hodinách vypustil vulkán žhavé mračno, které mělo u kráteru teplotu 1000°C. Za několik minut se rychlostí kolem 160 km přihnalo do města a díky teplotě 700°C zničilo téměř vše. Zahynulo 30 000 lidí a celá oblast byla pokryta 30 cm vrstvou popela. http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Images/Francis/Pelee_l.gif

Zdroje www.wikipedia.com www.sci.muni.cz http://www.ckvalaska.cz/wp-content/uploads/2011/06/vesuv.jpg http://www.geology.sdsu.edu/how_volcanoes_work/Images/Francis/Pelee_l.gif http://www.bt.cdc.gov/situationawareness/NaturalHazards/images/worldvol.jpg http://geologickedeje.wz.cz/sopecnacinnost/stavba.jpg http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano/eruptions.jpg http://www.svetnadlani.estranky.cz/img/picture/223/krakatau_5b.jpg