Měření na mapách
Měřítko mapy Měřítko mapy udává poměr zmenšení délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti. Umožňuje tak vytvořit si přibližnou představu o podrobnosti mapy. Existuje několik typů vyjádření měřítek na mapě, mezi nejpoužívanější z nich patří měřítko číselné a grafické. Měřítka lze také členit podle podrobnosti zobrazení na měřítka velká, střední a malá. Příklad číselného měřítka 1 : 1 500 000 znamená, že 1 cm na mapě je 1 500 000 cm ve skutečnosti. 1 cm na mapě je 15 km ve skutečnosti.
1 : 50 000 znamená, že 1 cm na mapě je 50 000 cm ve skutečnosti. 1 cm na mapě je 500 m ve skutečnosti.
1 cm na mapě se rovná ve skutečnosti v terénu Úkol: Doplň následující tabulku Mapové měřítko 1 cm na mapě se rovná ve skutečnosti v terénu 1 : 12 500 1 : 25 000 1 : 50 000 1 : 75 000 1 : 100 000 1 : 500 000 1 : 1 000 000
1 cm na mapě se rovná ve skutečnosti v terénu Řešení: Mapové měřítko 1 cm na mapě se rovná ve skutečnosti v terénu 1 : 12 500 12 500 cm 125 m 1 : 25 000 25 000 cm 250 m 1 : 50 000 50 000 cm 500 m 1 : 75 000 75 000 cm 750 m 1 : 100 000 100 000 cm 1000 m 1 : 500 000 500 000 cm 5000 m 1 : 1 000 000 1 000 000 cm 10000 m
Grafické měřítko Na mapě najdeme velmi často i grafické znázornění měřítka. Pokud si přeneseme toto grafické znázornění na úzký proužek papíru, můžeme podle něho jednoduchým nanášením na mapě poměrně přesně měřit vzdálenosti.
MŘÍŽKA Mnoho map má nějaký typ mřížky nebo systém souřadnic, který je závislý na zemi původu. Obecně mřížka vytváří čtverce o hraně dlouhé 1km a linie probíhají od severu k jihu a od východu k západu. Mřížka je důležitá pro orientaci mapy, zpřesňuje použití azimutu a usnadní odhad vzdálenosti. Výškopis a polohopis Výškopis popisuje výškové rozdíly v krajině pomocí (barvy, kóty, vrstevnice) Polohopis znázorní co vidíme v terénu (toky, silnice, sídla, lesy atd.)
Pomocí vrstevnic můžeme popsat tvar terénu, členitost, svahovitost, prostupnost terénu
Azimut Azimut je orientovaný úhel, který svírá určitý směr (pochodová osa, směr k pozorovanému objektu, směr pohybu …) od směru severního. Úhel je orientovaný, záleží tedy na směru měření úhlu - měří se po směru pohybu hodinových ručiček, tj. od severu k východu. Měří se ve stupních. Z definice vyplývá, že sever má azimut 0˚, východ 90˚, jih 180˚ a západ 270˚, s výjimkou jižního a severního pólu, kde tato definice neplatí. K měření azimutu se používá buzola.
Buzola Buzola (také busola) je jednoduchý přístroj, který slouží k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel Princip: Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.