Hydrosféra

Hydrosféra = vodní obal Země Jde o vodu ve všech skupenstvích pod povrchem, na povrchu i v zemské atmosféře 97 % z celkových zásob vody obsahuje světový oceán 3 % připadají na ostatní prostředí

Rozdělení zásob vody Většina zásob sladké vody je uložena v ledovcích ledovce: pevninské horské Pevninské ledovce: největší je antarktický (90 % veškeré ledovcové hmoty na Zemi), druhý největší je grónský (8% objemu ledovců na Zemi) Horské ledovce: na objemu ledovců na Zemi se podílejí jen 0,6 %.

Ledovce Vznikají přeměnou ze sněhu Mají zrnitostní strukturu Jsou pohyblivé Vyvíjejí se pouze nad úrovní sněžné čáry (= oblast, kde převládá hromadění sněhu nad jeho táním) Nadmořská výška sněžné čáry klesá od tropů k pólům a zvyšuje se s rostoucí kontinentalitou klimatu

Sněžná čára Nejvýše leží kolem obratníků (zde jsou horší srážkové podmínky než na rovníku) Chile, Andy: 6 200 m n. m. Kilimandžáro: 5 200 m n. m. Alpy: 2 500 – 2 900 m n. m. Země Františka Josefa: 50 m n. m.

Podzemní voda Pod zemským povrchem je soustředěno 97 % veškeré sladké kapalné vody na Zemi Patří sem např. půdní vláha nebo podzemní voda Člověk kromě půdní vláhy využívá pouze podzemní vodu mělkých horizontů V oblastech pouští jsou hlavním zdrojem vody artéské studny

Artéské studny Vznikají v artéských pánvích navrtáním nepropustné krycí vrstvy Největší artéské pánve se vyskytují ve vnitrozemí Austrálie

Artéské studny

Jezera Převážná část sladké jezerní vody se soustřeďuje ve třech oblastech: Severní Amerika: 25 % (Velká kanadsko-americká jezera) Východoafrická příkopová propadlina: 22 % Jezero Bajkal: 18 % (nejhlubší jezero planety – 1 637 m)

Slaná jezera Převážně v subtropech a tropech, kde převládá výpar nad srážkami Během roku mění svoji rozlohu, v létě vlivem výparu ztrácejí značné množství vody a někdy se pokrývají solnou kůrou Největší slané jezero je Kaspické moře Slanost některých jezer výrazně převyšuje slanost oceánu Oceán: 35 ‰ Mrtvé moře: 245 ‰

Přehradní nádrže Zásoby vody v nádržích neustále rostou Dnes již zadržují 5krát více vody, než je ve všech řekách na planetě Význam přehrad: Ochrana před povodněmi Umožnění vodní dopravy Závlahy pro zemědělství Zásobování průmyslových závodů Rybolov Rekreace Zásobování pitnou vodou

Bažiny Vznikají v oblastech, kde je znesnadněn odtok vody, na rovinách s malým sklonem, v polárních krajinách (dlouhodobě zmrzlá půda zabraňuje vsakování vody) Nejrozsáhlejší bažiny jsou na území Ruska a Kanady V bezodtokových oblastech tropů vznikají slané močály

Řeky Zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánu a tvoří základní součást oběhu vody na Zemi = hydrologický cyklus Výměna vody mezi oceány a kontinenty = velký hydrologický oběh Výměna vody v rámci kontinentu nebo oceánu = malý hydrologický oběh

Hydrologický oběh Roční přítok vody do jednotlivých oceánů je velmi nerovnoměrný Nejvíce vody přitéká do Severního ledového oceánu a Atlantského oceánu Nejvyšší odtokovou výšku (poměr odtoku za rok k ploše kontinentu) má Oceánie 79 % rozlohy souše je odvodňováno do světového oceánu = odtokové oblasti. Zbytek rozlohy jsou bezodtokové oblasti (řeky tu končí v bezodtokových jezerech nebo se ztrácí v bažinách či pouštích)

Otázky a úkoly Vyhledejte na mapě bezodtokové oblasti na všech kontinentech Co udává koeficient odtoku? Proč mají nejvyšší koeficient odtoku subpolární oblasti? Soutokem kterých řek vzniká Amazonka?

Otázky a úkoly Vypište: 3 největší přehrady podle rozlohy 3 největší přehrady podle objemu vody na kterých řekách přehrady stojí? 5 nejdelších řek světa a ukažte je na mapě Zjistěte, kde stojí přehrada Tři soutěsky, jaká NEJ tato přehrada drží a jaké problémy byly se stavbou i fungováním přehrady spojeny