Co to jsou mikroorganismy?

Mikroorganismy Mikrobi jsou drobounké živé organismy Jsou příliš malé na to abychom je mohli spatřit pouhým okem Nacházejí se téměř všude na zeměkouli Mikroby dělíme na tři základní skupiny Bakterie Viry Plísně

Bakterie Získávají živiny ze svého okolí. V některých případech je jejich prostředím také lidské tělo. Většina z nich je užitečná nebo neškodná. Některé však mohou způsobovat onemocnění. Bakterie se rozmnožují mimo nebo uvnitř našeho těla, kde mohou způsobit onemocnění. Některé bakterie jsou pro naše tělo užitečné: Užitečné bakterie žijí v našich střevech, pomáhají trávit potravu a využívat živiny z ní. Pomáhají využít i jinak nevyužitelné zbytky potravy. Některé bakterie se využívají v potravinářském průmyslu, např. při výrobě jogurtů a sýrů. Nalezneme je všude na zemi, v oceánech, na horách, v našem těle i půdě.

Struktura bakterie Chromozom: Obsahuje DNA (dědičnou informaci) Buněčná membrána Chromozom Buněčná stěna Cytoplazma Chromozom: Obsahuje DNA (dědičnou informaci) Buněčná stěna: Udržuje tvar bakteriální buňky. Buněčná membrána: Je uložena pod buněčnou stěnou. Působí jako bariéra, propouští do buňky jen látky, které buňka potřebuje (například cukr). Cytoplasma: Vnitřní obsah buňky.

Bakterie se vyskytují ve třech různých tvarech Tvary bakterií Bakterie se vyskytují ve třech různých tvarech Kuličky neboli koky (Staphylococcus) Tyčinky (Lactobacillus) Spirály (Campylobacter)

Viry Viry jsou menší než bakterie, takže mohou žít uvnitř bakterií. Většina virů může způsobit onemocnění. Viry vyvolávají nemoci jako plané neštovice, opar na rtu nebo chřipka. Viry se velice snadno přenášejí z člověka na člověka. Viry se samy o sobě nemohou rozmnožovat. Musejí se dostat do vhodné buňky – infikovat ji – a využít její výbavu ke svému množení. Viry se rozmnožují uvnitř hostitelské buňky. Když využijí všechny zásoby a látky, které buňka obsahuje, dochází k rozpadu buňky a stovky nebo tisíce virů se z buňky vyplaví ven a jsou připraveny napadnou buňky v okolí.

(Bakteriofág – virus, který infikuje bakterie) Struktura viru Obal Uzavírá buňku. Je tvořen lipidovou dvojvrstvou. Glykoprotein Mají dvojí účel Připoutat virus k hostitelské buňce. Přenést genetický materiál do hostitelské buňky.   Nukleová kyselina Buď DNA nebo RNA, vzácně hůže virus obsahovat obě dvě. Většina virů obsahuje RNA. Obal Nukleová kyselina Glykoproteiny Complex (Bakteriofág – virus, který infikuje bakterie)

Tvary virů Viry se vyskytují ve 3 různých tvarech Válcovitý tvar (Virus napadající rostliny) Komplexní tvar (Bakteriofág – virus, který napadá bakterie) Icosahedral (Virus chřipky)

Plísně Plísně jsou největší a nejvšestrannější ze všech mikrobů. Jsou podobné rostlinám, ale nemají chlorofyl. Jelikož nemají chlorofyl pro syntézu živin, musejí živiny získávat ze svého okolí. Plísně mohou být velice užitečné a lidé je využívají: v potravinářském průmyslu – výroba piva, kynutí chleba, při rozkládání organických odpadů – kompostování, v medicíně, při výrobě antibiotik, jako potraviny – jedlé houby Plísně také mohou být nebezpečné, zejména když žijí na tělech jiných živých organismů nebo na potravinách, které se chystáme jíst, například plíseň na chlebu. Mykóza nohou je onemocnění způsobené plísní, která patří mezi dermatofyty. Plísně se vyskytují ve vzduchu, na rostlinách, živých organismech i ve vodě.

Struktura plísní Výtrusnice Stopka a vlákna Podhoubí Výtrusnice: Je to plodnice obsahující četné zárodky, spory, z nichž může vyrůst nová houba.  Stopka a vlákna: Spleť vláken plísně nad povrchem infikovaného předmětu, potraviny, případně sliznice či kůže je obvykle jasně viditelná. Může mít různou barvu, od bělavé přes šedé, žluté, oranžové či hnědé až po černou. Z této spleti vláken vyčnívají do prostoru stopky nesoucí výtrusnice. Podhoubí: Podpovrchová část plísně, která se specializuje na vstřebávání živin z podloží, na kterém plíseň žije.