Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci Mikroekonomie II Rozhodování firmy o výstupu a ceně v monopolistické konkurenci Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

Charakteristika monopolistické konkurence Velký počet výrobců, každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně ostatní firmy neberou v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních firem nezávislá. Diferenciace produktu (značka, cena, služby)  monopolní síla výrobce Velký počet firem na trhu diferenciace i rozdíl ceny produktů je velmi malý křížová elasticita poptávky je velmi vysoká, stejně jako cenová elasticita poptávky po produkci každé z firem. Nízké bariéry vstupu do odvětví – připomíná dokonalou konkurenci, avšak určité překážky existují vzhledem k diferenciaci produktu.

Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období Sníží-li jedna z firem cenu, je pravděpodobné, že to zvýší objem jejích prodejů více než proporcionálně, protože odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily. Analogicky v případě zvýšení ceny. Individuální poptávková křivka je velmi elastická. Při zjišťování výstupu, jehož realizace přinese maximální zisk, vychází firma ze známého pravidla: MR = MC

Maximalizace zisku Z grafu: krátkodobý zisk bude firma maximalizovat výrobou výstupu Q* V tomto bodě je maximální i jednotkový zisk (AR – AC). Celkový ekonomický zisk firmy v krátkém období je dán vyšrafovanou plochou (AR – AC)  Q* Ekonomický zisk může firma realizovat i výrobou výstupu většího než Q1 a menšího než Q2, ale nebude maximální.

Minimalizace ztráty pokračováním ve výrobě Celkové příjmy při prodeji výstupu většího než Q1 a menšího než Q2 převyšují variabilní náklady. To znamená, že rozdíl mezi cenou P (za kterou firma prodává) a průměrnými variabilními náklady AVC může být použito k hrazení části průměrných fixních nákladů.

Bod uzavření firmy Situace, kdy jsou při výrobě jakéhokoliv výstupu celkové příjmy menší než variabilní náklady. Křivka VC leží nad křivkou TR, křivka AR leží pod křivkou AVC. Neexistuje tedy výstup, jehož prodejem by firma mohla alespoň částečně pokrýt své variabilní náklady.

Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období analogie s dokonalou konkurencí

Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období Optimální výstup firmy v dlouhém období je Q*. Cena P* za kterou firma výstup prodává, jí umožňuje právě pokrýt všechny náklady. Účetní zisk se rovná příjmu firmy z alternativního použití vstupů neboli formální míře výnosu, což znamená nulový ekonomický zisk. Firmy stojící mimo odvětví nemají zájem do něj vstoupit. V případě krátkodobé ztráty by řada firem z odvětví odešla, tržní podíl “pozůstalých” by vzrostl  posun individuální poptávkové křivky každé z nich doprava nahoru. Po určité době by došlo k vyrovnání ceny a dlouhodobých průměrných nákladů, takže by se opět prosadila tendence k nulovému ekonomickému zisku (a to není impuls pro příchod nových firem do odvětví).

Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období Vzhledem k diferenciaci produktu a k odlišnosti firem nemusí být dlouhodobé optimum všech firem v monopolně konkurenčním odvětví charakterizováno nulovým ekonomickým ziskem. Proto se hovoří spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu.

Chamberlinův model monopolistické konkurence Model, který pracuje s pojmem „výrobková skupina“ a slouží k analýze monopolistické konkurence Výrobková skupina – skupina firem, které vyrábějí podobné výrobky, existence této skupiny je podmíněna 3 předpoklady: velkým počtem firem vyrábějících diferencovaný produkt rozhodovací nezávislostí firem totožností nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině Model pracuje se dvěma typy poptávkových křivek: jedna odráží předpoklad, že ostatní firmy na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat (lze tedy očekávat velký nárůst prodejů této firmy při snížení ceny a naopak) druhá, že všechny ostatní firmy mění své ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první (elasticita této křivky poptávky je nižší)

Chamberlinův model monopolistické konkurence Pro odvození optimálního množství je podstatné, že každá z firem snižující cenu očekává, že tak učiní pouze ona a prodá větší množství, ale ve skutečnosti se tak chovají všechny. křivka d je tak spíš očekávanou (iluzorní) poptávkou, skutečnou je pouze D

Efektivnost monopolistické konkurence Nižší výrobní efektivnost firmy (oproti dokonalé konkurenci) souvisí s převisem výrobní kapacity. Při výrobě optimálního výstupu v dlouhém období je křivka LAC tečnou negativně skloněné poptávkové křivky; rovnovážný výstup je vyráběn s klesajícími LAC . Svého minima však křivka LAC dosahuje při větším výstupu (Q´) než je rovnovážný (Q*)  firmy v monopolně konkurenčním odvětví jsou příliš malé na to, aby vyráběly s nejnižšími jednotkovými náklady. Existuje zde více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly s minimálními LAC.

Efektivnost monopolistické konkurence Alokační efektivnost monopolní konkurence je analogická s případem monopolu. Firmy disponují monopolní silou, která jim umožňuje stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů (P > MC) alokační neefektivnost v podobě tzv. ztráty (nákladů) mrtvé váhy. Žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla takovou monopolní sílu, aby ztráty mrtvé váhy byly velké. Vysoká elasticita poptávkových křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.