ŘASY V LESÍCH

ŘASY řadíme mezi nižší rostliny jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/ jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou nejsou závislé na jiných organismech vytvářejí z látek anorganických/voda,oxid uhličitý/ látky organické /cukry,tuky,bílkoviny/ většinou jsou jednobuněčné a žijí ve vodním prostředí

Zelené řasy jsou největší skupinou řas, právě z nich se vyvinuly suchozemské rostliny. zelenivka - nejhojnější jednobuněčná řasa, nejčastěji způsobuje zelený zákal vody zrněnka - velmi podobná zelenivce, ale roste na vlhkých místech souše (tvoří zelený povlak na kůře stromů a na vlhkých zdech) krásnoočko - jednobuněčná řasa s bičíkem, je výjimečná tím, že nemá buněčnou stěnu. Žije v silně znečištěných vodách (louže, močůvka…), na rozdíl od ostatních rostlin může žít i ve tmě - pak zastaví fotosyntézu a živí se organickými látkami jako živočichové. vláknité řasy - nejhojnější z nich je žabí vlas (má vláknitou rozvětvenou stélku)

Hnědé řasy v chloroplastech mají nejen zelený chlorofyl, ale také velké množství hnědých barviv. Proto jsou navenek zelenohnědé, žlutohnědé nebo i čistě hnědé. Tato pomocná hnědá barviva jim oproti zeleným řasám umožňují žít i ve větších hloubkách a na jiných místech s nedostatkem světla. rozsivky - jednobuněčné, vytvářejí ozdobné křemité schránky, mohou se pohybovat sladkovodní rozsivky jsou všude hojné - vytvářejí hnědé povlaky na kamenech i na listech vodních rostlin

Červené řasy - ruduchy kromě chlorofylu mají také červená barviva. Navenek bývají většinou červené, ale mohou být i šedozelené nebo šedé. Stejně jako hnědé řasy mohou žít i na místech s nedostatkem světla. ve sladkých vodách jsou ruduchy velmi vzácné, občas se objevují v akváriích, kde tvoří šedé vlásky nebo štětičky na listech vodních rostlin. Drtivá většina ruduch však žije v mořích, většinou přisedle na kamenech. Některé z nich se jedí.

Sinice žijí podobně jako řasy, ale stavbou buněk nepaří do říše rostlin, ale mezi bakterie. Vytvářejí jednobuněčné nebo jednoduché vláknité stélky. Většinou mají modrozelenou barvu. Některé z nich plavou na hladině, kde vytvářejí zelenavý slizký povlak zvaný "vodní květ" (hlavně v létě ve znečištěných vodách). V takové vodě se nedoporučuje koupat, protože zplodiny sinic způsobují kožní vyrážky a vyvolávají alergie. Jiné sinice vytvářejí slizké modrozelené povlaky na kamenech i listech rostlin pod hladinou (jsou hojné i v akváriích).

Význam řas v přírodě Plankton - souhrnný název pro všechny drobné organismy, které se vznášejí ve vodě. Plankton je tvořen řasami, bakteriemi i drobnými živočichy. Řasy jsou velmi důležitou součástí planktonu a mají v přírodě obrovský význam. Díky fotosyntéze vyrábějí kyslík, který využívají všechny ostatní vodní organismy - bakterie, drobní živočichové i ryby. Řasy také slouží drobným živočichům jako potrava. Řasami se živí například prvoci a drobní vodní korýši. Tyto organismy zase slouží jako potrava větším živočichům (například rybám). Když vodní organismy uhynou, jejich mrtvá těla se stanou potravou pro bakterie, které je rozloží na anorganické látky. Anorganické látky jsou využity řasami, které z nich znovu vyrobí látky organické. Tato opakující se přeměna organických a anorganických látek je názorným příkladem koloběhu živin v přírodě.

Koloběh živin v přírodě a - vodní řasy (rostlinný plankton), přijímají z okolí anorganické látky a za přítomnosti světla z nich vyrábějí látky organické b - drobní vodní živočichové (živočišný plankton), živí se řasami c - ryby, které se živí živočišným planktonem d - dravé ryby, živí se menšími rybami e - bakterie se živí odpadem z živých těl (například výkaly ryb) nebo z odumřelých těl rostlin i živočichů f - působením bakterií vznikají anorganické (minerální) látky, které slouží jako živiny pro řasy

Zástupci řas: Zrněnka - jednobuněčná = pouze 1 buňka tvoří celou rostlinu – vytváří zelené povlaky na kmenech stromů Šroubatka – mnohobuněčná = stélka / nerozlišené tělo rostliny/ se skládá z většího počtu buněk – šroubatka je vláknitá mnohobuněčná řasa se šroubovitým chloroplastem, vodní tůňky

Zrněnka

Zrněnka

Šroubatka

Šroubatka

Stavba těla zrněnky tělo tvořeno jednou buňkou stavba - buněčná stěna - cytoplazma - buněčné jádro - chloroplasty /zelená tělíska obsahující zeleň listovou/

Stavba těla zrněnky

Výživa fotosyntéza – probíhá na světle jediný děj na Zemi, při kterém se uvolňuje kyslík zrněnka přijímá vodu a oxid uhličitý – díky slunečnímu záření a zeleni listové vznikne v těle zrněnky cukr a do okolí se uvolní kyslík rozkladem cukru zrněnka získá energii

Rovnice fotosyntézy 6 CO2 + 12 H2O ---> C6 H12 O6 + 6 O2 + 6 H2O (oxid uhličitý + voda ---> cukr + kyslík + voda)

Dýchání opačný proces než fotosyntéza příjem kyslíku a uvolňuje oxid uhličitý do okolí

Rozmnožování nepohlavní rozmnožování dělením / z jedné buňky mateřské vznik dvou buněk dceřinných/

Shrnutí: Na kmenech stromů často bývají zelené povlaky. Vytvářejí je například. řasa zrněnka. Tělo zrněnky tvoří jediná buňka = jednobuněčný organismus. Tato buňka je tvořena průhlednou hmotou = cytoplasmou ,ve které se nachází tmavé tělísko = buněčné jádro a zelené tělísko = chloroplast. Chloroplast obsahuje zeleň listovou = chlorofyl. To všechno uzavírá buněčná stěna. Zrněnka jako všechny zelené rostliny přijímá z okolí vodu+CO2. Z nich vlivem slunečního záření (energie) za přítomnosti chlorofylu vzniká v těle zrněnky jednoduchý cukr (glukóza) a do okolí uniká O2. Tomuto ději říkáme fotosyntéza.

Zrněnka

Shrnutí: Fotosyntézou zrněnka poutá energii slunečního záření do cukru. Přeměnou cukru naopak zrněnka uvolňuje energii potřebnou k životu. Tento děj se nazývá dýchání. Zrněnka získává výživu z neživých látek tzv. minerálních a ze slunečního záření.

Shrnutí: Zrněnka není svou výživou závislá na jiných organismech = výživově soběstačná = autotrofní. Tělo zrněnky se neustále mění = roste a vyvíjí se. Dospělé buňky se množí = z mateřské buňky vznikají 2 buňky dceřiné. V lese žijí i další řasy, které mají tělo tvořeno větším počtem buněk = mnohobuněčné. Buňka je základní stavební částí všech organismů!!!!!

Zdroje informací: internet www.biolib.cz Ekologický přírodopis 7.ročník Zpracovala: Mgr. Růžena Koubová ZŠ Povážská Strakonice www.zs_povazska.strakonice.eu