Euro v době ekonomické krize; možné konsekvence pro zavedení eura v ČR Vladislav Flek vedoucí OV NKS pro zavedení eura v ČR, Ministerstvo financí Katedra politologie a evropských studií, Univerzita Palackého Olomouc, 7. 4. 2010 Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice

Hlavní body vystoupení Bilance deseti let fungování eura Přijetí eura v ČR: proč, kdy a jak? Národní plán zavedení eura v ČR

www.zavedenieura.cz

Bilance 10 let eura (1) Dlouhodobé úrokové sazby poklesly proti devadesátým létům o více jak polovinu na úroveň 4 %. Průměrná míra inflace se za posledních deset let v členských zemích pohybovala kolem 2 %. V roce 2007 činila průměrná hodnota deficitu státních rozpočtů pouze 0,6 % HDP, oproti 4 % HDP v osmdesátých a devadesátých letech. Deset z patnácti států eurozóny vykázalo v r. 2007 přebytkový či téměř vyrovnaný rozpočet. Od roku 1999 vzniklo v eurozóně téměř 16 milionů nových pracovních míst Selektivní přístup: vypracování přehledu zákonů dotčených zavedením eura (značně diferencovaná odezva ministerstev)

Bilance 10 let eura (2) Jednodušší cestování a nakupování v oblasti eurozóny, odpadla potřeba měnit peníze ve směnárnách. Ceny jsou přímo srovnatelné. Stabilní měnové kurzy mezi členskými státy eurozóny odstranily kurzové riziko a podpořily obchod mezi zeměmi eurozóny. Hlubší integrace evropských trhů spotřebitelům přináší levnější zboží a služby, což platí i pro finanční trhy.

Bilance 10 let eura (3) Euro je druhou nejatraktivnější měnou obchodovanou na světových peněžních trzích a obchody s eurem představují již více než jednu třetinu všech světových měnových transakcí. Světový podíl eura jako rezervní měny vzrostl z 18 % v roce 1999 na 25 % v roce 2007. Role eura významně vzrostla i v oblasti mezinárodních plateb a zúčtování. Nyní pokrývá více než 50 % zahraničního obchodu zemí eurozóny se zbytkem světa. Význam eura podstatně posílil i v členských zemích EU sousedících s eurozónou.

Bilance 10 let eura (4) Mýtus č. 1: Euro není životaschopný projekt Pochmurné a mnohdy ideologicky laděné katastrofické scénáře o jepičím životě eura se nenaplnily. Síla a význam eura jako světové měny byly naopak zdůrazňovány jako podpůrný argument ve všech zemích, které v poslední době přistoupily nebo hodlají přistoupit k eurozóně (Slovinsko, Kypr, Malta, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko…).

Bilance 10 let eura (5) Mýtus č. 2: Euro není efektivní projekt 10 let fungování eura vyvrátilo obavy, že zavedení eura: 1. vede k růstu cen („Euro Teuro“) 2. zbrzdí ekonomický růst a růst zaměstnanosti 3. nevyřeší rozdíly v hospodářských cyklech členských zemí

Bilance 10 let eura (6)

Bilance 10 let eura (7) Mýtus č. 3: Euro je ryze politický projekt Skutečnost: 1. Zrod eura – reakce na opakující se měnové krize v západní Evropě po 2.světové válce (kompetitivní devalvace, pevné navázání měnových kurzů malých zemí na DEM) 2.Národní měny, fluktuace jejich kurzů a transakční náklady měnových konverzí BRZDOU volného pohybu zboží, kapitálu a osob, hlubší ekonomické integrace a globální konkurenceschopnosti.

Bilance 10 let eura (8) Výzvy finanční krize: Euro nebylo příčinou rozpoutání světové finanční a hospodářské krize Euro snižuje měnová rizika krize - urychlení zájmu o vstup do eurozóny (Dánsko, Island,Maďarsko…) 3. Problémy členských zemí eurozóny (Irsko, Španělsko, Řecko) nezpůsobeny eurem

Přijetí společné evropské měny v ČR: proč, kdy, jak? Závazek daný přístupovou smlouvou k EU Ekonomické přínosy a rizika Otázka připravenosti české ekonomiky Technické provedení

Závazek daný přístupovou smlouvou Vstupem do EU byl ČR udělen statut členské země EU s odkladem zavedení eura Závazek ČR k přijetí eura: ČR nemá, stejně jako všechny nové členské země, tzv. vyvazovací doložku jako Dánsko či Velká Británie Potenciální možnost oddalovat vstup do eurozóny donekonečna?

Ekonomické přínosy Odstranění kursového rizika vůči nejdůležitější obchodní oblasti - eurozóně snížení transakčních nákladů: měnový kurz je citlivý na náhlé změny tržního sentimentu a má tendenci k přestřelování měnový kurz se může stát kanálem zprostředkujícím pronikání externích poruch Jednotná měnová politika ECB Měnová stabilita Vyšší cenová transparentnost Vyhlášení cílového data zavedení eura  disciplinující nástroj veřejných rozpočtů  vyšší politická průchodnost nezbytných reforem (důchody, zdravotnictví)  vyšší odolnost veřejných financí proti politickým tlakům

Ekonomická rizika Ztráta samostatné kurzové a měnové politiky, která je ale relativizována významem úrokového diferenciálu pro pohyb krátkodobého kapitálu malí sousedé Německa již před vznikem eurozóny navázaly svoje měny na marku (Rakousko, Dánsko, Nizozemsko). Nevyhovující politika „jedna velikost padne všem“, která je ale relativizována Spíše uvolněnými podmínkami pro dohánějící ekonomiky Úvěrové bubliny obecným problémem měnové politiky Problém vyrovnávání cenových hladin Riziko nadměrného mzdového dohánění

Připravenost ČR (1) Vysoký stupeň hospodářské integrace s EU: intenzivní obchodní výměna (v současnosti činí podíl českého exportu do EU a CEFTA přibližně 85 % celkového českého exportu) bankovní sektor je pod dominantní kontrolou evropských bank EU je hlavním zdrojem přímých investic (80-90 %) dochází k rychlé reálné a nominální konvergenci

Připravenost ČR (2)

Připravenost ČR (3)

Maastrichtské inflační kritérium Historicky velmi dobré plnění kritéria 1. pololetí 2008 výjimečné (růst světových cen potravin a ropy, změny DPH, světový boom, ČR vs. Slovinsko) Výhled: přijetí inflačního cíle ČNB: 2% inflace od r. 2010, globální pokles poptávky → dobré vyhlídky na plnění kritéria 2005 2006 2007 08/08 2008 2009 2010 2011 EU - 3 lowest inflation: 1,0 1,4 1,3 2,6 2,4 1,7 Maastricht inflation criterion: 2,5 2,9 2,8 4,1 3,9 3,2 Czech inflation: 1,6 2,1 3,0 6,1 6,4

Kritérium stability veřejných financí S výjimkou r. 2005 a 2009 plnění kritéria deficitu veřejných financí Trvalé plnění kritéria veřejného dluhu Výhled: vyšší deficity v letech 2009-2012 nejsou nutně v rozporu s přijetím eura v roce 2015 Problém strukturálního deficitu (Pakt stability a růstu) Problém penzijní a zdravotní reformy 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Maastricht deficit criterion: -3,0 Czech deficit: -3,6 -2,7 -1,0 -1,2 -1,6 -1,5 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Maastricht debt criterion: 60,0 Czech debt: 30,4 29,7 29,6 28,9 28,8 27,8 26,8 25,5

Kurzové kritérium Nelze hodnotit před vstupem země do kurzového mechanismu ERM 2 Výhled: trendová apreciace vs. výkyvy opačným směrem Simulace na historických datech: pohyb uvnitř „akceptovatelného“ fluktuačního pásma +- 15 %; negociace změny centralní parity možná – viz Slovensko

Kritérium úrokových sazeb Vysoká sladěnost domácích sazeb s kritériem Výhled: směr kapitálových toků, riziková prémie Interests from 10 Y government bonds on secondary markets: 2005 2006 2007 08/08 2008 2009 2010 2011 Rates in 3 lowest infl. countries 3,4 4,2 4,4 4,6 3,9 3,2 Interest criterion value: 5,4 6,2 6,4 6,6 5,9 5,2 Czech Rates: 3,5 3,8 4,3 4,7

Proč tedy „zatím ne“ euru? Nízká míra synchronizovanosti českého hospodářského cyklu s eurozónou? Stárnutí populace a problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí – nutnost důchodových a zdravotnických reforem? Málo flexibilní domácí trhy? Finanční krize a globální ekonomická nestabilita? → všechny relevantní politicky strany deklarují přijetí eura 2015-2016

Přepočítací koeficient „Jízdní řád“ k euru v r. 2015 Ukončení EDP Kladná evaluace Vstup do ERM II Zrušení výjimky Přepočítací koeficient 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Deficit/HDP< 3 % Vstup do eurozóny (1. leden 2015) Zahájení ostré fáze technických příprav

Technické přípravy na euro Vláda prozatím nestanovila nové datum zavedení eura, ale: Vláda v dubnu 2007 schválila Národní plán zavedení eura v ČR, který obsahuje plán úkolů na nejbližší období a obecný harmonogram příprav (den € minus počet let před zavedením) Vláda projednává i další související materiály: - Zpráva o činnosti NKS (leden 2010; 1-2 x ročně) - Aktualizace národního plánu (duben 2010, 1x ročně) - Eurostrategie (aktualizována v srpnu 2007) - Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (prosinec 2009, 1x ročně) - Konvergenční program ČR (prosinec 2009, 1 x ročně) Selektivní přístup: vypracování přehledu zákonů dotčených zavedením eura (značně diferencovaná odezva ministerstev)

Národní koordinační skupina

Strategie příprav zavedení eura Důraz na okruhy problémů, jejichž vyřešení nezávisí bezprostředně na znalosti konkrétního data zavedení eura, nýbrž naopak je žádoucí mít je vyřešeny ještě před jeho vyhlášením: Osvojování si zahraničních zkušeností (PAN II, Twinning, Euroteam, Slovinsko, Slovensko) Vyhodnocování ekonomické připravenosti ČR zavedení eura (ČNB, MF) Vytváření potřebných organizačních a informačních vazeb (NKS => OVNKS => pracovní skupiny) Tvorba metodických a osvětových materiálů (principy Obecného zákona, metodika zaokrouhlování a zarovnávání, odhady rozpočtových nákladů zarovnávání, metodika přechodu státní správy na euro, principy duálního zobrazování cen, pravidla pro podnikatele, ochranu spotřebitele atd.)

vladislav.flek@mfcr. cz Děkuji za pozornost vladislav.flek@mfcr. cz www.zavedenieura.cz Organizační výbor Národní koordinační skupiny pro zavedení eura v České republice