Renesanční umění v Čechách Dolores Veverová

Malířství renesance se u nás rozšířila o dost později než v Itálii.  nejvýznamnějším umělcem: Mistr litoměřického oltáře jeho díla: oltář litoměřický vyzdobení kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta v Praze s výjevy svatováclavské legendy Desková malba převládl saský vliv hlavním přínosem doby - zakládání šlechtických galerií (rožmberská v Českém Krumlově, kolovratská v Rychnově nad kněžnou, pánů z Hradce na Jindřichově Hradci - jež souviselo s rozvojem portrétů) Sgrafito = technika, jíž se zdobili venkovní zdi budov přinesli do Čech italští mistři získalo velkou oblibu jako levnější náhrada plastické výzdoby stěn Budovy se sgrafity : Míčovna v královské zahradě na Pražském hradě, dům u Monuty, na zámcích v Litomyšli, Telči, Slavonicích. Fresky nejpozoruhodnější: freska na průčelí nádvorní arkády v pražském Ungeltu a lovecké výjevy v přízemí zámku v Bučovicích Knižní malba nejvýznačnější památkou - Kancionál litoměřický Iluminátoři: Fabián Puléř Svatovícký - graduál, Čáslavský kancionál, Žlutický kancionál. Matouš Ornys - Litomišlský kancionál, Třebenický kancionál, Mladoboleslavský kancionál, Jan Kantok - Starý Malostranský kancionál Matouš Radouš - Královehradecký graduál Bartholomeus Spranger –vedoucí dvorní malíř na dvoře císaře Rudolfa II. namaloval epitaf zlatníka Mikuláše Müllera s Zmrtvýchvstalým Kristem

Architektura souvisí to s hlubokým zakořeněním gotického umění v povědomí lidu a narušení kulturního boomu doby Lucemburské během husitských válek 1. renesanční prvky na Moravě a v Čechách - součástmi vesměs pozdně gotických staveb 1. renesanční památkou → vstupní portál Spanilé věže zámku v Tovačově portál jižní brány zámku v Moravské Třebové 1493 - se renesance částečně projevila v Praze - okna ve Vladislavském sále na Pražském hradě renesanční stavitelé ještě pořád používali gotické prvky Bonifác Wolmut - renesanční kruchtě v katedrále sv. Víta - má ještě síťovou klenbu Renesance - nejvíce se uplatnila u šlechty a měšťanů Stavby: - honosné paláce → Lobkovický palác na Hradčanech (dnes Schwarzenberský) - hrady se přestavují na zámky → např. v Pardubicích - církevní stavby → kromě nutných oprav žádné velké úpravy - nepřibylo ani mnoho novostaveb situace – měla se změnit po bitvě na Bílé hoře → v té době však renesance pomalu odeznívá a nastupuje manýrismus a rané baroko kámen, mramor a cihly sloupořadí, klenba, kupole schodiště - samostatným architektonickým prvkem nový druh výzdoby fasády - sgrafito

Renesanční stavby letohrádek královny Anny (Praha) zámek Nelahozeves měšťanské domy v Telči a Slavonicích zámek v Jindřichově Hradci zámek v Litomyšli zámek v Českém Krumlově zámek v Třeboni Edelmannův palác a Hauenschildův palác v Olomouci

Sochařství především na výzdoba architektury: volná tvorba: reliéf v portálu sv. Jiří na Hradě výzdoba Belvederu zámecká brána v Prostějově tympanon na zámku v Pardubicích volná tvorba: kašnu na Staroměstském náměstí, která byla zničena náhrobky významných osob – Jana Popela z Lobkovic ve sv. Vítu, Ferdinanda I. od nizozemského sochaře Alexandra Collina bohatá štuková výzdoba - letohrádek Hvězda, na zámku v Telči nebo Bučovicích nizozemský sochař Adrien_de_Vries (tvořil na dvoře Rudolfa II. ) jeho dílo – doklad vrcholného manýrismu vytvořil bustu Rudolfa II. vyzdobil valdštejnské zahrady Benedikt Wurzelbauera – manýristická tvorba Venuše s delfínem na kašně ve valdštejnské zahradě, dnes na Hradě na Moravě Jiří_Gialdi (kašna na zámku v Náměšti nad Oslavou)

Mistr Litoměřického oltáře

Adrian de Vries – Rudolf II.

Bartholomeus Spranger-Mars na bitevním poli

Benedikt Ried, okna severního průčelí Vladislavského sálu

Zámek Pardubice

Letohrádek Belveder (Praha)

Letohrádek Hvězda – štuková výzdoba

Zámek Nelahozeves

Bonifác Wolmut – nádvorní arkády, zámek Nelahozeves

Zámek sv. Petra, Kralovice

Zámek Náměšť nad Oslavou, schodiště a vstupní portál

Zámek Litomyšl - sgrafita

Lobkovický (Schwarzenberský) palác