Měsíc a jeho vliv na Zemi

Měsíc-obecně Měsíc je jedinou známou přirozenou družicí Země. Vzdálenost z Měsíce od Země - max.406 697 km - min. 384 000 km  Průměr na rovníku činí 3 476 km. Doba oběhu kolem Země 27dní 7h

Fáze Měsíce Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velkou část Měsíce ozářenou Sluncem můžeme pozorovat ze Země. Označujeme čtyři měsíční fáze: 1 Nov: Měsíc je k Zemi přivrácen neosvětlenou stranou. 2-4 První čtvrť: Po novu před úplňkem má Měsíc tvar písmene D, říká se o něm, že dorůstá. 5 Úplněk: Měsíc je k Zemi přivrácen osvětlenou stranou. 6-8 Poslední čtvrť: Po úplňku před novem má Měsíc tvar písmene C, říká se o něm, že couvá.

Krátery Měsíc je pokryt desítkami tisíc kráterů o průměru větším než 1 kilometr. Největší kráter na Měsíci tvoří pánev South Pole-Aitken, má 2 240 km v průměru a hloubku 13 km. Tmavé a relativně jednotvárné měsíční pláně se nazývají moře. Světlejší vrchoviny se označují jako pevniny.

Přítomnost vody V průběhu času je Měsíc vytrvale bombardován kometami a meteority. Mnoho z těchto objektů je bohatých na vodu. Existuje hypotéza, že na Měsíci mohou zůstávat významné zbytky vody buďto na povrchu nebo uvězněny v kůře. Přestože se o kapsách uvažuje jako o malých, celkové předpokládané množství vody je dost významné — 1 km3. Je-li na Měsíci vůbec voda, pak by podle vědců měla být právě v těchto kráterech. Přítomnost použitelného množství vody na Měsíci je důležitým faktorem pro osídlení Měsíce V roce 2006 uskutečněné radarové pozorování oblasti jižního pólu Měsíce přítomnost vodního ledu na dně kráterů neprokázala.

Slapové jevy Přibližně dvakrát za den klesá a stoupá hladina moře, nastává příliv a odliv. Měsíc přitahuje silněji tělesa na přivrácené straně Země, a naopak slaběji na odvrácené straně. Vznikají tak dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země. Rozsah slapových jevů závisí na poloze Měsíce a Slunce vůči Zemi Těchto jevů se využívá k výrobě elektrického proudu.

Apollo 11 Jako první 21. července 1969 dosáhla povrchu Měsíce s lidskou posádkou Posádka: Neil Armstrong-velitel Michael Collins-pilot velitelského modulu Buzz Aldrin pilot lunárního modulu

Tomáš Uhlíř Jindřich Bubeník Zdroje: internet (Wikipedia,stránky hvězdáren) učebnice 4.2.2008