SOCIÁLNÍ INDIKÁTORY V RÁMCI MĚŘENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚVAHA NAD NEUDRŽITELNÝM STAVEM

O historickém kontextu  S úzce ekonomickým měřením vyspělosti byl problém již v dobách prosperity.  Chybělo zachycení vícerozměrných charakteristik vývoje zemí a společností.  Chybělo civilizační a environmentální zachycení (ne)udržitelnosti vývoje

O povaze ekonomie  S hospodářskou krizí vzniká otázka smyslu či obsahu slova ekonomie.  Je ekonomie o šetrnosti a hospodárnosti nebo o utrácení, spotřebě a životě na dluh?  V poslední době lze pozorovat jak se za legitimními hospodářskými institucemi odkrývá nelegální jednání a okrádání druhých. Je ekonomie apologetikou a ideologií hospodářské a politické moci?

Kde se bere smysl ekonomie?  Odpověď na tázání po smyslu ekonomie (šetrnost vers. rozhazování) musí znít: jak kde a jak kdy, v závislosti na kultuře, společnosti a politice.  Zásadní rozdíl v odpovědi na krizi USA x EU: pumpování peněz do spotřeby jako hybatele ekonomiky vers. investice do modernizace. průmyslu a šetrnost a úlevy v sociálních výdajích.  Rozdíly v porozumění ekonomice jsou zcela fundamentální, jsou kulturního a společenského původu.  Rozdílné pojetí ekonomie má vážné dopady do hospodářské politiky a politiky jako takové, musí počítat se společenským a politickým kontextem.

Modernizace měření udržitelnosti  Shoda na nezbytné modernizaci měření vývoje (Beyond GDP)  Podle Stiglitz-Sen-Fitoussi „Issue paper“: - rozšíření ekonomických, environmentálních a sociálních indikátorů udržitelnosti  Ekonomické: příjem domácnosti, životní úroveň, veřejné služby a distribuce zdrojů a bezpečnost

Modernizace měření udržitelnosti  Kvalita života – individuální prožitek, percepce (subjektivní indikace) a objektivní (délka života, fyzická výška), ale i sociální participace, právní prostředí apod.  Cesta za hranice průměru, sociální nerovnosti, variance apod.

Modernizace měření udržitelnosti  Klíčové otázky zní: a) Nesporná potřeba rozšířit indikace udržitelnosti mají zlepšit nebo změnit dosavadní měření? (Dokázaly by indikovat blížící se krizi?)  b) Nepotřebujeme indikovat změnu a potřebu změny hospodářské a sociální dynamiky směrem k udržitelnosti, směrem využití krize k modernizaci?

Modernizace měření udržitelnosti  Překročení limitů ekonomie musí mířit směrem k sociální a behaviorální dynamice společnosti (modernizace spotřeby a ekonomického jednání namísto konzervování současného modelu).  Pokud ano, je třeba identifikovat oblasti potenciální změny – hledat adekvátní koncept.  Koncept kombinující analytický a empirický (výzkumný např. sociologický) přístup.

Modernizace měření udržitelnosti  Ze spekulativních, nikoli teoretických východisek jde o testování těch oblastí jednání, kde se může rodit nová sociální dynamika a změna v oblasti hospodářského jednání a životního způsobu a zájmů lidí.  Možností je mnoho a je třeba je zkoumat, například v poloze reakce společností na hospodářskou krizi a potenciální krizi důvěry vůči stávajícímu hospodářskému modelu rozvoje.

Modernizace měření udržitelnosti  Lze identifikovat několik základních oblastí: - změny ve vzorcích spotřeby a fungování domácností (omezení spotřeby, prodlužování životnosti, zesilování vlastního určování spotřební dynamiky)  Činnosti spjaté s reakcí na klimatické a další problémy (neudržitelného) vývoje – spotřeba energií, recyklace, poznání v dané oblasti, výchova dětí)

Modernizace měření udržitelnosti  Ovlivňování dynamiky společnosti směrem k udržitelnosti (komunitní, spolkové, politické participace)  Reforma politiky a tlak na reformu politických institucí ke zvýšení jejich flexibility vůči otázkám udržitelnosti  Tlak na ekonomickou diverzifikaci v regionech a obcích (odklon od monokulturní ekonomiky) a tlak na inovace, výzkum a aplikace.

Modernizace měření udržitelnosti  Děkuji za pozornost