01 Tepelnémotory
Jsou to zařízení která přeměňují teplo na mechanickou energii spálením paliva (benzín, nafta, plyn) Druhy tepelných motorů: Parní stroje Parní turbíny Spalovací motory Reaktivní motory
1. Parní stroje pro pohon parních lokomotiv 01 pro pohon parních lokomotiv pohání je pára vyrobená mimo motor
Princip parního stroje – nepsat, nemalovat 02
2. Parní turbíny pro pohon generátorů v elektrárnách 03 pro pohon generátorů v elektrárnách - pohání je pára vyrobená mimo motor
3. Spalovací motory 04
jsou to nejrozšířenější tepelné motory pohání je teplo ze spáleného benzínu, nafty nebo plynu pohání motocykly, automobily a různé malé stroje (sekačky na trávu, motorové pily, křovinořezy,…)
3. Reaktivní motory pro pohon tryskových letadel, raket a raketoplánů plyny vzniklé spálením paliva tryskají vysokou rychlostí z motoru a tím uvádí stroj do pohybu
- tryskový motor 05
- raketový motor 07 06
- raketoplán
Víte kdo to byl a kde žil: Konstantin Ciolkovskij Sergej Koroljov Werner von Braun Zakladatel raketové teorie V roce 1903 publikoval práci Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji (Issledovanije mirovych prostranstv reaktivnymi priborami), která je základem teorie raket. Vytvořil teoretické modely kapalinového motoru, navrhl jaké chemické látky jsou nejvýhodnější, popsal chování a pohyb raket jako těles s proměnlivou hmotností a rozpracoval teorii vícestupňových raket. Po Velké říjnové socialistické revoluci mu byla přiznána doživotní penze jako velkému průkopníkovi nových myšlenek. Roku 1932 převzal Rudý řád práce za celoživotní zásluhy, a v Moskvě se s ním několikrát setkal i S. P. Koroljov, pozdější hlavní konstruktér sovětské kosmonautiky. V roce 1935 odkázal ve své poslední vůli všechny své studie sovětské zemi. Na 1. máje téhož roku slyšely miliony sovětských lidí jeho rozhlasový projev: Věřím, že již moji spoluobčané se stanou svědky první cesty za hranice atmosféry ..." Hlavní raketový projektant SSSR Hlavní raketový projektant Sergej Koroljov (uprostřed). V letech 1950 až 1960, v období vesmírných závodů mezi USA a SSSR, byl vedoucím konstruktérem sovětského raketového výzkumu. Na rozdíl od svého amerického protějšku, Wernhera von Brauna byla jeho klíčová úloha v sovětském vesmírném programu přísně utajena až do jeho smrti v roce 1966 na následky věznění. V období práce na vesmírných projektech byl znám jen pod označením „hlavní projektant“. Pod jeho dohledem se uskutečnily rané úspěchy vesmírných programů Sputnik, Vostok, Voschod a rakety R-7. Stal se akademikem v Akademii věd SSSR. Pod jeho vedením začal, v rámci vesmírných závodů s USA, Sovětský svaz pracovat na pilotovaném letu k Měsíci. Ten se však již v SSSR neuskutečnil. V roce 1966 Koroljov nečekaně zemřel při chirurgickém zákroku. Urna s jeho popelem byla uložena u Kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě. 3. Hlavní raketový projektant USA Jelikož byla V-2 zbraní, kterou Spojenci nedisponovali, stala se brzy předmětem jejich zájmů. Na konci války Sověti i Američané zabavili jako válečnou kořist dokumentaci k výrobě rakety, hotové či částečně připravené rakety a pozatýkali i příslušníky raketového týmu. S těmito zajatci nebylo zacházeno jako s válečnými zajatci, ale bylo jim převážně umožněno pracovat dále na programu a na vývoji nových a silnějších raket v naprostém utajení. Ještě před obsazením raketového komplexu Spojenci, navrhl von Braun, že se vzdá Američanům do zajetí i s přední pětistovkou vědců,[10] společně s plány a testovacími prototypy. Nevybral si Američany náhodou, ale čistě prakticky, neboť byli kromě SSSR jedinými, kdo měli dostatek kapitálu na raketový výzkum. Rozhodl se tedy v ukradeném vlaku převézt svůj tým přes válkou poničené Německo do amerického zajetí. Po jeho zajetí bylo okamžitě Peenemünde prozkoumáno Američany a bylo odvezeno na 100 raket V-2 do Ameriky a komplex byl po prozkoumání vyhozen dvěma explozemi do vzduchu, aby Sověti nemohli získat další informace. Těm se však podařilo zajmout část vědců von Brauna. 20. června 1945 byl schválen přesun von Brauna do Ameriky. Přesunut byl jako část vojenské operace s názvem Project Paperclip. Spolu s ním byl transportován i jeho raketový tým z území poraženého Německa na americkou základnu Fort Bliss v Texasu. 14 let po Druhé světové válce von Braun pracoval pro Armádu Spojených států na výrobě balistických raket, které byly zpočátku testovány v Novém Mexiku. Zde bylo vypuštěno téměř 70 raket V-2. V roce 1950 se von Braunův tým přesunul do Redstone Arsenal nedaleko Huntsville v Alabamě, kde pracoval na vývoji armádní balistické střely středního dosahu, později známé jako PGM-11 Redstone. V roce 1956 byla pod von Braunovým vedením založena agentura ABMA (Army Ballistic Missile Agency), kde pokračovali práce na raketách Redstone. Na základě střely Redstone byla postavena raketa Jupiter-C, jejíž další modifikací vznikla raketa Juno I, která vynesla první americký satelit Explorer I. Tento úspěch von Braunova týmu vrátil USA sebedůvěru a podnítil další kosmický výzkum. Na úspěch Juno I navázal von Braun vývojem Juno II, která byla postavena na základě rakety PGM-19 Jupiter. V roce 1960 přešel jeho raketový výzkumný tým z Army Ballistic Missile Agency pod správu nově vzniklé civilní agentury NASA, pro kterou později sestrojil raketu Saturn V, která například mimo jiné pomohla Američanům dobýt Měsíc (viz Program Apollo). Německý vědec se stal ve Spojených státech v 50. letech dvacátého století jedním z prominentů. V roce 1970 byl požádán agenturou NASA, aby se přestěhoval do Washingtonu, kde měl řídit práce na stavbách raket, ale na postu působil jen dva roky. Poté se rozhodl odejít pracovat do Fairchild Industries of Germantown v Marylandu. Wernher von Braun zemřel v Alexandrii ve Virginii 16. června 1977 ve věku 65 let. Byl pohřben na místním Ivy Hillside Cemetery.
Otázky Na jakém principu pracují tepelné motory Vyjmenuj 4 druhy tepelných motorů Kde se používal parní stroj a co ho pohánělo Kde se používají parní turbíny a co je pohání Co pohání spalovací motory a kde se používají
Autorská práva 01 parní stroj – animace http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Steam_engine_in_action.gif 02 parní stroj – foto http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SwanningtonEngine_01.jpg 03 parní turbína http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wirnik_turbiny_parowej_ORP_Wicher.jpg 04 spalovací motor – animace http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:4-Stroke-Engine.gif 05 tryskový motor http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jet_engine.svg 06 raketový motor I http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:020408_STS110_Atlantis_launch.jpg 07 raketový motor II a Werner von Braun http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S-IC_engines_and_Von_Braun.jpg 08 raketoplán http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:STS-114_launch.jpg