Vznik a vývoj litosféry autor: David Hainall

O čem bude řeč … Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Vnitřní stavba Země Kůra Svrchní plášť Spodní plášť Vnější jádro Vnitřní jádro 6378 km http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Zemská kůra Zemské těleso se skládá ze tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Svrchní vrstva planety Země. Skládá se ze tří vrstev: vrstva usazených hornin, čedičová a žulová vrstva. Rozlišujeme pevninskou a oceánskou zemskou kůru. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C5%AF%C5%99ez_Zem%C3%AD.png (30. 10. 2010)

Oceánské kůře chybí žulová vrstva. Mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 – 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí pod oceány. Zemskou kůrů tvoří horniny složené z nerostů. Kromě nich najdeme v zemské kůře i plyny a vodu s rozpuštěnými látkami. Nachází se v ní téměř všechny chemické prvky.

Litosféra Pevný obal Země. Tvořena zemskou kůrou a nesvrchnější vrstvou pláště. Mocnost (tloušťka) se pohybuje mezi obvykle 70 – 100 km. Nejmenší mocnost byla naměřena nad pod oceány – 2 km, nevětší pod pohořími - až 150 km.

Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. pevninská zemská kůra Rozlámána na litosférické desky, které plavou na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. astenosféra oceánská zemská kůra http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Erdkruste-i.jpg (31. 0. 2010)

Skládá se ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. Litosférické desky se k sobě buď: přibližují – lehčí se může podsouvat pod těžší desku, oceánská se může nasouvat na pevninskou desku, mohou se obě zapříčit a dojde ke tvorbě pohoří (tzv. orogeneze, např. vznik Himálaje) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např oddalují – v místech kde vzniká nová zemská (např. Středoatlantský hřbet) pohybují se podél sebe – na třecích plochách vznikají epicentra zemětřesení http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

pevninská litosf. deska středooceánský hřbet pevninská litosf. deska stratovulkán štítová sopka oceánská litosf. deska kontinentální riftová zóna litosféra astenosféra zóna podsouvání a tavení zóna podsouvání a tavení magmatický krb http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plate_boundaries.png (14. 11. 2010)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tectonic_plates.png (7. 11. 2010)

http://cs. wikipedia. org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map. gif (7. 11 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plate_tectonics_map.gif (7. 11. 2010)

Rozpad prakontinentu zvaného Pangea v období druhohor: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pangea_animation_03.gif (17. 11. 2010)

Horotvorná činnost Horotvorná = tektonická činnost. Souvisí s pohyby litosférických desek - tvoří se pohoří. Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností. Vrásnění a zlomy = tvarové změny. Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku. Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy.

antiklinála synklinála http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Syncline_and_anticline_norw.jpg (17. 11. 2010)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainbow_Basin.JPG (17. 11. 2010)

Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy. Podél zlomů dochází k různým posunům, zdvihům nebo poklesům a vznikají buď horská pásma (tzv. pásemná pohoří) nebo příkopové propadliny. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:San_Andreas_Fault_Aerial_View.gif (17. 10. 2010) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fault_types.png (17. 11. 2010)

Sopky a sopečná činnost Vlastnímu výbuchu sopky obvykle předchází slabé zemětřesení. O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny. Čedičové (bazaltové) magma je málo viskózní a proto obvykle volně z kráteru vytéká. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MSH80_eruption_mount_st_helens_05-18-80.jpg (16. 11. 2010)

Sopky mají obvykle tvar kužele a vrcholovým kráterem nebo kalderou. Sopky s viskózní lávou obvykle prudce vybuchují, vyvrhují popel a žhavé úlomky. Sopky mají obvykle tvar kužele a vrcholovým kráterem nebo kalderou. Sopečnou činnost může doprovázet zemětřesení (sílu měříme seismografy – tzv. Richterova stupnice, ohnisko zemětřesení nazýváme epicentrum). http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:PahoehoeLava.jpg (16. 11. 2010)

Sopka usazené horniny sopouch epicentrum zemětřesení litosf. deska místo vzniku přeměněných hornin litosf. deska magmatický krb zóna podsouvání a tavení http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Destructive_plate_margin.png (16. 11. 2010)

Vznik a vývoj reliéfu krajiny Vnitřní geologické děje (vulkanismus, tektonické pohyby) vytvářejí nerovnosti na zemském povrchu (pohoří, prohlubně). Vnější geologické děje (změny teploty, působení vody, větru apod.) zemský povrch zarovnávají. Mechanické zvětrávání probíhá všude tam, kde jsou velké teplotní rozdíly nebo střídavé zamrzání vody – vodní a větrná eroze.

Typy ledovců: pevninský a horský. Mechanické zvětrávání probíhá obvykle společně s chemickým zvětráváním. V oblastech s nízkými průměrnými ročními teplotami se výrazně projevuje vliv ledu a ledovců. Typy ledovců: pevninský a horský. Ledovec Gurglferner , Rakousko, Foto: David Hainall

Shrnutí Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské. Litosférické desky se neustále pohybují – pohyb vysvětluje teorie deskové tektoniky. Litosféra se skládá ze 7 velkých a 12 menších litosférických desek. Litosférické desky se k sobě buď přibližují, oddalují se od sebe nebo se pohybují podél sebe.

Horotvorná činnost souvisí s pohyby litosférických desek. Je doprovázena vrásněním, zlomy a sopečnou činností. Vrásnění a zlomy = tvarové změny. Ke tvarovým změnám horninových těles dochází vlivem zvýšeného tlaku. Zprohýbané vrstvy nazýváme vrásy. Křehké horniny praskají – vznikají pukliny a později i zlomy.

Sopka má obvykle kuželovitý tvar s vrcholovým kráterem nebo kalderou. O síle výbuchu rozhoduje viskozita (pohyblivost) magmatu a jeho schopnost propouštět plyny. Sopečnou činnost může provázet zemětřesení (seismograf, Richterova stupnice). Na vzniku a vývoji reliéfu krajiny se podílí vnější i vnitřní geologické děje.